Horké počasí zvyšuje zájem o nápoje s elektrolyty. Kdo je během letních veder skutečně potřebuje?

Pokud si vůbec pod pojmem elektrolyty něco představíte, pravděpodobně si je spojíte se sportovními nápoji nebo rehydratačními roztoky. V poslední době se však nápoje, prášky, kapky a tablety s elektrolyty objevují všude – od regálů v supermarketech až po reklamy v podcastech. Trh s těmito produkty se od roku 2020 téměř zdvojnásobil a v roce 2025 dosáhl hodnoty přibližně 40 miliard dolarů (asi 840 miliard korun).

Elektrolyty dobývají sociální sítě

Na TikToku, kde existuje více než 460 000 příspěvků s hashtagem #electrolytes, influenceři přidávají nejrůznější barevné přípravky do vody a tvrdí, že mohou zlepšit hydrataci a optimalizovat energii, soustředění nebo výkon.

Dvaatřicetiletá Mariana Anchanteová se s populární značkou elektrolytového prášku poprvé setkala právě díky jednomu z těchto videí. Tehdy však novému trendu nevěnovala větší pozornost. „Po nějaké době mě ale začala každé odpoledne bolet hlava a ChatGPT mi doporučil doplňovat elektrolyty,“ přiznává. Vzpomněla si přitom na produkt, o kterém dříve slyšela na internetu, a od té doby si elektrolytový prášek přidává do vody každý den.

Elektrolyty, mezi které patří například sodík nebo draslík, jsou minerály nezbytné pro správnou komunikaci mezi nervy a svaly. Nejčastěji se o nich mluví v souvislosti se sportem nebo nemocemi provázenými ztrátou tekutin, protože je tělo při pocení průběžně ztrácí, zejména sodík. Právě proto vznikl i známý nápoj Gatorade – vědci z Floridské univerzity jej vyvinuli pro hráče amerického fotbalu, aby jim pomohl doplňovat tekutiny i ztracené elektrolyty a snížil riziko dehydratace.

Výrobci dnešních elektrolytových nápojů a prášků na tento osvědčený hydratační efekt navázali a začali své produkty nabízet i běžným spotřebitelům. Jejich popularita roste mimo jiné proto, že mnoho lidí je zahlceno pracovními i rodinnými povinnostmi.

„Jsou jednoduše unavení, vyčerpaní a často už od základu nepijí dostatek tekutin,“ vysvětluje Renee Korczaková, nutriční specialistka zaměřená na sportovní výživu. Představa rychlého a jednoduchého způsobu, jak zlepšit hydrataci, je proto pro mnoho lidí velmi lákavá.

Podle odborníků však většina lidí, kteří intenzivně nesportují, nepotřebuje elektrolyty doplňovat každý den. Nadměrný příjem těchto minerálů navíc může být nebezpečný, zejména pro osoby s určitými zdravotními potížemi.

Co byste tedy měli vědět o elektrolytových tyčinkách, sáčcích a nápojích a kdy mohou – pokud vůbec – prospět vašemu zdraví?

Minerály v hlavní roli

Klíčové elektrolyty, jako jsou sodík, draslík, vápník a hořčík, umožňují stahování a uvolňování svalů. To je zásadní zejména pro udržování správné srdeční frekvence a rytmu, vysvětluje Matthew Black, registrovaný dietolog z Wexner Medical Center při Ohio State University.

Draslík, vápník a hořčík zároveň podporují funkci krevních cév, pomáhají udržovat krevní tlak v normě a podílejí se na regulaci hladiny cukru v krvi. Vápník společně s fosfáty rovněž zpevňuje a posiluje kosti a zuby.

Sodík a další elektrolyty pomáhají udržovat správnou rovnováhu tekutin v organismu. Pomáhají udržovat zdravý objem krve při ztrátách tekutin močí, potem nebo během nemoci. „Řídí množství vody uvnitř buněk,“ vysvětluje Korczaková, což pomáhá snižovat riziko dehydratace.

Hydratace pod lupou

Podle Blacka získává většina lidí dostatek elektrolytů z běžné stravy. Tyto minerály se nacházejí v ovoci a zelenině (například v listové zelenině, banánech nebo bramborách), mléčných výrobcích, rybách, ořeších, semenech a luštěninách. Ledviny jsou navíc přirozeně velmi schopné udržovat rovnováhu elektrolytů.

Výzkum elektrolytových doplňků a hydratace se dosud soustředil především na vytrvalostní sportovce nebo na dlouhotrvající a vysoce intenzivní fyzickou aktivitu, při níž dochází k významným ztrátám elektrolytů potem. V těchto situacích se ukázalo, že takové nápoje rehydratují organismus účinněji než obyčejná voda.

Mimo sportovní prostředí však bylo provedeno jen několik menších studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Jedna studie z roku 2025 zahrnující 30 osob například ukázala, že elektrolyty mohou zlepšit zadržování tekutin v organismu. Neexistují však jasné důkazy o dalších zdravotních přínosech, například o zvýšení energie nebo zlepšení soustředění u běžně aktivních dospělých.

