Zázraky medicíny: Které vakcíny zachránily nejvíce životů?

13.09.2020 - Radomír Dohnal

Infekční choroba je problém, a vakcína představuje jeho řešení. Světová zdravotnická organizace vede v patrnosti 27 nemocí, které dokážeme s pomocí vakcín teoreticky kontrolovat

<h3>Tetanus (Clostridium tetani)  </h3><p>Zástava srdce a kolaps dýchacího systému je poslední smutné finále nemoci, při které vám smrt přijde jako vysvobození. Průběh křečí tetanu je skutečně děsivý a ono typické strnutí šíje, které postiženého zkroutí a propne, ne nadarmo připomíná pobyt na mučidle. Infekce se vyskytuje plošně, protože její původce si libuje v anaerobním prostředí. Typicky pak v půdě prosycené organickým materiálem. Do těla se dostane drobnou oděrkou, a pak se dva týdny množí až k fatálnímu stavu.</p><p>První pasivní vakcínu vyvinul v roce 1890 tým doktora <strong>Emila von Behringa</strong> a pokročilejší verze očkování nastoupila s II. světovou válkou. Zachránila životy milionům vojáků i civilistů. Očkování zůstává nezbytností, protože přírodní rezervoár bakterie je všudypřítomný, a ani pacienti, kteří mírnější tetan prodělali, vůči němu nezískávají imunitu.  Prevence se proto provádí očkováním tetanovým toxoidem.</p>

Tetanus (Clostridium tetani)  

Zástava srdce a kolaps dýchacího systému je poslední smutné finále nemoci, při které vám smrt přijde jako vysvobození. Průběh křečí tetanu je skutečně děsivý a ono typické strnutí šíje, které postiženého zkroutí a propne, ne nadarmo připomíná pobyt na mučidle. Infekce se vyskytuje plošně, protože její původce si libuje v anaerobním prostředí. Typicky pak v půdě prosycené organickým materiálem. Do těla se dostane drobnou oděrkou, a pak se dva týdny množí až k fatálnímu stavu.

První pasivní vakcínu vyvinul v roce 1890 tým doktora Emila von Behringa a pokročilejší verze očkování nastoupila s II. světovou válkou. Zachránila životy milionům vojáků i civilistů. Očkování zůstává nezbytností, protože přírodní rezervoár bakterie je všudypřítomný, a ani pacienti, kteří mírnější tetan prodělali, vůči němu nezískávají imunitu.  Prevence se proto provádí očkováním tetanovým toxoidem.

<h3>Pravé neštovice (Variola vera)  </h3><p>Pravé nebo také černé neštovice patřily k nejnebezpečnějším onemocněním svého druhu. Ještě v průběhu 20. století na ně zemřelo 300-500 milionů lidí. <strong>Od osmdesátých let se díky soustředěnému očkovacímu programu staly minulostí a jsou považovány za zcela vymýcené. Na nemoc, která v případě nákazy mohla zabít vaše dítě s až 30 % pravděpodobností, to je špičkový výkon</strong>. V současnosti se už proti pravým neštovicím neočkuje, takže imunní vůči nim momentálně nejsme. Pokud by je někdo vypustil znovu do světa, vrátilo by nás to o hezkých pár století nazpátek.</p><p>Na to, jak proti nim získat vakcínu a jak vlastně efektivně očkování využít, přišel v roce 1797 E<strong>dward Jenner</strong>. Své závěry prosazoval do běžné praxe jen obtížně, byť infekce byla přítomna u 15 % obyvatel celé země. Jím popsaná metoda indukované (vyvolané) imunity však byla pro budoucnost lidstva zásadní.</p>

Pravé neštovice (Variola vera)  

Pravé nebo také černé neštovice patřily k nejnebezpečnějším onemocněním svého druhu. Ještě v průběhu 20. století na ně zemřelo 300-500 milionů lidí. Od osmdesátých let se díky soustředěnému očkovacímu programu staly minulostí a jsou považovány za zcela vymýcené. Na nemoc, která v případě nákazy mohla zabít vaše dítě s až 30 % pravděpodobností, to je špičkový výkon. V současnosti se už proti pravým neštovicím neočkuje, takže imunní vůči nim momentálně nejsme. Pokud by je někdo vypustil znovu do světa, vrátilo by nás to o hezkých pár století nazpátek.

