Yukatán: Země zaplavených krasových jeskyní a pálivých papriček

02.12.2021

Ruiny prastarých mayských pyramid ozvláštňují jinak jednotvárnou a téměř plochou krajinu mexického státu Yukatán na severu stejnojmenného poloostrova. Z geologického hlediska si však obyvatelé někdejší prosperující říše nemohli zvolit výjimečnější místo k životu

<p>Čtyřicetimetrová pyramida v někdejším mayském městě Uxmal má jako jediná zaoblené okraje a eliptickou základnu.</p>

Čtyřicetimetrová pyramida v někdejším mayském městě Uxmal má jako jediná zaoblené okraje a eliptickou základnu.


Reklama

Současný spolkový stát nemá legislativně platnou vlajku, dodnes se však lze setkat s hojně vyvěšovanou standartou někdejší Federativní republiky Yukatán, jež poprvé zavlála roku 1841. Značně se přitom podobá té mexické: Pět hvězd v levé zelené části odkazuje na pětici městských departementů, na které se tehdy Yukatán členil.

Celé podzemí poloostrova protkává hustá síť zaplavených krasových jeskyní, známých jako cenotes. Podobné útvary se sice nacházejí i na mnoha dalších místech planety, ty yukatánské však veškeré své protějšky překonávají hloubkou a především počtem. Původní obyvatelé je považovali za posvátné, a dokonce v nich prováděli lidské oběti. Dnešní příchozí už mají poněkud střízlivější poslání, přestože nijak jednoduché – a sice pokusit se spletitý labyrint zmapovat. Zhruba z šesti tisíc dosud objevených cenotes speleologové zatím důkladně prozkoumali přibližně polovinu. 

Ďáblovo klíště

Příležitost k potápění se nabízí nejen v pevninské části státu, ale rovněž ve vlnách Mexického zálivu, jehož vody Yukatán omývají. Podél pobřeží se v délce tisíce kilometrů táhne Mezoamerický korálový útes, domov stovek vzácných živočichů, včetně jedné z největších světových populací kapustňáků. Kriticky ohrožený ekosystém je po Velkém bariérovém útesu druhý nejrozsáhlejší na planetě. 

Kdybychom pak pronikli ještě hlouběji, až do samotného podloží, odhalíme důvod, proč Yukatán představuje vedle biologů ráj i pro geology. Tvoří totiž srdce gigantického kráteru Chicxulub – což v mayštině znamená doslova „ďáblovo klíště“ – který před 66 miliony let vyhloubil obří asteroid. Podle obecně přijímaného názoru ničivá srážka nejen zapříčinila zkázu dinosaurů, ale především vyvolala ekologickou katastrofu a nástup doby ledové.

 

Pálivá sklizeň

Historie, byť nikoliv tak dávná, hraje významnou roli i v současné tváři Yukatánu, který přibližně s polovinou rozlohy Česka patří mezi menší z 32 mexických spolkových států. I díky více či méně dochovaným mayským pyramidám, jimž dominuje zejména proslulé Chichén Itzá (viz Moderní div světa), tam předloni přivítali rekordní zástup turistů. V současnosti přitom zahraniční návštěvníci tvoří jeden z hlavních pilířů místní ekonomiky. 

Příjmy z cestovatelského ruchu nahradily státní kase výpadek z lukrativního pěstování agáve, jež v 19. století učinila z Yukatánu velmoc v produkci sisalových vláken. Avšak poté, co se místo nich začaly využívat umělé alternativy, nezbylo zemědělcům než se přizpůsobit. Zatímco jejich předchůdcům vynášela produkce tzv. henequénu dost, aby si ve městech na pobřeží budovali honosné haciendy, dnešní obyvatelé se podstatně méně úspěšně živí uspokojováním jiné světové poptávky – pěstováním pálivých papriček. Ze dvou milionů tun roční mexické sklizně pochází polovina právě z území poloostrova.

Moderní div světa

Mayská civilizace existovala na území Střední Ameriky přibližně v letech 2500 př. n. l. až 1697, kdy ji po více než staleté éře krutého dobývání definitivně pohltila španělská conquista. Jako jedna z památek zbylo po Mayích město Chichén Itzá, zejména jeho populární symbol Kukulkánova pyramida, patřící mimo jiné mezi sedm novodobých divů světa. Druhá nejnavštěvovanější pamětihodnost v celém Mexiku zažívá největší zájem turistů vždy během jarní a podzimní rovnodennosti: Pouze dvakrát do roka totiž vytvoří paprsky zapadajícího slunce stínovou iluzi, jako by se po kamenných schodech plazili obří hadi.

