Reklama


Zbraň, která mění pravidla hry: Protitanková střela Chrizantema 9M123

11.10.2017 - Radomír Dohnal

Protitanková střela Chrizantema v sobě spojuje schopnost likvidovat nejen tanky, ale i opevněné a „měkké“ cíle, to vše za jakékoliv viditelnosti a počasí

Chrizantéma -<p>Bojový komplet 9P157-2 Chrizantema-S. V současné době mají „chryzantému“  ve výzbroji dvě armády – ruská a libyjská</p>
Chrizantéma -

Bojový komplet 9P157-2 Chrizantema-S. V současné době mají „chryzantému“  ve výzbroji dvě armády – ruská a libyjská


Reklama

Na vývoji protitankové střely Chrizantema 9M123, lafetované na mobilním protitankovém kompletu, pracovali od 80. let inženýři Konstrukční kanceláře strojírenství (KBM) v ruské Kolomni. Měla navázat na dosavadní „slávu“ poloautomaticky naváděné střely 9M114 Šturm, která však měla značné potíže s navigací na cíl při snížené viditelnosti. Šéfkonstruktéry KBM Sergeje Nepobědimého a Andranika Ter-Stěpanjana proto pověřilo přímo ministerstvo obrany vývojem plně automatické střely, která by byla schopna nasazení „za libovolných přírodních podmínek“.

Představa o naprosté univerzálnosti však konstruktérům značně zkomplikovala práci a vedla k tvorbě dublovaného naváděcího systému. Ten se dnes ukazuje jako výrazná přednost celého kompletu. V mnoha ohledech je tedy chrizantema revoluční zbraň, která oprávněně působí všem potenciálním protivníkům ruské armády značné starosti. Dokáže si totiž poradit s pancéřováním různé kvality i u těch nejpokročilejších tanků.

Čtrnáct let vývoje

Rozplánování vývoje a testů počítalo se zavedením protitankové střely Chrizantema do výzbroje na začátku 90. let, tak aby vyplnila prostor po stávajících kompletech Ataka-V (9M120) a Šturm-V. Jenže rozpad Sovětského svazu tento ambiciózní plán téměř zcela zastavil. Sám Nepobědimij nakonec musel u nadřízených orodovat za to, aby celý projekt nebyl vyškrtnut ze státního financování. Nakonec byl coby komplet „univerzální“ protitankové střely provázaný s nosičem BMP-3 (vlastní vozidlo bylo zkonstruováno na podvozku BMP-3 a nese název 9P157-2). Pod označením 9K123 (v kódu NATO AT-15 Springer) jej pak Rusové představili v červnu roku 1996. V činné službě ruské armády se ale objevilo teprve roku 2005.

Proč je vlastně střela 9M123 Chrizantema považována za světovou špičku ve své kategorii? Do značné míry totiž mění dosavadní koncepci pozemních střetů mezi obrněnci. Teoreticky totiž mohou být tři vozidla se střelami nasazena proti 14 hlavním bojovým tankům protivníka, a dokáží jich (za příznivých podmínek a při dobře vycvičené obsluze) minimálně 60 % vyřadit z provozu.

Průraznost střel si poradí s celistvým tvrzeným i doplňkovým reaktivním pancéřováním. V základní podobě je střela vybavena tandemovou kumulativní hlavicí, která dokáže prorazit dynamickou ochranu a za ní vrstvené pancéřování o tloušťce odpovídající minimálně 1 100–1 200 mm válcované oceli. Bezpečně se tedy může měřit se všemi třídami hlavních bojových tanků včetně M1A2 Abrams nebo Leopard 2A6. 

Proti dvěma cílům najednou

Střely s odlišným účinkem lze využívat proti pestré paletě cílů. Verze 9M123 F a 9M123 F-2, (vybavené termobarickými hlavicemi) lze použít proti pozemním cílům s nízkým stupněm ochrany: budovám, lehkým opevněním, mobilní vojenské technice i živé síle nepřítele v krytech. Výbušná směs odpovídá 13,5 kg TNT. Nadzvukové rakety dokážou zasáhnout rychlostí 400 m/s cíle pohybující se v nižší letové výšce, například helikoptéry.

Podle výrobce lze ostřelovat pozemní cíle pohybující se rychlostmi do 60 km/h a nízkoletící cíle nepřesahující rychlost 340 km/h. Rameno výsuvného odpalovacího zařízení v jeden moment nese dvě střely a může je odpálit proti dvěma cílům současně. Radiolokátor s vlnovou délkou dva až tři mm i poloautomatický optickolaserový systém dokáže navíc současně navádět obě. Operátor do navádění střely vůbec nemusí zasahovat.