Na to, jak proti nim získat vakcínu a jak vlastně efektivně očkování využít, přišel v roce 1797 Edward Jenner. Své závěry prosazoval do běžné praxe jen obtížně, byť infekce byla přítomna u 15 % obyvatel celé země. Jím popsaná metoda indukované (vyvolané) imunity však byla pro budoucnost lidstva zásadní.

<h3>Cholera (Vibrio cholerae)  </h3><p>Proč jsou tak důležité umyté ruce, čistý záchod a přístup k opravdu čisté vodě? Protože bez nich můžete snadno chytit a přenášet choleru, nemoc, která lidstvo provází prokazatelně už od 6. století př. n. l. Tehdy se na ni umíralo ve velkém v Asii a několikrát se pandemicky prohnala celým světem. <strong>Plně rozvinutá a neléčená vás zabije v 50 % případů, poté, co vás zužitkuje jako šiřitele. Zneschopňující je hlavně její průběh, kdy vaše tělo nedokáže zadržovat vodu a ztrácet můžete až 26 litrů denně, než dojde ke zhroucení homeostázy organismu.</strong> Bakteriálního původce onemocnění poprvé izoloval v roce 1854 italský anatom <strong>Filippo Pacini</strong>, s první vakcínou přišel španělský lékař <strong>Jaume Ferran i Clua</strong> v roce 1885. V průběhu 19. století na ni umíraly desítky milionů lidí. Je pořád s námi: dodnes na ni umírá kolem 3-15 % z přibližně 3 milionů nakažených, vesměs v rozvojových zemích.</p>

Cholera (Vibrio cholerae)  

Proč jsou tak důležité umyté ruce, čistý záchod a přístup k opravdu čisté vodě? Protože bez nich můžete snadno chytit a přenášet choleru, nemoc, která lidstvo provází prokazatelně už od 6. století př. n. l. Tehdy se na ni umíralo ve velkém v Asii a několikrát se pandemicky prohnala celým světem. Plně rozvinutá a neléčená vás zabije v 50 % případů, poté, co vás zužitkuje jako šiřitele. Zneschopňující je hlavně její průběh, kdy vaše tělo nedokáže zadržovat vodu a ztrácet můžete až 26 litrů denně, než dojde ke zhroucení homeostázy organismu. Bakteriálního původce onemocnění poprvé izoloval v roce 1854 italský anatom Filippo Pacini, s první vakcínou přišel španělský lékař Jaume Ferran i Clua v roce 1885. V průběhu 19. století na ni umíraly desítky milionů lidí. Je pořád s námi: dodnes na ni umírá kolem 3-15 % z přibližně 3 milionů nakažených, vesměs v rozvojových zemích.

<h3>Spalničky (morbilli)  </h3><p>Čtyřicítkové horečky, kašel, zánět spojivek a středního ucha, průjem, suchá, loupající se kůže. V zásadě ale nic, co by zdravý člověk s plnocenným přístupem k medicíně neustál. Když to však není zdravý člověk, ale malé dítě, a třeba zrovna v zemi, kde úroveň lékařské péče pokulhává, může jít o problém. <strong>Spalničky platí za mor současnosti: dokážeme tlumit jejich projevy, ale nikoliv zastavit průběh onemocnění</strong>. Anebo, už od roku 1963, může medicína díky objevu pánů <strong>Thomase C. Peeblese</strong> a <strong>Johna Franklina Enderse</strong> zařídit, abyste spalničky nedostali, podáním preventivní vakcíny, protože na spalničky samotné není žádný specifický lék. Proto jsou v současnosti největším zabijákem dětských pacientů na světě. <strong>Ještě v roce 1980 se jimi nakazilo kolem 20 milionů osob. Před pěti lety už bylo proočkováno 85 % dětí na celém světe a k plošné imunizaci přistoupilo na 160 zemí světa</strong>.</p><p>Dá se říct, že už nechybělo mnoho, a spalničky by byly odsunuty do historie vymýcených chorob. Bohužel, vakcínu se zatím pořád nedaří dostat všude tam, kde je zapotřebí. A ve vyspělém západním světě se z pohodlnosti, sobectví a hlouposti rozmáhá módní trend neočkování dětí, paradoxně převážně u již naočkovaných rodičů.</p>

