Záchranáři v extrémních situacích: Když je třeba pomoc v nouzi

10.02.2021 - Vilém Koubek

Nebezpečí nečíhá jen na silnici, ale také na horách, v jeskyních či třeba na bitevním poli. Ani na jednom z těchto míst si však běžní záchranáři neporadí. Dojde-li na nejhorší, nezbývá než doufat, že včas dorazí týmy zvláštních specialistů...

<h3>Nadšenci i profesionálové </h3><p><strong>horská služba | kde operují: v horských oblastech</strong></p><p>Horská služba vyráží do akce, pokud lidé utrpí zranění například při utržení laviny nebo třeba při selhání horolezeckého vybavení. Její členové zasahují v těžko dostupných výškových oblastech, kam často vyrážejí v helikoptérách. Jestliže však počasí letu nepřeje, využívají i sněžné skútry, případně spoléhají na vlastní síly. <strong>Vzhledem ke specifickým dovednostem, jež zlézání skal vyžaduje, se nezřídka rekrutují z řad zkušených dobrovolníků, kteří spolupracují například s profesionálními piloty vrtulníků.</strong></p>

Nadšenci i profesionálové 

horská služba | kde operují: v horských oblastech

Horská služba vyráží do akce, pokud lidé utrpí zranění například při utržení laviny nebo třeba při selhání horolezeckého vybavení. Její členové zasahují v těžko dostupných výškových oblastech, kam často vyrážejí v helikoptérách. Jestliže však počasí letu nepřeje, využívají i sněžné skútry, případně spoléhají na vlastní síly. Vzhledem ke specifickým dovednostem, jež zlézání skal vyžaduje, se nezřídka rekrutují z řad zkušených dobrovolníků, kteří spolupracují například s profesionálními piloty vrtulníků.

<h3>Přímo k cíli  </h3><p><strong>paramedici | kde operují: těžko přístupný terén</strong></p><p>Obzvlášť v kopcovitém či jinak složitém terénu může cesta ke zraněnému trvat dlouho. Průměrná cena zásahu pomocí vrtulníku se však pohybuje okolo 120 tisíc korun. Britská služba <strong>GNAAS</strong> se proto spojila se společností <strong>Gravity Industries</strong> a otestovala v roli záchranáře její „létající batoh“. Během loňských zkoušek se ukázalo, že tzv. Jetsuit zkrátí 25minutový průchod terénem na pouhých 90 sekund. <strong>Tryskový batoh se tak v budoucnu možná stane preferovanou volbou horských záchranářů: Rychlost 2,2 km/min a až 10minutový provoz umožňují dosáhnout vrcholku většiny evropských hor a zajistit stabilizaci zraněných, než dorazí zbytek týmu</strong>. Pořizovací cena 9,5 milionu korun je navíc i desetkrát nižší oproti helikoptéře, o násobně levnějším provozu nemluvě. Hlavní výhodou vrtulníku však zůstává možnost rychle pacienta transportovat do nemocnice. </p>

Přímo k cíli  

paramedici | kde operují: těžko přístupný terén

Obzvlášť v kopcovitém či jinak složitém terénu může cesta ke zraněnému trvat dlouho. Průměrná cena zásahu pomocí vrtulníku se však pohybuje okolo 120 tisíc korun. Britská služba GNAAS se proto spojila se společností Gravity Industries a otestovala v roli záchranáře její „létající batoh“. Během loňských zkoušek se ukázalo, že tzv. Jetsuit zkrátí 25minutový průchod terénem na pouhých 90 sekund. Tryskový batoh se tak v budoucnu možná stane preferovanou volbou horských záchranářů: Rychlost 2,2 km/min a až 10minutový provoz umožňují dosáhnout vrcholku většiny evropských hor a zajistit stabilizaci zraněných, než dorazí zbytek týmu. Pořizovací cena 9,5 milionu korun je navíc i desetkrát nižší oproti helikoptéře, o násobně levnějším provozu nemluvě. Hlavní výhodou vrtulníku však zůstává možnost rychle pacienta transportovat do nemocnice. 

<h3>Škola pro supermany </h3><p><strong>váleční záchranáři | kde operují: bojiště</strong></p><p>Z hrůz první světové války se zrodila myšlenka, že by součást moderní armády měla tvořit i jednotka specialistů zaměřených na záchranu zraněných vojáků přímo na bojišti nebo sestřelených pilotů. Například v USA se jim říká „pararescuemen“, <strong>přičemž výcvik do jejich řad trvá bezmála dva roky a kvůli náročnosti se mu přezdívá „škola pro supermany“. Až 80 % zájemců z přípravy vypadne, ti úspěšní si však následně poradí takřka v každé krizi</strong>. Zmínění vojenští záchranáři pak také pomáhají například vesmírné agentuře NASA s vyzvedáváním astronautů z mořské hladiny po přistání.</p>

