Lidé si na nejdramatičtější okamžiky svého života, jako je příchod na svět, první krůčky nebo první vyslovená slova nepamatují. Jak to mají ostatní živočichové? Mohou si třeba motýli pamatovat na období, kdy byli housenkou?
Donedávna entomologové předpokládali, že metamorfóza, kdy se larva zakuklí a následně se z ní vylíhne dospělý jedinec, znamená i kompletní přeměnu stavby hmyzího organismu.
Ve studii z roku 2008 však vědci u motýlů v larválním stadiu, lidově u housenek, vytvořili jednoduchý reflex: Vstříkli do insektária sladce páchnoucí ethyl-acetát a současně dali larvám slabý elektrický šok. Živočichové si tak pach chemické sloučeniny asociovali s nepříjemným pocitem a k překvapení badatelů vykazovali po vylíhnutí z kukly stejnou averzi.
78 % housenek, které byly vystaveny elektrickému šoku, se vyhýbalo ethyl-acetátu. O měsíc později, po přeměně housenky v motýla, se stejné chování objevilo u 77 % motýlů. Odborníci proto dospěli k závěru, že se v motýlím mozku uchovávají určité nervové spoje z raného vývoje.
TIP: Zmizelé vzpomínky: Proč zapomínáme na události raného dětství?
Podle Marthy Weissové, která se na experimentu podílela, je dokonce možné, že podobný paměťový mechanismus slouží samicím motýlů při výběru rostlin, na které kladou vajíčka. Mohou si podle ní pamatovat, čím se živily v době, kdy byly housenkami.
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
ZajímavostiČlánek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemian, CC0)