Západní věda potvrzuje učení dávných jogínů: Meditace skutečně zpomaluje stárnutí

Učení z Východu spojující pohybovou, dechovou a koncentrační aktivitu skutečně pomáhá zpomalit stárnutí. Západní věda tak nakonec dospěla k témuž závěru jako dávní jogíni.

23.08.2023 - Nikol Patíková



Americká mikrobioložka, psycholožka a výzkumná pracovnice na psychiatrii Sara Lazarová, se před časem podrobněji podívala na různé druhy meditačních cvičení. K měření aktivity mozku meditujících přitom jako jedna z prvních využila magnetickou rezonanci.

Výsledky vedly k překvapivému závěru: Pravidelná meditace má za následek zvětšení prefrontální korové oblasti v mozku a její lepší prokrvení. Zmíněná část nejdůležitějšího orgánu přitom odpovídá za zpracování smyslových informací, řídí racionální rozhodování a také reguluje činnost centra limbického systému – tzv. amygdaly. Ta zase hraje hlavní roli v otázce emoční paměti, která určuje, jaké pocity nám určité vzpomínky přinášejí, a ovlivňuje naše chování při strachu a radosti. Zároveň se jedná o místo, kde se rodí náš instinkt pro útok nebo útěk.

Prefrontální korová oblast se s věkem zmenšuje, záznamy z magnetické rezonance však ukázaly, že u pravidelně meditujících jedinců k její redukci nedocházelo – zmíněná vrstva byla naopak silnější. Lazarová tak v podstatě dospěla ke stejnému závěru jako dávní jogíni: Učení z Východu spojující pohybovou, dechovou a koncentrační aktivitu pomáhá zpomalit stárnutí.

Pomoc v boji o zdraví

Jóga může pomáhat nejen v boji se stresem a souvisejícími chorobami, ale především při rekonvalescenci po prodělané nemoci. Dokazuje to práce vědců z centra pro výzkum rakoviny na University of Ohio. Podle vedoucí týmu Janice Kiecolt-Glaserové se jedná o dosud největší známou kontrolovanou studii zahrnující biologická měření.

Výzkumu, jehož výsledky uveřejnil časopis Journal of Clinical Oncology, se zúčastnilo 200 žen po rakovině prsu. Badatelé do vzorku zahrnuli pouze pacientky, které jógu nikdy necvičily. Jejich věkové rozmezí přitom sahalo od 27 do 76 let a musely být nejdéle tři roky po chemoterapii. Účastnice rozdělené do malých skupin praktikovaly jógu dvakrát týdně 90 minut po dobu tří měsíců. Výzkumníci je rovněž povzbuzovali, aby ve cvičení pokračovaly i doma.

TIP: Cesta za nalezením vnitřního klidu: Je meditace jen nafouklá bublina?

Ukázalo se, že sledované ženy se i čtvrt roku po terapii cítily oproti ostatním pacientkám v průměru o 57 % méně unavené a vnímaly o 12 % vyšší fyzickou vitalitu. Vědce pak velmi překvapily hodnoty související se zánětlivostí – ve srovnání s „necvičícím vzorkem“ totiž klesla o 20 %. A právě tato informace by mohla pomoct při léčbě mnoha dalších onemocnění spojených s chronickým zánětem, k nimž patří srdeční ischemie, diabetes II. typu, artritida či Alzheimerova choroba. 


Další články v sekci