Zarytý geocentrik: Kromě učitelství holdoval J. A. Komenský také astronomii

29.09.2019 - Rostislav Rajchl

Jan Amos Komenský byl jeden z nejvýznačnějších českých humanistů – teolog, školský reformátor i filozof. Zatímco o jeho pedagogické činnosti je mezi veřejností známo poměrně hodně, o Komenského celoživotním zájmu o astronomii se toho moc neví

<p>Koperníkův heliocentrický model</p>

Koperníkův heliocentrický model


Reklama

Základy astronomických znalostí získal Komenský od svého učitele Jana Jindřicha Alsteda na studiích v Herbornu, kam se zapsal 30. března 1611, a později na akademii v Heidelberku, kde studoval od června 1613. Na Moravu se vrátil na jaře následujícího roku. Od Alsteda přejal i encyklopedický charakter psaní svých děl. Během svého života si astronomické vědomosti doplňoval korespondencí i osobním stykem s učenci. Jmenujme například polského hvězdáře Jana Hevelia, který měl na jeho astronomické názory podstatný vliv. Také setkání s francouzským filozofem a matematikem René Descartem jistě obohatilo Komenského o nový pohled na kosmos. Ve svých filosofických a pedagogických dílech shromažďoval tehdejší znalosti a představy o vesmíru, ale snažil se i o vlastní přístup ke kosmologickým otázkám své doby. 

Seznámení s Koperníkem 

S Koperníkovým spisem O obězích nebeských sfér se Komenský seznámil v Heidelberku. Koupil si ho od vdovy po svém profesoru matematiky Jakubu Christmannovi. Sice zůstal celý život geocentrikem a setrvával na pozicích teologa, vyznávající nehybnou Zemi jako střed vesmíru, ale to neznamená, že ho nezajímaly jiné kosmologické postoje. Svědčí o tom právě koupě Koperníkova díla, i když s jeho sluncestřednou hypotézou nesouhlasil. Nebyl moc zběhlý v matematice, a nebyl proto schopen dílo po matematické stránce pochopit. Knihu si koupil za poslední peníze, takže musel jít domů na Moravu pěšky. To ukazuje na značný zájem o myšlenky polského učence. 

V díle Náčrt vševědy z roku 1643 se Komenský vyjadřuje ke Koperníkovu heliocentrismu, že „sice opticky vypadá jeho theorie pěkně, ale ne podle pravdy, protože odporuje Písmu“. Starověký názor o geocentrickém uspořádání světa byl oficiálně přijat církví v první polovině 13. století. Stal se součástí církevního dogmatu a šiřitelům Koperníkových myšlenek hrozil inkviziční soud. Komenský se snažil vyvrátit heliocentrický model vesmíru v díle Vyvrácení Descartovy filosofie a Koperníkovy astronomie, ale to shořelo při požáru Lešna v roce 1656. 

Jak vyplývá z dopisu Komenského profesoru gymnázia v Gdaňsku Janu Mochingerovi z února 1633, měl vlastní představu o vesmíru. Jednalo se „o pojetí astronomie, vybavené hypothesami nejjednoduššími, nejsnazšími, a co je hlavní, odvozenými z přirozené povahy nebes. Snad jí také předložím posudku veřejnosti. Když jsem odhodil neužitečné haraburdí ekcentriků, epicyklů a reálných kruhů, jakož i ten obludný koperníkovský pohyb země, budou moci býti pomocí našich hypothes, a to těch nejjednodušších, zachovány veškeré zjevy a pochopeny s takovou snadností, že jim porozumí i dítě při pouhé četbě bez učitele.“ Bohužel nic bližšího o Komenského hypotéze nevíme, protože se zatím nenašla. 

Pozorování dalekohledem

Nedlouho po objevu dalekohledu na přelomu 16. a 17. století, byl tento vynález na konci prvního desetiletí 17. století použit také pro astronomická pozorování. Komenský se s převratnými objevy učiněnými dalekohledem mohl pravděpodobně seznámit již za studií v Heidelberku, kam jistě dosáhl ohlas Galileova Hvězdného posla (tiskem vyšel v roce 1610), ve kterém italský fyzik a astronom jako první učenec publikoval svoje pozorování Měsíce, Venuše, Jupitera, Saturnu a Mléčné dráhy. O Mléčné dráze Komenský píše ve spisu Přehled fyziky z roku 1633: „Mléčná dráha (to je nejbělejší pruh na nebi) je shluk velmi malých hvězd, jak je možno poznat přesnými dalekohledy.“ Je dost pravděpodobné, že citace Komenského je přepisem z Dioptriky, již napsal Johannes Kepler, německý matematik a astronom působící na začátku 17. století na dvoře Rudolfa II. Tento význačný astronom a objevitel stěžejních zákonů pohybu těles ve vesmíru také sestrojil dalekohled sestávající se ze dvou čoček – spojek, na rozdíl od Galilea, který použil jako okulár rozptylku. 