Proto odborníci doporučují elektrolytové nápoje či prášky především v situacích, kdy je organismus výrazně zatěžován nebo vyčerpán, například když:

• vykonáváte dlouhodobou a intenzivní fyzickou aktivitu
• cvičíte déle než hodinu v horkém počasí
• ztrácíte velké množství tekutin kvůli zvracení nebo průjmu

Podle doporučení Americké společnosti pro sportovní medicínu závisí potřeba doplňovat elektrolyty na řadě faktorů. Patří mezi ně délka a intenzita fyzické aktivity, počasí i individuální charakteristiky, například genetické předpoklady ovlivňující míru pocení a ztráty elektrolytů.

Obecně platí, že pokud jste fyzicky aktivní déle než hodinu a silně se potíte, může mít doplnění elektrolytů smysl. Skutečná fyzická aktivita je ale něco jiného než procházka v parku nebo většina rekreačních sportovních aktivit.

Existují také další situace, kdy může být doplnění elektrolytů užitečné. Například při ztrátě tekutin v důsledku zvracení nebo průjmu. Stejně tak některá onemocnění narušující hospodaření s tekutinami – například syndrom posturální ortostatické tachykardie (POTS), který způsobuje změny srdeční frekvence při postavení – nebo nemoci ovlivňující vstřebávání živin, jako jsou idiopatické střevní záněty, autoimunitní onemocnění poškozující trávicí trakt. I v těchto případech je však důležité nejprve konzultovat užívání elektrolytů s lékařem.

Když tělo ztrácí vodu

Podle Korczakové mohou k vyčerpání zásob elektrolytů nebo k dehydrataci přispívat i některé životní návyky a elektrolytové prášky pak mohou představovat praktické řešení.

Příkladem je konzumace alkoholu. Ten „nutí ledviny vylučovat vodu“ a zároveň „vyčerpává zásoby elektrolytů“, připomíná Korczaková. Popíjení elektrolytového nápoje mezi alkoholickými nápoji nebo po jejich konzumaci může ztráty doplnit a případně zmírnit následky kocoviny.

Ne každý má čas nebo prostředky na to, aby pravidelně jedl výživná jídla. Elektrolytové sáčky tak mohou v některých případech posloužit jako praktická náhrada. Korczaková ale zdůrazňuje, že přednost by měly mít běžné potraviny. Kromě elektrolytů totiž dodávají organismu také vlákninu, vitaminy a řadu dalších živin.

Více neznamená lépe

Podle Korczakové si mnoho lidí tyto produkty oblíbilo jednoduše proto, že jim chutnají a motivují je pít více vody. Občas může jít o užitečný, byť poměrně drahý způsob hydratace – ledviny totiž přebytečné elektrolyty vyloučí močí. V závislosti na složení konkrétního přípravku, které se mezi produkty výrazně liší, však může příliš častá konzumace přinášet i některá negativa.

Některé populární elektrolytové směsi například obsahují více než 500 nebo dokonce 1 000 miligramů sodíku v jedné dávce. Podle doporučení Americké kardiologické asociace by většina dospělých neměla přijmout více než 1 500 miligramů sodíku denně. Mnoho lidí tuto hranici překračuje už vzhledem k soli obsažené v průmyslově zpracovaných potravinách. Nadměrný příjem sodíku může zvyšovat krevní tlak.

Elektrolytové doplňky mohou také obsahovat cukr a bývají kyselé, což podle výzkumů může přispívat k narušování zubní skloviny. Ledviny navíc mohou mít potíže se zpracováním nadbytku elektrolytů, pokud člověk užívá více vysoce koncentrovaných přípravků současně.

Těhotné ženy, jedinci citliví na sodík (například kvůli vysokému krevnímu tlaku nebo srdečnímu selhání) nebo lidé, kteří trpí onemocněním ovlivňujícím regulaci tekutin, například chorobou ledvin, by se měli před užíváním elektrolytů poradit s lékařem, doporučuje Korczaková.

Rovnováhu elektrolytů mohou ovlivňovat také některé léky, například diuretika a další přípravky běžně předepisované ve vyšším věku. Svou roli hraje i věk.

Nadbytek elektrolytů vyvolává podobné příznaky jako jejich nedostatek – svalovou slabost nebo křeče, únavu, bolesti hlavy, zmatenost, nevolnost a v závažných případech poruchy srdečního rytmu či záchvaty. Může být tedy stejně nebezpečný jako jejich deficit.

„Stejně jako u všeho ostatního je potřeba vědět, co používáte, sledovat informace na obalu a zamyslet se nad tím, zda nemáte zdravotní potíže nebo příznaky, které je třeba zohlednit,“ připomíná Korczaková.

Pro většinu lidí je bezpečnější zaměřit se na vyváženou stravu bohatou na rostlinné potraviny a dbát na dostatečný příjem vody, zejména při cvičení nebo během horkého počasí. „Pokud nejste nemocní nebo nemáte jiný důvod, proč by pro vás bylo obtížné udržovat dostatečnou hydrataci, doporučil bych především opatrnost,“ uzavírá Black.