Yosemitský národní park: Království vody a skal

16.12.2013 - Dagmar Kulaviaková

Největší žulový monolit na světě. Sekvojovce staré tisíce let. Nejkolmější útes Severní Ameriky. Téměř tři čtvrtě kilometru vysoký vodopád. To jsou chlouby kalifornského národního parku Yosemite. Místa, z kterého se tají dech

<p>Half Dome se neodchyluje od svislé osy o více než sedm stupňů, a je tak nejkolmějším útesem Severní Ameriky. </p>

Half Dome se neodchyluje od svislé osy o více než sedm stupňů, a je tak nejkolmějším útesem Severní Ameriky. 


Reklama

Kalifornie ležící na západě Spojených států amerických je jedním z nejnavštěvovanějších států v Americe. A důvod? Na turisty zde čeká chodník slávy v Los Angeles, podmanivé San Francisco, hollywoodská filmová studia, pláže v Santa Monice a především národní parky. Z pětadvaceti přírodních klenotů je tím nejlepším bezesporu národní park Yosemite. Příroda tu vytvořila nádhernou scenérii a při jeho návštěvě pochopíte, proč se sem ročně vydávají čtyři miliony lidí. 

Bezplatné autobusy

Park zabírá plochu více než tři tisíce kilometrů čtverečních a díky rozdílným výškám od šesti set do čtyř tisíc metrů se v něm nachází šest vegetačních pásem. Svůj domov zde mají stovky vzácných rostlin a živočichů, z nichž někteří se vyskytují pouze v Yosemitech. V parku žije tři sta až pět set medvědů černých a někdy zavítají i blíže k lidem. Zatím nikdy nikoho nezabili, ale auto s jídlem dokážou poničit „slušně“. Proto je nutné všechny potraviny i aromatické věci ukládat do uzamykatelných beden a odpadky vyhazovat do speciálních košů.

Yosemitský park nepředstavuje pouze přehlídku přírodních krás, ale i výborné organizace. Při vjezdu obdrží každé auto mapu a noviny s aktuálními informacemi a doprovodnými programy. Po údolí jezdí bezplatné autobusy a nechybí ani několik dobře vybavených informačních center. Od východu na západ protíná park jediná průjezdná silnice Tioga, po které lze pokračovat do sousední Nevady. Jelikož však silnice leží ve výškách kolem dvou tisíc metrů, je přes zimu uzavřena.  

Vrchol jen pro odvážné

Nejkrásnější část parku sice zabírá pouhé jedno procento jeho plochy, ale míří sem většina turistů. Yosemitské údolí vzniklo zhruba před milionem let, když se korytem řeky Merced sunuly ledovce z vysokých hor. Posun ledové masy ho pak postupně vymodeloval do tvaru písmene U. Hned na začátku údolí uvidíte jeden ze symbolů parku – skálu El Capitan. Pojmenování získala od amerických vojáků, kteří tudy v roce 1851 vedli trestnou výpravu proti indiánům. „Kapitán“ je největším žulovým monolitem na světě. Téměř kilometr svislá stěna představuje výzvu pro mnohé horolezce – první, komu se ji podařilo pokořit, byl v roce 1958 Američan Warren Harding.

Prvenstvím se v Yosemitech pyšní i další známá skála – Half Dome. Neodchyluje se od svislé osy o více než sedm stupňů, a je tak nejkolmějším útesem Severní Ameriky. Nejde však právě o bezpečné místo: V roce 2009 se ze skály v důsledku menšího zemětřesení uvolnilo čtyřicet dva tisíc metrů krychlových kamení. Nikdo nebyl zraněn, ale došlo ke zničení stovek stromů. Přesto však Half Dome každoročně přitahuje tisíce lidí. Šestihodinový výstup je ale velmi fyzicky náročný a posledních sto dvacet metrů na vrchol musíte zdolat pomocí dvou natažených lan. Ta jsou ke skále připevněna od roku 1919 a byla již svědkem několika smrtelných pádů.

Na vyhlídku na běžkách

To, co dělá z Yosemitů jeden z nejlákavějších amerických parků, jsou dunící vodopády. Nejpůsobivější jsou na jaře a začátkem léta, kdy taje většina sněhu. V srpnu pak některé zcela zmizí a zůstanou jen holé skály. Když vstoupíte do údolí, uvidíte jako první z nich Bridalveil Fall, tedy Nevěstin závoj. Měří sto devadesát metrů a přímo pod něj se dostanete během pár minut cesty od parkoviště. Perlou mezi zdejšími vodopády je Yosemite Falls. Skládá se vlastně ze dvou vodopádů – horního a dolního – a série kaskád. Celkem tedy voda urazí téměř tři čtvrtě kilometru, a vodopád je tak nejvyšším v Severní Americe. Jednoduchá stezka vede pod dolní vodopád. Kdo se chce podívat až na ten horní, musí zdolat velmi prudký osmihodinový výšlap.

Parkem vede 1 300 km značených turistických stezek, od jednoduchých procházek až po náročné výstupy na nejvyšší vrcholy. Yosemity se rozkládají na západní straně pohoří Sierra Nevada, a park tak nabízí řadu krásných vyhlídek. Nejvyhlášenější je Glacier Point, odkud máte Half Dome a několik vodopádů jako na dlani. Dostat se sem můžete autem, autobusem, čtyřhodinovým strmým výstupem pěšky nebo v zimě na běžkách. Zcela jiný, ale rovněž krásný je pohled z Olmsted Point, který najdete hned u silnice Tioga. Cesty na obě vyhlídky jsou však autem průjezdné jen od konce května do října. Pak je do výšky několika metrů zasype sníh.

V zajetí gigantů

Druhou nejvyhledávanější oblast parku najdete v jeho jižní části. Háj Mariposa Grove je domovem pěti set sekvojovců obrovských, přičemž některé jsou staré i více než tři tisíce let. Mezi zdejší nejvýraznější giganty patří Grizzly Giant: jeho základna měří po obvodu třicet metrů a strom dosahuje výšky šedesát čtyři metrů. Velkou atrakci představuje také Fallen Wawona Tunnel Tree. Byl tak mohutný, že do něj byl v roce 1881 vytesán tunel, kterým lehce projel kočár tažený koňmi, a později i automobily. Tento velikán však neunesl svou tíhu na ztenčené základně a při silné bouři v roce 1969 se zhroutil. Přesto však jeden „tunelový“ strom v Yosemitech najdete: Jmenuje se California Tunnel Tree a otvor byl do něj vysekán v roce 1895.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907