Komenský se na vlastní oči přesvědčil při společných pozorováních s Janem Heveliem, purkmistrem, který si v Gdaňsku vybudoval observatoř, že krátery a hory na Měsíci jsou důkazem, že toto těleso není podle dosavadních oficiálních představ z dokonalého éteru, ale že se jako ostatní kosmická tělesa podobá Zemi. S Heveliem se Komenský seznámil v roce 1642, kdy se usadil v polském Elbinku. Upozornil na Heveliovy astronomické výzkumy knížete Rákócziho, když působil v jeho službách v Blatném Potoku, a probudil v něm zájem o astronomická pozorování. V září roku 1650 požádal Hevelia o dalekohled pro Rákócziho, byl ovšem poslán až v lednu 1652. Než dalekohled došel, Rákóczi zemřel a dalekohled byl vrácen purkmistrovi. Po odchodu z Elbinku v roce 1648 se už s ním  Komenský osobně nestýkal. 

Praktická astronomie

Při studiu astronomické tématiky v Komenského díle můžeme nabýt dojmu, že Komenský byl spíše kompilátor astronomických novinek, objevů a hypotéz, ale za astronoma praktika ho nelze považovat. To, že se účastnil astronomických pozorování s Heveliem, z něj neudělalo astronoma. Tento dojem však není docela správný, o čemž nás přesvědčuje velice zajímavé dílo, které mělo sloužit jako pomůcka pro žáky lešenského gymnázia

Jedná se o rukopis psaný česky O vycházení a zapadání hvězd oblohy osmé, který nikdy nevyšel tiskem. Je to jakási astronomická mapa ve slovní podobě, sloužící k identifikaci hvězd a souhvězdí na obloze v různých hodinách a v různém období roku, tak, „aby se i bez glóbu, kdykoliv v roce, která zvláštní hvězda se spatří, co a jaká jest a jak slove, spatřiti mohlo“. Obzor pozorovatele Komenský rozdělil na 24 dílů po 15 stupních. V takto vzniklých sférických trojúhelnících se společným vrcholem v zenitu se před zraky pozorovatele pohybují hvězdy a celá souhvězdí jen zdánlivým pohybem. Jednotlivé mapky jsou v Komenského spisu nahrazeny slovním komentářem situace na obloze a ta je v tabulce označena abecedním pořadím. Dílo vznikalo před rokem 1628, ještě před učencovým odchodem do exilu. Dokončil je pak v Lešně.

Kosmologie

V souvislosti s Komenského kosmologickými myšlenkami se ukazuje pozoruhodná spojitost se současnými úvahami o úloze Boha v kosmologii. Komenský uvádí, že Bůh je tvůrcem a prvním hybatelem vesmíru, ale dál je vesmír ovládán nepřímo prostřednictvím tří principů, které Bůh stvořil – prvotní hmotou, světlem a duchem. Tyto principy dnes chápeme jako přírodní zákony. Komenský říká, že by bylo nedůstojné Boha, kdyby stále zasahoval do běhů světa. Principy taky hrají důležitou úlohu při úvahách o tom, zda je vesmír konečný, nebo ne.

Tímto tématem se Komenský zabýval v Obecné poradě o nápravě věcí lidských v kapitole O zániku materiálního světa. Zánik principů (přírodních zákonů) je možný pouze, až Bůh zhasne Slunce a hvězdy. Mezitím se budou rodit a zanikat jsoucna – vesmíry. Komenský tu podává náčrt hypotézy oscilujícího vesmíru, to jest vesmíru, který projde od velkého třesku k velkému krachu, čímž ale nezanikne, protože dalším velkým třeskem vznikne nový. To se pak znovu opakuje. Dále Komenský uvádí, že až bude odstraněno střídání zrodu a zkázy, potom bude vesmír neměnný a stále takový na věky. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Modré šipky ukazují nově objevené slinné žlázy

Věda

Kamera pro cizí světy Lunar ExoCam

Vesmír

Zbarvení samců a samiček se liší hlavně v oblasti genitálií. Pokud v intimních partiích kosatky při výskoku nad hladinu zahlédnete bílý ovál se třemi černými skvrnami, jde o samici.

Zajímavosti

Leopold II. se svou početnou rodinou. Se svou ženou Marií Ludovikou Španělskou měl 16 dětí (12 synů a 4 dcery).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907