Chcete žít déle a zdravěji? Severská strava sází na žitný chléb, ryby, kořenovou zeleninu a bobuloviny

Dánsko se pravidelně řadí mezi nejzdravější země světa, jídelníček jeho obyvatel ale není bez chyby. Mnozí Dánové dnes konzumují příliš mnoho cukru, soli a průmyslově zpracovaných potravin. Výzkumy přitom stále častěji ukazují, že návrat k tradiční severské kuchyni, založené na žitném chlebu, rybách, kořenové zelenině a bobulovém ovoci, může snížit riziko chronických onemocnění a přispět k delšímu životu.

Tajemství severského jídelníčku

Severská strava se někdy označuje za obdobu středomořského jídelníčku pro sever Evropy. Její základ tvoří především rostlinné potraviny typické pro tento region. Patří mezi ně celozrnné obiloviny, zejména žito a oves, tučné ryby, jako jsou losos, sleď a makrela, kořenová zelenina, zelí, jablka, hrušky a různé druhy bobulového ovoce včetně borůvek. Mléčné výrobky se konzumují střídmě a hlavním zdrojem tuků je řepkový olej.

Jednotlivé potraviny přispívají ke zdraví různými způsoby. Vláknina z obilovin a zeleniny pomáhá regulovat hladinu cholesterolu a krevního cukru a podporuje trávení. Ryby a řepkový olej dodávají nenasycené tuky prospěšné pro srdce. Ovoce a bobuloviny zase obsahují antioxidanty, které mohou omezovat záněty v organismu. Pro tento způsob stravování je zároveň typický nízký obsah cukru a nasycených tuků.

Nižší riziko úmrtí i chronických nemocí

Vědci při zkoumání severské stravy často používají takzvaný Healthy Nordic Food Index. Ten hodnotí, nakolik se jídelníček jednotlivých lidí podobá tradičnímu severskému způsobu stravování.

Jedna z prvních studií, která tento ukazatel využila, sledovala po dobu 12 let celkem 57 053 Dánů. Na jejím konci se ukázalo, že muži, kteří jedli tradiční severské potraviny nejčastěji, měli o 36 % nižší riziko úmrtí než ti, kteří je do svého jídelníčku zařazovali nejméně.

Další studie spojily severský způsob stravování také s nižším rizikem diabetu 2. typu, srdečně-cévních onemocnění a mrtvice.

Dosud nejpřesvědčivější důkazy o zdravotních přínosech severského jídelníčku přinesla dvanáctiměsíční studie ze Švédska, kde se lidé stravují podobně jako v Dánsku.

Účastníci měli vyměnit bílé pečivo a těstoviny za ovesnou kaši a žitný chléb, máslo za řepkový olej a častěji jíst místní ovoce a zeleninu, například jablka, bobuloviny a zelí. Na jídelníčku neměly chybět ani tučné ryby, zejména losos a sleď.

Výsledky ukázaly, že lidé, kteří se nového jídelníčku drželi, si oproti ostatním účastníkům zlepšili několik ukazatelů spojených s rizikem chronických nemocí. Klesla jim zvýšená hladina krevního cukru a cholesterolu, ubylo tuku v játrech a zmírnily se zánětlivé procesy v organismu. Všechny tyto faktory přitom mohou v průběhu času zvyšovat riziko srdečních onemocnění, diabetu 2. typu a nemocí jater.

Výhoda potravin z blízkého okolí

Severská a středomořská strava mají mnoho společného. Obě stavějí na rostlinných potravinách, celozrnných obilovinách, rybách a kvalitních tucích. Průmyslově zpracované potraviny a červené maso naopak nechávají spíše pro příležitostné zpestření jídelníčku.

Pro obyvatele severní Evropy může být severská strava praktičtější volbou než středomořská. Mnoho jejích základních surovin se totiž pěstuje přímo v regionu a lidé je dobře znají.

Důležitá je také jejich místní produkce. Pokud jídelníček stojí na potravinách vypěstovaných nebo ulovených v blízkém okolí, není nutné tolik spoléhat na dovoz ze vzdálených zemí. Takový způsob stravování tak může být šetrnější ke klimatu a zároveň podporovat místní producenty.

Jak dostat severskou stravu na vlastní talíř

Přechod na zdravější jídelníček nevyžaduje radikální změnu všech stravovacích návyků. Začít lze tím, že bílé pečivo a další rafinované obiloviny nahradíme celozrnnými variantami, například ovsem a žitným chlebem. Doporučeným cílem je přijímat denně 90 gramů celozrnných obilovin.

Vyplatí se také častěji jíst tučné ryby, používat místo másla oleje s nenasycenými tuky, přidávat do jídel více luštěnin, kořenové zeleniny a sezonních plodin a omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny.

Zdravá strava přitom nemusí obsahovat žádné exotické suroviny ani módní superpotraviny. Severský jídelníček ukazuje, že základem může být obyčejné jídlo z místních, minimálně zpracovaných surovin. Více celozrnných obilovin a rostlinných potravin, kvalitnější tuky a méně sladkostí a slaných pochutin představují jednoduchou cestu ke zdravějšímu stravování.

Nejde přitom o to dodržovat každé pravidlo dokonale. Podstatnější je vybírat si dlouhodobě vyvážená jídla, která se dají bez problémů začlenit do běžného života.