Zarytý geocentrik: Kromě učitelství holdoval J. A. Komenský také astronomii

29.09.2019 - Rostislav Rajchl

Jan Amos Komenský byl jeden z nejvýznačnějších českých humanistů – teolog, školský reformátor i filozof. Zatímco o jeho pedagogické činnosti je mezi veřejností známo poměrně hodně, o Komenského celoživotním zájmu o astronomii se toho moc neví

<p>Koperníkův heliocentrický model</p>

Koperníkův heliocentrický model


Reklama

Základy astronomických znalostí získal Komenský od svého učitele Jana Jindřicha Alsteda na studiích v Herbornu, kam se zapsal 30. března 1611, a později na akademii v Heidelberku, kde studoval od června 1613. Na Moravu se vrátil na jaře následujícího roku. Od Alsteda přejal i encyklopedický charakter psaní svých děl. Během svého života si astronomické vědomosti doplňoval korespondencí i osobním stykem s učenci. Jmenujme například polského hvězdáře Jana Hevelia, který měl na jeho astronomické názory podstatný vliv. Také setkání s francouzským filozofem a matematikem René Descartem jistě obohatilo Komenského o nový pohled na kosmos. Ve svých filosofických a pedagogických dílech shromažďoval tehdejší znalosti a představy o vesmíru, ale snažil se i o vlastní přístup ke kosmologickým otázkám své doby. 

Seznámení s Koperníkem 

S Koperníkovým spisem O obězích nebeských sfér se Komenský seznámil v Heidelberku. Koupil si ho od vdovy po svém profesoru matematiky Jakubu Christmannovi. Sice zůstal celý život geocentrikem a setrvával na pozicích teologa, vyznávající nehybnou Zemi jako střed vesmíru, ale to neznamená, že ho nezajímaly jiné kosmologické postoje. Svědčí o tom právě koupě Koperníkova díla, i když s jeho sluncestřednou hypotézou nesouhlasil. Nebyl moc zběhlý v matematice, a nebyl proto schopen dílo po matematické stránce pochopit. Knihu si koupil za poslední peníze, takže musel jít domů na Moravu pěšky. To ukazuje na značný zájem o myšlenky polského učence. 

V díle Náčrt vševědy z roku 1643 se Komenský vyjadřuje ke Koperníkovu heliocentrismu, že „sice opticky vypadá jeho theorie pěkně, ale ne podle pravdy, protože odporuje Písmu“. Starověký názor o geocentrickém uspořádání světa byl oficiálně přijat církví v první polovině 13. století. Stal se součástí církevního dogmatu a šiřitelům Koperníkových myšlenek hrozil inkviziční soud. Komenský se snažil vyvrátit heliocentrický model vesmíru v díle Vyvrácení Descartovy filosofie a Koperníkovy astronomie, ale to shořelo při požáru Lešna v roce 1656. 

Jak vyplývá z dopisu Komenského profesoru gymnázia v Gdaňsku Janu Mochingerovi z února 1633, měl vlastní představu o vesmíru. Jednalo se „o pojetí astronomie, vybavené hypothesami nejjednoduššími, nejsnazšími, a co je hlavní, odvozenými z přirozené povahy nebes. Snad jí také předložím posudku veřejnosti. Když jsem odhodil neužitečné haraburdí ekcentriků, epicyklů a reálných kruhů, jakož i ten obludný koperníkovský pohyb země, budou moci býti pomocí našich hypothes, a to těch nejjednodušších, zachovány veškeré zjevy a pochopeny s takovou snadností, že jim porozumí i dítě při pouhé četbě bez učitele.“ Bohužel nic bližšího o Komenského hypotéze nevíme, protože se zatím nenašla. 

Pozorování dalekohledem

Nedlouho po objevu dalekohledu na přelomu 16. a 17. století, byl tento vynález na konci prvního desetiletí 17. století použit také pro astronomická pozorování. Komenský se s převratnými objevy učiněnými dalekohledem mohl pravděpodobně seznámit již za studií v Heidelberku, kam jistě dosáhl ohlas Galileova Hvězdného posla (tiskem vyšel v roce 1610), ve kterém italský fyzik a astronom jako první učenec publikoval svoje pozorování Měsíce, Venuše, Jupitera, Saturnu a Mléčné dráhy. O Mléčné dráze Komenský píše ve spisu Přehled fyziky z roku 1633: „Mléčná dráha (to je nejbělejší pruh na nebi) je shluk velmi malých hvězd, jak je možno poznat přesnými dalekohledy.“ Je dost pravděpodobné, že citace Komenského je přepisem z Dioptriky, již napsal Johannes Kepler, německý matematik a astronom působící na začátku 17. století na dvoře Rudolfa II. Tento význačný astronom a objevitel stěžejních zákonů pohybu těles ve vesmíru také sestrojil dalekohled sestávající se ze dvou čoček – spojek, na rozdíl od Galilea, který použil jako okulár rozptylku. 