STRUČNÉ DĚJINY

Ačkoliv se klíčová kapitola yukatánské historie začala psát teprve s příchodem Evropanů krátce po zahájení námořních výprav do Nového světa, již dlouho předtím bylo na středoamerické pevnině poměrně živo. Archeologické nálezy dokládají přítomnost prvních lidí již před 12 tisíci lety během doby ledové. 

Mayové přicházejí

V roce 525 dorazili z oblasti dnešní Guatemaly první mayští osadníci a v nově osídlené zemi zakládali svá města, včetně proslulého Chichén Itzá. Čekalo je necelé tisíciletí relativního klidu, který nicméně opakovaně narušovaly sousední kmeny, zejména Toltékové. V té době tudíž vznikala a opět zanikala řada fragmentovaných městských států, jejichž životnost závisela na vlastní obranyschopnosti. 

Velká Káhira

Na počátku 16. století připlul do Karibiku španělský mořeplavec Juan Ponce de León, pozdější objevitel Floridy. Nejprve zakotvil u břehů tehdy již známé Kuby, doslechl se však, že se směrem na západ nachází dosud neobjevená pevnina, a vzápětí zorganizoval výpravu. U břehů Yukatánu se jeho muži vylodili prvního květnového dne roku 1517 a při pohledu na mayské pyramidy nazvali místo Velká Káhira. Krátce nato započala éra krvavého dobývání, trvající dvě desetiletí. V roce 1542 pak Španělé na ruinách pyramid založili současnou metropoli Méridu.  

Potomci Mayů, kteří násilný převrat přežili, se snažili z vlivu evropské mocnosti vymanit. Významnou, přestože rychle potlačenou vzpouru podnítil například Jacinto Canek roku 1761. Počátkem následujícího století se Mexiko ocitlo ve válce o nezávislost, jež nakonec vyústila ve vyhlášení autonomie v roce 1821. O dva roky později se stal Yukatán jedním z členských států Mexika. Jeho území zpočátku zahrnovalo ještě současné sousední státy Campeche a Quintana Roo, které získaly vlastní status v roce 1863, respektive 1974.

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 2 321 000
  • očekávaná doba dožití: 75,6 roku
  • prům. počet dětí: 1,98 na ženu
  • věková struktura: 26 % obyv. do 15 let, 8 % starších 65 let
  • náboženství: 78 % katolíci, 11 % protestanti, 8 % bez vyznání, 3 % ostatní
  • jazyky: mayština, španělština
  • obyvatelstvo ohrožené chudobou: 49 %
  • gramotnost: 96 %

Politika

  • státní zřízení: mexický spolkový stát
  • guvernér: Mauricio Vila Dosal
  • volby: guvernér se volí pouze na jedno šestileté funkční období

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 17 248 dolarů, Mexiko celkově – 20 634 dolarů; odhad z roku 2018
  • měna: mexické peso s kurzem 1 : 1 Kč

GEOGRAFIE

  • rozloha: 39 524 km², asi polovina ČR
  • charakter území: plochý, nížinatý terén, pouze na jihu se zvedá pohoří Puuc
  • podnebí: tropické, stejné po celý rok, průměrná teplota přesahuje 30 °C; období srážek mezi červnem a říjnem
  • min. noční / max. denní teploty (°C): leden–březen 19/33, duben–červen 23/36, červenec–září 24/34, říjen–prosinec 19/31
  • nejvyšší bod: Coba, 1 411 m n. m.

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 10/21
  • Zdroj fotografií:
    Zdroj fotografií wysiwyg: 

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.

Vesmír

Velké množství ozonu v přízemní vrstvě vzduchu značně snižuje úrodu rýže a dalších plodin.

Věda

Žraloky Perezovy jsme potkávali při každém ponoru. Potápění s těmito poměrně mohutnými parybami může být pro někoho adrenalinovým zážitkem. Je třeba však zachovat klid a přítomnost nádherných a elegantních tvorů si užít.

Příroda

Rituál otvírání úst – rakev s mumií symbolicky třímá sám Anup (Anúbis), dcera a manželka mrtvého faraona hořekují, zatímco kněží vykonávají obřady.

Historie

Šedá je nejtypičtější barvou orlovských klusáků. Na sněhu sice vypadají krásně, ale mají rádi spíše teplejší podnebí.

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907