Spalničky (morbilli)  

Čtyřicítkové horečky, kašel, zánět spojivek a středního ucha, průjem, suchá, loupající se kůže. V zásadě ale nic, co by zdravý člověk s plnocenným přístupem k medicíně neustál. Když to však není zdravý člověk, ale malé dítě, a třeba zrovna v zemi, kde úroveň lékařské péče pokulhává, může jít o problém. Spalničky platí za mor současnosti: dokážeme tlumit jejich projevy, ale nikoliv zastavit průběh onemocnění. Anebo, už od roku 1963, může medicína díky objevu pánů Thomase C. Peeblese a Johna Franklina Enderse zařídit, abyste spalničky nedostali, podáním preventivní vakcíny, protože na spalničky samotné není žádný specifický lék. Proto jsou v současnosti největším zabijákem dětských pacientů na světě. Ještě v roce 1980 se jimi nakazilo kolem 20 milionů osob. Před pěti lety už bylo proočkováno 85 % dětí na celém světe a k plošné imunizaci přistoupilo na 160 zemí světa.

Dá se říct, že už nechybělo mnoho, a spalničky by byly odsunuty do historie vymýcených chorob. Bohužel, vakcínu se zatím pořád nedaří dostat všude tam, kde je zapotřebí. A ve vyspělém západním světě se z pohodlnosti, sobectví a hlouposti rozmáhá módní trend neočkování dětí, paradoxně převážně u již naočkovaných rodičů.

<h3>Mor (Yersinia pestis)  </h3><p>V 6. století se rozšířil z Etiopie do celého Středomoří, zahubil až 100 milionů osob, překreslil mapu a dějiny Byzantské říše a přispěl k rozmachu islámu, protože muslimské vnitrozemské kmeny jím zasaženy nebyly. <strong>Justiniánský mor byl jen malou ukázkou toho, co pandemie dovedou. Později dokázal vylidnit Indii a Čínu a ve 14. století se, snad s pomocí mongolských nájezdníků, dostal až do Evropy. Černá smrt tehdy zahubila 25–60 % evropské populace</strong>. Ano, pandemie moru patřily k těm opravdu nejvýkonnějším zabijákům, kteří v případě neléčení definitivně ničí lidské životy s až 90 % úspěšností. Až do roku 1897, kdy byla vyvinuta první (inaktivovaná) vakcína, k jejímuž vzniku přispěl <strong>Waldemar Mordecai Haffkine</strong>.</p><p>Zásadně se také změnil přístup v oblasti profylaxe a postupně i možnosti léčby. Středověké scénáře by už tedy hrozit neměly. Vakcína v tomto případě neznamená snahu o úplné preventivní proočkování, v současnosti ani nemáme žádnou plně licencovanou vakcínu. Dokážeme krátkodobě zvýšit odolnost, třeba u rizika nákaze vystavených badatelů. Výskyt nemoci nedokážeme kontrolovat, a proto o sobě pořád dává vědět, naposledy v roce 2017 na Madagaskaru.</p>

Mor (Yersinia pestis)  

