Zámek Frýdlant: Synonymum úspěchu Albrechta z Valdštejna

Málokdo ví, že za dnešní podobu zámku zachycenou na dobovém vyobrazení vděčíme rodu Gallasů, kteří ho získali roku 1634 a později z něj udělali nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě.

Ve Valdštejnově moci

Syn Melchiora a Kateřiny Kryštof z Redernu byl posledním členem rodu v Čechách. Zúčastnil se stavovského odboje a ztratil frýdlantské i liberecké panství. Roku 1621 odešel na své lužické statky a o jeho panství se začal zajímat Albrecht z Valdštejna. Zprvu na Frýdlant umístil pouze svoji vojenskou posádku, ale netrvalo dlouho a v červnu 1621 získal od císaře panství jako zástavu za půjčené peníze. O necelý rok později udělil Ferdinand II. Valdštejnovi panství Liberec i Frýdlant v léno. Později byla jeho panství prohlášena za fideikomis a majorát v mužské linii a Albrecht z Valdštejna se tak mohl psát i „ z Frýdlantu“. Sen Albrechta z Valdštejna o vlastním dominiu se začal uskutečňovat.

Frýdlantské panství bylo svou polohou na severu Čech optimální a mělo se stát centrem Valdštejnovy „země“. V březnu 1624 bylo sice vyhlášeno vévodství frýdlantské, ale faktickým sídlem císařského generalissima se stal Jičín. Valdštejn na zámku často nepobýval, což se projevilo i v tom, že zámek v podstatě zůstal v podobě, jakou mu vtiskli páni z Redernu. Poté, co byl Albrecht z Valdštejna v Chebu v únoru 1634 zavražděn, získal frýdlantské panství jako odměnu za Valdštejnovu likvidaci hrabě Matyáš Gallas.