Zámek Frýdlant: Synonymum úspěchu Albrechta z Valdštejna

14.12.2016 - Ilona Šťastná

Zamek Frýdlant -<p>Gallasové provedli panství jeho nejtěžším obdobím během třicetileté války</p>
Zamek Frýdlant -

Gallasové provedli panství jeho nejtěžším obdobím během třicetileté války


Reklama

Málokdo ví, že za dnešní podobu zámku zachycenou na dobovém vyobrazení vděčíme rodu Gallasů, kteří ho získali roku 1634 a později z něj udělali nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě.

Ve Valdštejnově moci

Syn Melchiora a Kateřiny Kryštof z Redernu byl posledním členem rodu v Čechách. Zúčastnil se stavovského odboje a ztratil frýdlantské i liberecké panství. Roku 1621 odešel na své lužické statky a o jeho panství se začal zajímat Albrecht z Valdštejna. Zprvu na Frýdlant umístil pouze svoji vojenskou posádku, ale netrvalo dlouho a v červnu 1621 získal od císaře panství jako zástavu za půjčené peníze. O necelý rok později udělil Ferdinand II. Valdštejnovi panství Liberec i Frýdlant v léno. Později byla jeho panství prohlášena za fideikomis a majorát v mužské linii a Albrecht z Valdštejna se tak mohl psát i „ z Frýdlantu“. Sen Albrechta z Valdštejna o vlastním dominiu se začal uskutečňovat.

Frýdlantské panství bylo svou polohou na severu Čech optimální a mělo se stát centrem Valdštejnovy „země“. V březnu 1624 bylo sice vyhlášeno vévodství frýdlantské, ale faktickým sídlem císařského generalissima se stal Jičín. Valdštejn na zámku často nepobýval, což se projevilo i v tom, že zámek v podstatě zůstal v podobě, jakou mu vtiskli páni z Redernu. Poté, co byl Albrecht z Valdštejna v Chebu v únoru 1634 zavražděn, získal frýdlantské panství jako odměnu za Valdštejnovu likvidaci hrabě Matyáš Gallas. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907