Škola pro supermany 

váleční záchranáři | kde operují: bojiště

Z hrůz první světové války se zrodila myšlenka, že by součást moderní armády měla tvořit i jednotka specialistů zaměřených na záchranu zraněných vojáků přímo na bojišti nebo sestřelených pilotů. Například v USA se jim říká „pararescuemen“, přičemž výcvik do jejich řad trvá bezmála dva roky a kvůli náročnosti se mu přezdívá „škola pro supermany“. Až 80 % zájemců z přípravy vypadne, ti úspěšní si však následně poradí takřka v každé krizi. Zmínění vojenští záchranáři pak také pomáhají například vesmírné agentuře NASA s vyzvedáváním astronautů z mořské hladiny po přistání.

<h3>Tiché volání </h3><p><strong>záchranáři pro potápěče | kde operují: pod hladinou</strong></p><p>Ačkoliv se potápění na první pohled jeví jako idylická, skoro až snová činnost, opak je často pravdou. <strong>Pod hladinou totiž hrozí řada nebezpečí, počínaje vyčerpáním zásob kyslíku přes uvíznutí či zavalení až po útok predátorů</strong>. A zdaleka nejtěžší je v takovém případě přivolat pomoc. Při profesionálních potápěčských akcích proto bývají vždy připraveni záchranáři, schopní okamžitě zasáhnout. </p>

Tiché volání 

záchranáři pro potápěče | kde operují: pod hladinou

Ačkoliv se potápění na první pohled jeví jako idylická, skoro až snová činnost, opak je často pravdou. Pod hladinou totiž hrozí řada nebezpečí, počínaje vyčerpáním zásob kyslíku přes uvíznutí či zavalení až po útok predátorů. A zdaleka nejtěžší je v takovém případě přivolat pomoc. Při profesionálních potápěčských akcích proto bývají vždy připraveni záchranáři, schopní okamžitě zasáhnout. 

<h3>Čtyři nohy a pláž </h3><p><strong>plavčíci | kde operují: pláže</strong></p><p>Plavčíci chrání životy lidí v blízkosti vodních ploch – ať už se jedná o bazény, jezera, či moře. Obvykle se spoléhají výhradně na své ruce a nohy, ve vlnách to však zdaleka nemusí stačit. <strong>V Itálii nebo Chorvatsku tak dostávají přímořští plavčíci na pomoc speciálně cvičené psy, kteří mají extrémně rychlé reakce a výborně plavou</strong>. Na výcvik nejčastěji směřují labradoři a novofoundlandští psi – obě plemena patří k výjimečným plavcům, kteří se udrží nad hladinou, i když jsou na tonoucího sami.</p>

Čtyři nohy a pláž 

plavčíci | kde operují: pláže

Plavčíci chrání životy lidí v blízkosti vodních ploch – ať už se jedná o bazény, jezera, či moře. Obvykle se spoléhají výhradně na své ruce a nohy, ve vlnách to však zdaleka nemusí stačit. V Itálii nebo Chorvatsku tak dostávají přímořští plavčíci na pomoc speciálně cvičené psy, kteří mají extrémně rychlé reakce a výborně plavou. Na výcvik nejčastěji směřují labradoři a novofoundlandští psi – obě plemena patří k výjimečným plavcům, kteří se udrží nad hladinou, i když jsou na tonoucího sami.

<h3>Neštěstí v hlubinách</h3><p><strong>jeskynní záchranáři | kde operují: jeskyně</strong></p><p>Záchranné operace v sevření jeskynních stěn patří k nejnáročnějším. Ztěžují je mimo jiné hloubka, nedostatek prostoru, vlhkost – případně rovnou zatopení některých pasáží – a teplota klesající i k 10 °C. V záchranářích se proto musejí snoubit schopní speleologové, horolezci i hasiči. Často navíc při rozsáhlých operacích spolupracuje několik mezinárodních týmů: <strong>Například v roce 2018 se dvanácti nešťastníkům v thajské jeskyni Tham Luang vydalo na pomoc sto potápěčů, devět set policistů a dva tisíce vojáků. </strong></p>

Neštěstí v hlubinách

jeskynní záchranáři | kde operují: jeskyně

Záchranné operace v sevření jeskynních stěn patří k nejnáročnějším. Ztěžují je mimo jiné hloubka, nedostatek prostoru, vlhkost – případně rovnou zatopení některých pasáží – a teplota klesající i k 10 °C. V záchranářích se proto musejí snoubit schopní speleologové, horolezci i hasiči. Často navíc při rozsáhlých operacích spolupracuje několik mezinárodních týmů: Například v roce 2018 se dvanácti nešťastníkům v thajské jeskyni Tham Luang vydalo na pomoc sto potápěčů, devět set policistů a dva tisíce vojáků. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907