Z Pardubic do Prahy: Před 107 lety se zrodila česká aviatika

13.05.2018 - Martin Reichman


Reklama

Přesně před 107 lety - 13. května 1911, se uskutečnil let Jana Kašpara z Pardubic do Velké Chuchle, což byl symbolický počátek českého letectví. Vzdálenost 121 kilometrů překonal český aviatik za 92 minut. Letadlo, kterým letěl, daroval Kašpar roku 1913 do sbírek Technického muzea království českého, kde – zavěšeno v dopravní hale muzea – je jedním z nejvýznamnějších exponátů dokumentujícím dějiny letectví v českých zemích. 

TIP: S hlavou v oblacích: Životní příběh Jana Kašpara, otce české aviatiky

Po přeletu Pardubice – Praha konal Kašpar časté veřejné vzlety, 6. prosince 1911 například uskutečnil první přelet s pasažérem. Trasa jeho letu vedla z Mělníka do Prahy. Poslední jeho produkce se uskutečnila v roce 1912. Kašpar s létáním skončil, k čemuž ho donutila řada okolností, tou nejpodstatnější zřejmě byla skutečnost, že po smrti svého otce, již měl nedostatek finančních prostředků k nákupům letadel a součástí. Po skončení první světové války pracoval krátce jako státní úředník, poté podnikal se dřevem. O letectví zájem neztratil, ale už v něm aktivní roli nehrál. Jan Kašpar zemřel 2. března 1927.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia, Národní technické muzeum

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907