TIP: Mezikontinentální rakety Atlas vs. R-7: Hrozba zničení světa

Patnáct cílů za tři minuty 

Při poloautomatickém navádění se střela řídí podle laserového paprsku odraženého od cíle. V tomto případě je dobrá viditelnost nutností. Po vypuštění dvojice projektilů se odpalovací zařízení automaticky zasune zpět do korby, kde do ní nabíjecí automat podle volby obsluhy vloží další dva kusy ze zásobníku. Bubnový zásobník střeleckých vozidel obsahuje celkem 15 střel a destrukční potenciál kompletu se tak značně násobí.

V nouzových podmínkách lze provádět dobíjení manuálně – zvenčí stroje. Odpalovací zařízení řízených střel se může od své základní polohy natáčet v rozsahu 85° v horizontální rovině. Těmto parametrům odměru a náměru odpalovacího zařízení je přizpůsoben i radiolokátor a speciální opticko-laserový systém vozidla. Tyto „oči a uši“ slouží jak k vyhledávání cílů, tak i k navádění střel. 

Chrizantema 9M123

  • MINIMÁLNÍ DOSTŘEL: 400 m
  • MAXIMÁLNÍ DOSTŘEL: 5 000 m (6 000 m při navádění radiolokátorem)
  • KADENCE: 4–6/min.
  • PRŮMĚR HLAVICE: 155 mm
  • HMOTNOST HLAVICE: 8 kg (9M123)/6 kg (9M123 F)
  • DÉLKA CELÉ RAKETY: 2 300 mm
  • HMOTNOST RAKETY: 46 kg
  • HMOTNOST VČETNĚ KONTEJNERU: 62 kg 

Na zemi i ve vzduchu? 

Pohyb střely zajišťuje raketový motor na pevné palivo, jehož dvě výstupní trysky se poněkud nezvykle nalézají na bocích zadní části střely. Díky tomuto řešení raketa za letu rotuje. O samotné řízení směru letu se starají dvě rovné výklopné plochy (křidélka o délce 310 mm) na zádi střely, zatímco čtyři obloukovité rozkládací plochy zhruba ve třech čtvrtinách délky slouží pro stabilizaci.

Ruská armáda v současnosti disponuje méně než dvěma desítkami těchto strojů. Komplet „univerzální“ protitankové střely Chrizantema má i svého konkurenta, nosiče protitankových střel 9M133 Kornet, instalovaného rovněž na platformě BMP-3. V jeho prospěch hovoří hlavně fakt, že dokáže odpálit rakety na vzdálenost 10 km. Přesto se jako nejpravděpodobnější varianta užití tedy jeví přiřazení systému Chrizantem k dělostřelectvu ruské armády, zatímco typy Kornet připadnou motorizovaným jednotkám. Spekuluje se rovněž o tom, že si raketa Chrizantema brzy najde cestu do ruského letectva, a to jako výzbroj nových vrtulníků. 

Kráska na vývoz

Protitankový komplex 9K123 Chrizantema-S se v současnosti vyrábí v Saratově, dodává se ruské armádě a také se nabízí na export. V roce 2010 Rusko vyvezlo první část kompletů 9K123 Chrizantema do Libye. Dodávka prvních deseti kusů z objednaných 26 způsobila mezi západními zeměmi malé zemětřesení. Kontrakt za 1,75 miliardy dolarů byl totiž uzavřen navzdory dovoznímu embargu. Kaddáfího armáda tak získala bezkonkurenčně nejúčinnější protitankový komplet na africkém kontinentě. Jak přesně zasáhly tyto stroje do občanské války v Libyi, není zcela zřejmé. Pravděpodobně 5. října 2011 se ke třem vozidlům dostali protivládní povstalci z okolí města Syrta.

V roce 2014 uzavřel závod KBM další vývozní smlouvu, a to s Ázerbájdžánem. Dodávka se dosud neuskutečnila. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy ani o uzavření kontraktu se Spojenými arabskými emiráty, o kterém se hovořilo na začátku roku 2015.

  • Zdroj textu: Válka REVUE SPECIÁL Moderní ruská armáda
  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

Zajímavosti

Dnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení

Historie
Vesmír

Nově nalezený chameleon z Madagaskaru

Věda

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907