Zapomenuté delikatesy jižní Moravy: Je libo slaninovou marmeládu?

07.10.2019 - redakce pořadů Víkend a Nikol Patíková

Zapomenuté delikatesy, jako jsou svatojánské ořechy, slanináda nebo smrkové želé, můžete ochutnat na jižní Moravě. Tři kamarádi se rozhodli oprášit recepty babiček a hledají je ve starých kuchařkách

<p>Slaninová marmeláda se stala vítězem o nejlepší regionální potravinu Jihomoravského kraje.</p>

Slaninová marmeláda se stala vítězem o nejlepší regionální potravinu Jihomoravského kraje.


Reklama

Všechno začalo rozhodnutím založit společnost zaměřenou na prodej moravských vín. K těm pak chtěli majitelé nabízet i dobré jídlo, proto sáhli po receptech, podle nichž připravují dávno zapomenuté lahůdky. Tak vznikla Chuť Moravy: Mezi první „obnovenou“ pochoutku patřily svatojánské ořechy a hned dosáhly úspěchu včetně několika ocenění – například dvou zlatých hvězd v anglické soutěži Great Taste Awards, která je obdobou michelinských hvězd pro delikatesy.

Nezralý úspěch 

Svatojánské ořechy se sbírají v magický čas kolem svátku Jana Křtitele. Zelené, ještě nezralé „vlašáky“ se nechají zhnědnout až zčernat, načež se konzervují naložením do sladkého nálevu. Nakrájené na tenké plátky se pak jedí buď nasladko jako ozdoba dortů, nebo naslano společně s paštikou, kdy nejvíc vynikne jejich chuť. Vyrábí se z nich i svatojánský krém, jehož důležitou součást představuje čokoláda.

K hamburgerům či grilovanému masu se, jak známo, skvěle hodí slanina. Výrobci chuťovek však tuto lahůdku ještě povýšili a stvořili slaninádu – slaninovou marmeládu: Ke slanině se přidá cibule, ocet, česnek, káva a koření a vznikne božský pokrm. Není proto divu, že se letos stal vítězem Regionální potraviny Jihomoravského kraje

Diplomová práce snů

Chmelíček je zase delikatesa z mladých výhonků chmele, sbíraných hned na jaře, jež se naloží do sladkokyselého, jemně kořeněného nálevu. Jedná se o ideálního společníka pro moravské uzené nebo klobásky, a dokonce se stal předmětem diplomové práce: Věnovala se testování chutí různých variant chmelíčku, přesněji řečeno tomu, jak jeho výslednou podobu ovlivní například odrůda chmele, doba sběru či receptura. 

TIP: Odhalená tajemství vídeňské kuchyně: Kde se vzal štrúdl nebo Mozartovy koule?

Nové využití v podobě jedinečné chuťovky získávají v podání jihomoravských výrobců i nezralé mandle, vlastnoručně trhané v hustopečských mandloňových sadech. Stejně jako většina lahůdek z Chutě Moravy se nakládají do sladkokyselého nálevu, ve kterém se rozvine jejich ovocná chuť. Z nedozrálých meruněk se pro změnu vaří lehce pikantní čatní. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907