Reklama


Za zrcadlem lidského strachu: Pět nejpodivnějších fobií, kterými lidé trpí

24.02.2018 - Vilém Koubek

Pavouků, temnoty či výšek se bojí mnozí. Náš iracionální strach však nekončí u odpudivých živočichů a děsivých míst: Někteří nešťastníci kvůli fobii utíkají před bradami a sýry, zatímco jiné přivádí k šílenství žlutá barva

<h3>Optofobie</h3><p>Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. <strong>Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky</strong>. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. </p>

Optofobie

Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. 

<h3>Xantofobie</h3><p>Pojem „xantofobie“ spojuje řecká slova <em>„xanthos“</em> neboli <em>„plavý, světlý“</em> a <em>„phobos“</em> čili <em>„strach“</em>. Jedná se tedy o iracionální hrůzu ze žluté barvy a v mnoha případech není rozhodující, zda se týká konkrétního předmětu, či abstraktního pojmu. <strong>Postižení jedinci se proto mohou bát jak žlutých vozidel, domů či Slunce, tak samotného slova <em>„žlutá“</em></strong>. Xantofobie se obvykle rozvíjí po značně traumatizující události, kterou si člověk nějak spojí se zmíněnou barvou – může ho například srazit žluté auto. Někteří nešťastníci reagují na žlutou v jakékoliv podobě, a trpí tak prakticky denně; na jiné barva působí pouze ve spojení s určitými předměty či situacemi. </p>

Xantofobie

Pojem „xantofobie“ spojuje řecká slova „xanthos“ neboli „plavý, světlý“ a „phobos“ čili „strach“. Jedná se tedy o iracionální hrůzu ze žluté barvy a v mnoha případech není rozhodující, zda se týká konkrétního předmětu, či abstraktního pojmu. Postižení jedinci se proto mohou bát jak žlutých vozidel, domů či Slunce, tak samotného slova „žlutá“. Xantofobie se obvykle rozvíjí po značně traumatizující události, kterou si člověk nějak spojí se zmíněnou barvou – může ho například srazit žluté auto. Někteří nešťastníci reagují na žlutou v jakékoliv podobě, a trpí tak prakticky denně; na jiné barva působí pouze ve spojení s určitými předměty či situacemi. 

<h3>Geniofobie</h3><p>Zatímco jiné fobie se obvykle pojí s prožitým traumatem, u geniofobie neboli strachu z brady jsou zatím lékaři bezradní: Úzkost by totiž v daném případě musela pramenit ze zranění zmíněné části těla, ta však statisticky přichází k újmě spíš ojediněle. Určité vodítko představuje fakt, že uvedenou fobií trpí obvykle lidé s obsesivní poruchou – <strong>ze všeho nejvíc je na ostatních zajímá právě brada. Její velikost a tvar pak rozhodují, zda s vámi postižená osoba vůbec bude mluvit, nebo před vámi doslova uteče</strong>. V extrémních případech se přitom z geniofobiků stávají kvůli „nevyhovujícímu“ okolí introverti, kteří se uzavírají před světem. </p>

Geniofobie

Zatímco jiné fobie se obvykle pojí s prožitým traumatem, u geniofobie neboli strachu z brady jsou zatím lékaři bezradní: Úzkost by totiž v daném případě musela pramenit ze zranění zmíněné části těla, ta však statisticky přichází k újmě spíš ojediněle. Určité vodítko představuje fakt, že uvedenou fobií trpí obvykle lidé s obsesivní poruchou – ze všeho nejvíc je na ostatních zajímá právě brada. Její velikost a tvar pak rozhodují, zda s vámi postižená osoba vůbec bude mluvit, nebo před vámi doslova uteče. V extrémních případech se přitom z geniofobiků stávají kvůli „nevyhovujícímu“ okolí introverti, kteří se uzavírají před světem. 

<h3>Geliofobie</h3><p>Smích nám pomáhá navazovat nová přátelství, podle některých studií prodlužuje život a v neposlední řadě má pozitivní vliv na naši psychiku. Zmíněné klady však nepřevažují u každého, a v případě geliofobiků je tato forma projevu radosti dokonce nežádoucí. Postižení jedinci se zřejmě někdy začali smát v nesprávnou dobu nebo se naopak stali terčem posměchu. <strong>Traumatický zážitek u nich pak vyústil ve strach z vlastního smíchu, což se u nich projevuje nepříjemnými pocity, ale i třesem, otupělostí, nevolností či panickými záchvaty</strong>. </p>

Geliofobie

Smích nám pomáhá navazovat nová přátelství, podle některých studií prodlužuje život a v neposlední řadě má pozitivní vliv na naši psychiku. Zmíněné klady však nepřevažují u každého, a v případě geliofobiků je tato forma projevu radosti dokonce nežádoucí. Postižení jedinci se zřejmě někdy začali smát v nesprávnou dobu nebo se naopak stali terčem posměchu. Traumatický zážitek u nich pak vyústil ve strach z vlastního smíchu, což se u nich projevuje nepříjemnými pocity, ale i třesem, otupělostí, nevolností či panickými záchvaty

<h3>Turofobie</h3><p>Chorobný strach ze sýra se u postižených projevuje různě: Někteří se potí a jsou nervózní, jiní mají nutkání na zvracení a musejí opustit místnost, kde se „předmět doličný“ nachází. Podobně jako další „strachy“ se i turofobie pojí s traumatickým zážitkem: Obvykle jde o první ochutnání sýra, po němž se člověku udělá natolik nevolno, že se musí vyzvracet. <strong>Pro jedince trpící zmíněnou poruchou je většinou zásadní zápach: Nejhůř snášejí aromatické druhy jako třeba parmazán; „neutrálnější“ mozzarella na ně naopak působí velmi mírně</strong>. </p>

Turofobie

Chorobný strach ze sýra se u postižených projevuje různě: Někteří se potí a jsou nervózní, jiní mají nutkání na zvracení a musejí opustit místnost, kde se „předmět doličný“ nachází. Podobně jako další „strachy“ se i turofobie pojí s traumatickým zážitkem: Obvykle jde o první ochutnání sýra, po němž se člověku udělá natolik nevolno, že se musí vyzvracet. Pro jedince trpící zmíněnou poruchou je většinou zásadní zápach: Nejhůř snášejí aromatické druhy jako třeba parmazán; „neutrálnější“ mozzarella na ně naopak působí velmi mírně

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) s polem působnosti ve špionáži byla založena v roce 1947.

Zajímavosti

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jenž mu znemožňoval narukovat, se stal v roce 1941 redaktorem BBC.

Historie
Zajímavosti

Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.

Vesmír

Skalní brána na ostrůvku Ko Khai

Příroda

Duel mezi Projectem Debater a Danem Zafrirem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907