„Je nutno pohlédnout myšlence na smrt beze strachu do očí.“ Tato slova pronesl korunní princ Rudolf, syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské, v rozhovoru s anatomem Zuckerkandlem. A právě na loveckém zámečku Mayerling, který zachycuje dobová fotografie, jí rakouský následník trůnu vykročil vstříc.
O tom, co se v Mayerlingu přihodilo 30. ledna 1889, existuje jen málo svědectví. Ráno, někdy po šesté hodině, vyšel z pokoje oblečený Rudolf, jakoby celou noc nespal. Sluhovi Loschkovi řekl, aby připravil snídani a kočímu Bratfischovi dal pokyn, ať zapřáhne. Komorník vyšel ven, když se ozvaly dva výstřely. Vyděšen přiběhl zpátky. Dveře ložnice byly zavřené. Kladivem rozbili výplň dveří, a co spatřili, bylo hrozné. Rudolf a Mary leželi oblečení vedle sebe na posteli – mrtví.
První úřední zpráva světu sdělovala, že korunní princ zemřel na infarkt. Císařská rodina však ještě nějakou dobu žila v domnění, že Mary otrávila Rudolfa a pak i sebe. Oboje bylo neudržitelné, a tak byla příčina smrti upravena na „sebevraždu v náhlém pominutí smyslů“. Díky tomu mohl mít Rudolf církevní pohřeb. Mary Vetserová byla potají odvezena do Heiligenkreuzu, kde byla beze svědků zahrabána v koutu sebevrahů. V Mayeringu měla být jenom jedna mrtvola. Nadále se předstíralo, že žádná Mary Vetserová v souvislosti s následníkem trůnu neexistovala. Teprve dvorní lékař Widerhofer podal císaři zprávu o skutečném stavu věcí. Mary byla střelena do levého spánku, přičemž by se takto jako pravačka sotva dokázala střelit sama. Korunního prince doprovázelo na jeho poslední cestě 120 000 Vídeňanů.
Tajemství české minulosti 7-8/2014
ReklamaPrvotní kanály nesloužily k odstraňování exkrementů – využívaly se k rozvádění vody pro zavlažování a také coby prostředek prevence záplav. (foto: Unsplash, Evangelos Mpikakis, CC0)
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)