Zahrada rajských divů: Jemenský ostrov Sokotra

06.03.2019 - Marek Telička

Ostrov Sokotra je od Afriky oddělen jen 200 metrů hlubokým mořem. Díky dlouhodobé izolaci od Africké pevniny zde roste obrovské množství endemických dřevin, které jsou ovšem ohroženy desítkami tisíc pasoucích se koz, ovcí, oslů, krav a velbloudů

<p>Lahvovník <em>(Adenium obesum subsp. socotranum)</em> je sukulentní dřevina. Vzhledem ke své jedovatosti je rostlina pasoucím se dobytkem ušetřena a šíří se v suchých kamenitých oblastech.</p>

Lahvovník (Adenium obesum subsp. socotranum) je sukulentní dřevina. Vzhledem ke své jedovatosti je rostlina pasoucím se dobytkem ušetřena a šíří se v suchých kamenitých oblastech.

<p>Podle velkých růžových květů se lahvovníku říká pouštní růže. Lahvovník je jedním z endemických druhů ostrova, které představují 37 % z dosud více než 850 popsaných druhů.</p>

Podle velkých růžových květů se lahvovníku říká pouštní růže. Lahvovník je jedním z endemických druhů ostrova, které představují 37 % z dosud více než 850 popsaných druhů.

<p>Osamělý dračinec rumělkový <em>(Dracaena cinnabari)</em> na okraji náhorní plošiny Homhill. Rod dračinec má okolo 80 druhů. Jen málo z těchto vývojově prastarých jednoděložných dřevin ovšem dosahuje stromovitých rozměrů. Pryskyřice dračinců na vzduchu tuhne v červenohnědou hmotu, která má desinfekční účinky. Kromě léčebných účelů se používá například k barvení keramiky z nepálené hlíny.</p>

Osamělý dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) na okraji náhorní plošiny Homhill. Rod dračinec má okolo 80 druhů. Jen málo z těchto vývojově prastarých jednoděložných dřevin ovšem dosahuje stromovitých rozměrů. Pryskyřice dračinců na vzduchu tuhne v červenohnědou hmotu, která má desinfekční účinky. Kromě léčebných účelů se používá například k barvení keramiky z nepálené hlíny.

<p>Převažující množství srážek na ostrově spadne v podobě přívalových bouří. Většina řek je proto dočasná a takovéto bazénky s průzračnou vodou jsou velkou atrakcí. Zejména pro arabské turisty, kteří ve vodě s chutí dovádí a zpívají. Zřejmě nejvíce těchto malých nádrží je k vidění ve spodní části údolí Wádí Dirhur, které roztíná náhorní plošinu Diksam v centrální části ostrova.</p>

Převažující množství srážek na ostrově spadne v podobě přívalových bouří. Většina řek je proto dočasná a takovéto bazénky s průzračnou vodou jsou velkou atrakcí. Zejména pro arabské turisty, kteří ve vodě s chutí dovádí a zpívají. Zřejmě nejvíce těchto malých nádrží je k vidění ve spodní části údolí Wádí Dirhur, které roztíná náhorní plošinu Diksam v centrální části ostrova.

<p>Tato část pobřeží v oblasti Arher na východním výběžku ostrova je pozoruhodná zejména díky vysokým dunám z jemnozrnného písku. Mezi nimi vytékají ze skalnatých stěn drobné říčky, které se po krátké cestě skalnatým pobřežím vlévají do moře.</p>

Tato část pobřeží v oblasti Arher na východním výběžku ostrova je pozoruhodná zejména díky vysokým dunám z jemnozrnného písku. Mezi nimi vytékají ze skalnatých stěn drobné říčky, které se po krátké cestě skalnatým pobřežím vlévají do moře.

<p>Sup mrchožravý <em>(Neophron percnopterus)</em> nepatří k endemickým druhům ostrova. Ty jinak představují výraznou část zdejší fauny – až 90 % plazů a zástupců hmyzí říše nenajdete nikde jinde na naší planetě. Z důvodu velkého bohatství flóry a fauny byla Sokotra vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO.</p>

Sup mrchožravý (Neophron percnopterus) nepatří k endemickým druhům ostrova. Ty jinak představují výraznou část zdejší fauny – až 90 % plazů a zástupců hmyzí říše nenajdete nikde jinde na naší planetě. Z důvodu velkého bohatství flóry a fauny byla Sokotra vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO.

<p>Strmé pobřeží ostrova Sokotra, který má zhruba rozměry 135 na 42 kilometrů. Název pravděpodobně pochází z arabského suq qutra, což znamená říše pryskyřice. Jméno souvisí s přítomností množství kadidlovníků, myrhovníků a dračinců, které produkují ve starověku velmi ceněné pryskyřice.</p>

Strmé pobřeží ostrova Sokotra, který má zhruba rozměry 135 na 42 kilometrů. Název pravděpodobně pochází z arabského suq qutra, což znamená říše pryskyřice. Jméno souvisí s přítomností množství kadidlovníků, myrhovníků a dračinců, které produkují ve starověku velmi ceněné pryskyřice.

<p>Porosty dračinců se na ostrově vyvíjely milióny let a patří k nejstarším ekosystémům na Zemi. Jejich budoucnost je ovšem nejistá, protože zavlečené druhy domácích zvířat spásáním ničí mladé výhonky vzácných druhů rostlin a tím i přirozené prostředí endemických živočichů. Na odvrácení negativního vývoje se od roku 1998 podílí i pracovníci a studenti lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Brně. Přímo na Sokotře budují školky produkující tisíce sazenic.</p>

Porosty dračinců se na ostrově vyvíjely milióny let a patří k nejstarším ekosystémům na Zemi. Jejich budoucnost je ovšem nejistá, protože zavlečené druhy domácích zvířat spásáním ničí mladé výhonky vzácných druhů rostlin a tím i přirozené prostředí endemických živočichů. Na odvrácení negativního vývoje se od roku 1998 podílí i pracovníci a studenti lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Brně. Přímo na Sokotře budují školky produkující tisíce sazenic.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907