Reklama


Zamilovaní vládcové zimní oblohy: Nebeský balet orlů mořských

17.11.2018 - Jaroslav Monte Kvasnica

Impozantního dravce s velikým rozpětím křídel nelze na obloze přehlédnout. Pokud máte to štěstí a stanete se svědky zásnubních tanců orlů mořských, nezapomenete na ten obraz do smrti…

<p>Orlí pár se za hlasitého křiku vznese vysoko do vzduchu a pak se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe… </p>

Orlí pár se za hlasitého křiku vznese vysoko do vzduchu a pak se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe… 


Reklama

Orel mořský byl až do konce 19. století přirozenou součástí naší přírody. Potom z ní téměř na celé jedno století prakticky vymizel. Před sto lety napsal o těchto dravcích zoolog J. Rozmara: „Myslivosti jest velice škodliv, hubě s obzvláštní oblibou zajíce, králíky a bažanty, kterých se zmocňuje snadněji než ryb. Neopovrhuje ani mršinou a možno ho odstřeliti i na újedi.“ Právě zvrhlý lidský přístup – dělit zvířata na užitečná a na škodnou – dovedl orly na mnohých místech Evropy až na práh vyhubení.

Orli z Česka i z ciziny

O repatriaci orla mořského (Haliaeetus albicilla) v Česku se klíčovým způsobem zasloužil zoolog Ing. Jiří Andreska senior (1931–1999), který se myšlenkou na návrat překrásného dravce do jižních Čech zabýval mnoho let. Po spoustě obtíží se nakonec repatriace, která byla uskutečněna v letech 1977 – 1985 ekologicky a etologicky sofistikovaným výsadkem devíti mladých ptáků, zdařila. 

Vypuštění orli mořští a jejich odchovy přispěli ke vzniku a stabilizaci hnízdící populace v ČR a v současnosti na našem území hnízdí 30–35 párů. Známá hnízdiště jsou např. na Českobudějovicku, Jindřicho-Hradecku, Českolipsku, Nymbursku, na kladenských haldách, v Lužických horách a na jižní Moravě. 

V zimních měsících k nám však zaletují i orlové mořští ze Skandinávie a z dalších koutů severní Evropy, kteří tady vyhledávají nezamrzlé vodní plochy. V zimě u nás zimuje asi sto padesát až dvě stě orlů mořských. V tomto období můžeme dravce sledovat, jak krouží na obloze, odpočívají na stromech u nezamrzlých vodních ploch nebo posedávající přímo na ledu. 

Chránění a přesto ohrožení

Orli mořští jsou dnes v Česku i v dalších zemích přísně chránění a jejich stavy u nás rostou. Situace bohužel není jen růžová. Přestože kladení otrávených návnad je v Česku již čtyřicet let postaveno mimo zákon, nezodpovědní vandalové neváhají zvířata tímto způsobem vraždit, zejména kladením nástrah s insekcitidem karbofuranem. 

Tímto způsobem bylo třeba jen v roce 2006 usmrceno devět orlů mořských a jeden byl dokonce postřelen. V roce 2012 někdo zničil hnízdo orlů mořských v Poodří a v okolí dokonce byly nalezeny i návnady otrávené jedem na hlodavce. Jeden z mladých orlů se návnadou přiotrávil, ale naštěstí byl zavčas nalezen a léčen v Záchranné stanici v Bartošovicích na Moravě. Po několikatýdenní rehabilitaci byl mladý samec orla mořského, který dostal jméno Míša, vypuštěn i s radiovou vysílačkou zpět do přírody. Nebezpečné je i vyrušování dravců v období hnízdění a pochopitelně také ničení jejich hnízdišť necitlivou a nezodpovědnou těžbou dřeva, což se opravdu ještě stále děje.

Nevídaný balet lásky

Přestože orlové mořští vytvářejí páry na celý život, každoročně je možné ve druhé polovině prosince a v lednu sledovat divoké námluvy těchto impozantních dravců. Orlí pár za hlasitého křiku vykrouží vysoko zimní oblohou a potom se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe. Spodní z ptáků se těsně před „střetem“ obrátí naznak a nastaví proti „útočníkovi“ (ve skutečnosti však vášnivému milenci) své jasně žluté pařáty. 

TIP: Ohromující schopnosti dravých ptáků: Sokolí zrak a síla orlů

Nezasvěcený by tento milostný rituál mohl považovat za lítý souboj. Chyba lávky – přesně tak vypadají zimní námluvy orlů mořských. Reprízy těchto dech beroucích představení sleduji každou zimu na Novomlýnských nádržích pod kulisou Pavlovských vrchů a mohu potvrdit, že ani po letech nezevšední!

Kam za zimujícími orly mořskými

  • Třeboňská pánev (30–100 exemplářů)
  • Mokřady dolního toku Dyje (až 60 exemplářů)
  • Rožďalovické rybníky (rozhraní středního Polabí a Českého ráje)
  • Berounka
  • Soutok (Tvrdonicko – nedaleko Lanžhota)
  • Vodní dílo Nové Mlýny, zejména střední nádrž vodního díla (asi 30 exemplářů)
  • Žehuňský rybník – obora Kněžičky
  • Tovačovské rybníky (Olomoucký kraj nedaleko Tovačova a Troubek)
  • Záhlinické rybníky a hulínská štěrkovna (Kroměřížsko)
  • Soutok Olšavy a Moravy (u Kostelan)

orlel mořský (Haliaeetus albicilla)

  • Řád: Dravci (Accipitriformes)
  • Čeleď: Krahujcovití (též jestřábovití, Accipitridae)
  • Velikost: Největší evropský orel. Dosahuje velikosti 69–91 cm a rozpětí jeho křídel se pohybuje od 190 do 250 cm. Samice jsou větší a výjimečně dosahují hmotnosti až 7 kg, menší samci většinou váží kolem čtyř kilogramů.
  • Popis: Mladí práci jsou zbarveni hnědě a mají i hnědý mohutný zoban. Dospělí ptáci mají hákovitý zobák zbarvený žlutě a jejich krátký kýlovitý ocas se časem zbarví do běla. Neopeřené nohy mají jasně žluté. Dospělosti dosahují ve třech až pěti letech (mezi odborníky panují na dobu dospívání rozdílné názory).
  • Způsob života: Silně teritoriální ptáci; o své lovecké teritorium dokážou agresivně bojovat (zejména v době hnízdění). V zimě však dravci zimují v podstatě v relativní, klidné shodě.
  • Hnízdění: Zahnízďují většinou v únoru a staví si obrovská hnízda z klacků a větví vysoko na vrcholcích stromů v blízkosti řek a vodních ploch (na severu i na skalních útesech na mořském pobřeží). Pár používá své hnízdo dlouhá léta a každým rokem jej přistavuje a opravuje. Jejich „domov“, který má v průměru 100–160 cm, může proto dosáhnout výšky až dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů. Největší orlí hnízdo v Německu vážilo 500 kg. 
  • Mláďata: Orlice snáší dvě bílá vejce, na nichž sedí většinou samice po dobu čtyřiceti dnů. Krmení mláďat trvá v průměru asi deset týdnů.
  • Potrava: Loví ryby, které plavou těsně u hladiny. Rovněž útočí na vodní ptáky, savce a s oblibou se krmí na uhynulé vysoké zvěři. Denně spotřebuje asi 700 g potravy.
  • Věk: V přírodě byl prozatím prokázán nejdelší věk 34 let, v zajetí se tento dravec dožil dokonce 42 let.
  • Populace: Odborníci odhadují, že na celém světě žije asi 11 000 orlů mořských.
  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907