V 6. století se rozšířil z Etiopie do celého Středomoří, zahubil až 100 milionů osob, překreslil mapu a dějiny Byzantské říše a přispěl k rozmachu islámu, protože muslimské vnitrozemské kmeny jím zasaženy nebyly. Justiniánský mor byl jen malou ukázkou toho, co pandemie dovedou. Později dokázal vylidnit Indii a Čínu a ve 14. století se, snad s pomocí mongolských nájezdníků, dostal až do Evropy. Černá smrt tehdy zahubila 25–60 % evropské populace. Ano, pandemie moru patřily k těm opravdu nejvýkonnějším zabijákům, kteří v případě neléčení definitivně ničí lidské životy s až 90 % úspěšností. Až do roku 1897, kdy byla vyvinuta první (inaktivovaná) vakcína, k jejímuž vzniku přispěl Waldemar Mordecai Haffkine.

Zásadně se také změnil přístup v oblasti profylaxe a postupně i možnosti léčby. Středověké scénáře by už tedy hrozit neměly. Vakcína v tomto případě neznamená snahu o úplné preventivní proočkování, v současnosti ani nemáme žádnou plně licencovanou vakcínu. Dokážeme krátkodobě zvýšit odolnost, třeba u rizika nákaze vystavených badatelů. Výskyt nemoci nedokážeme kontrolovat, a proto o sobě pořád dává vědět, naposledy v roce 2017 na Madagaskaru.

<h3>Žloutenka typu B (vir hepatitidy B) </h3><p>Virus hepatitidy typu B vás většinou přímo nezabije, ale postará se o to, že za nákazu zaplatíte cenu nejvyšší později, a to v důsledku přidružených infekcí, selhání jater po zánětu nebo kvůli rozvinutému karcinomu tohoto orgánu. <strong>Čím nižší je váš věk, tím vyšší je šance, že si ponesete smrtící následky. Nakažené nemluvně tedy s více jak 85 % možností, šestileté dítě asi se 40 % možností trvalých následků, které nakonec (v 25 % případů) vyústí ve smrt</strong>. Virem hepatitidy B přitom bylo postupně infikováno kolem 2 miliard lidí a zhruba 350 milionů z nich je chronickými nositeli.  A každý rok se kolem 175 milionů lidí nakazí. Čísla jsou to ohromující a nezdá se, že by se před žloutenkou bylo kde skrýt.</p><p>Za odhalení viru hepatitidy B a diagnostické testy k ní byla v roce 1976 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu americkému lékaři <strong>Baruchu Samuelovi Blumbergovi</strong>, a od roku 1981 se proti ní očkuje. Rutinně, do 24 hodin po porodu, s jistotou, že dalších zhruba deset let se při správných zásadách prevence bát žloutenky nemusíte.</p>

Žloutenka typu B (vir hepatitidy B) 

Virus hepatitidy typu B vás většinou přímo nezabije, ale postará se o to, že za nákazu zaplatíte cenu nejvyšší později, a to v důsledku přidružených infekcí, selhání jater po zánětu nebo kvůli rozvinutému karcinomu tohoto orgánu. Čím nižší je váš věk, tím vyšší je šance, že si ponesete smrtící následky. Nakažené nemluvně tedy s více jak 85 % možností, šestileté dítě asi se 40 % možností trvalých následků, které nakonec (v 25 % případů) vyústí ve smrt. Virem hepatitidy B přitom bylo postupně infikováno kolem 2 miliard lidí a zhruba 350 milionů z nich je chronickými nositeli.  A každý rok se kolem 175 milionů lidí nakazí. Čísla jsou to ohromující a nezdá se, že by se před žloutenkou bylo kde skrýt.

Za odhalení viru hepatitidy B a diagnostické testy k ní byla v roce 1976 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu americkému lékaři Baruchu Samuelovi Blumbergovi, a od roku 1981 se proti ní očkuje. Rutinně, do 24 hodin po porodu, s jistotou, že dalších zhruba deset let se při správných zásadách prevence bát žloutenky nemusíte.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907