Komenský se na vlastní oči přesvědčil při společných pozorováních s Janem Heveliem, purkmistrem, který si v Gdaňsku vybudoval observatoř, že krátery a hory na Měsíci jsou důkazem, že toto těleso není podle dosavadních oficiálních představ z dokonalého éteru, ale že se jako ostatní kosmická tělesa podobá Zemi. S Heveliem se Komenský seznámil v roce 1642, kdy se usadil v polském Elbinku. Upozornil na Heveliovy astronomické výzkumy knížete Rákócziho, když působil v jeho službách v Blatném Potoku, a probudil v něm zájem o astronomická pozorování. V září roku 1650 požádal Hevelia o dalekohled pro Rákócziho, byl ovšem poslán až v lednu 1652. Než dalekohled došel, Rákóczi zemřel a dalekohled byl vrácen purkmistrovi. Po odchodu z Elbinku v roce 1648 se už s ním  Komenský osobně nestýkal. 

Praktická astronomie

Při studiu astronomické tématiky v Komenského díle můžeme nabýt dojmu, že Komenský byl spíše kompilátor astronomických novinek, objevů a hypotéz, ale za astronoma praktika ho nelze považovat. To, že se účastnil astronomických pozorování s Heveliem, z něj neudělalo astronoma. Tento dojem však není docela správný, o čemž nás přesvědčuje velice zajímavé dílo, které mělo sloužit jako pomůcka pro žáky lešenského gymnázia

Jedná se o rukopis psaný česky O vycházení a zapadání hvězd oblohy osmé, který nikdy nevyšel tiskem. Je to jakási astronomická mapa ve slovní podobě, sloužící k identifikaci hvězd a souhvězdí na obloze v různých hodinách a v různém období roku, tak, „aby se i bez glóbu, kdykoliv v roce, která zvláštní hvězda se spatří, co a jaká jest a jak slove, spatřiti mohlo“. Obzor pozorovatele Komenský rozdělil na 24 dílů po 15 stupních. V takto vzniklých sférických trojúhelnících se společným vrcholem v zenitu se před zraky pozorovatele pohybují hvězdy a celá souhvězdí jen zdánlivým pohybem. Jednotlivé mapky jsou v Komenského spisu nahrazeny slovním komentářem situace na obloze a ta je v tabulce označena abecedním pořadím. Dílo vznikalo před rokem 1628, ještě před učencovým odchodem do exilu. Dokončil je pak v Lešně.

Kosmologie

V souvislosti s Komenského kosmologickými myšlenkami se ukazuje pozoruhodná spojitost se současnými úvahami o úloze Boha v kosmologii. Komenský uvádí, že Bůh je tvůrcem a prvním hybatelem vesmíru, ale dál je vesmír ovládán nepřímo prostřednictvím tří principů, které Bůh stvořil – prvotní hmotou, světlem a duchem. Tyto principy dnes chápeme jako přírodní zákony. Komenský říká, že by bylo nedůstojné Boha, kdyby stále zasahoval do běhů světa. Principy taky hrají důležitou úlohu při úvahách o tom, zda je vesmír konečný, nebo ne.

Tímto tématem se Komenský zabýval v Obecné poradě o nápravě věcí lidských v kapitole O zániku materiálního světa. Zánik principů (přírodních zákonů) je možný pouze, až Bůh zhasne Slunce a hvězdy. Mezitím se budou rodit a zanikat jsoucna – vesmíry. Komenský tu podává náčrt hypotézy oscilujícího vesmíru, to jest vesmíru, který projde od velkého třesku k velkému krachu, čímž ale nezanikne, protože dalším velkým třeskem vznikne nový. To se pak znovu opakuje. Dále Komenský uvádí, že až bude odstraněno střídání zrodu a zkázy, potom bude vesmír neměnný a stále takový na věky. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907