Záhadné úmrtí v sibiřské laboratoři: Úřady prověřují možné podezření na nebezpečný plicní mor

Ruské úřady tento týden oznámily úmrtí zaměstnankyně laboratoře na Sibiři, která se zabývá morem a dalšími infekčními nemocemi. Žena onemocněla zápalem plic a zemřela, přičemž příčina jejího úmrtí zatím nebyla potvrzena. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto společně s ruskými zdravotnickými úřady situaci sleduje a vyhodnocuje.

Úřady mezitím izolují osoby, které s ženou přišly do kontaktu, a posilují opatření proti případnému šíření nákazy v místních nemocnicích. Podle mluvčího WHO Christiana Lindmeiera laboratorní testy dosud pokračují. U žádného z lidí, kteří se zemřelou přišli do kontaktu, zatím testy neprokázaly nebezpečnou infekci.

Tři podoby jedné nemoci

Mor je infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. Právě tato bakterie byla původcem černé smrti, která ve 14. století zahubila desítky milionů lidí v Evropě, Asii a severní Africe.

Existují tři hlavní formy moru: dýmějový, septický a plicní. Všechny způsobuje stejná bakterie, liší se však způsobem, jakým se dostává do těla, a místem, kde se infekce rozvíjí.

Nejběžnější dýmějový mor se obvykle šíří kousnutím infikovaných blech nebo přímým kontaktem s nakaženými zvířaty a postihuje mízní uzliny. Septický mor se šíří podobnými cestami, ale zasahuje krevní oběh a může vyvolat celkovou infekci organismu. Plicní mor vzniká tehdy, když bakterie napadne plíce, typicky po vdechnutí infekčních kapének.

Rozhoduje rychlost léčby

Nebezpečnost moru závisí na jeho formě a dostupnosti antibiotik. Černá smrt byla ve 14. století mimořádně ničivá mimo jiné proto, že antibiotika tehdy neexistovala a lidé žili v přeplněných městech s často špatnými hygienickými podmínkami.

Dnes jsou antibiotika při včasném nasazení proti moru velmi účinná. Yersinia pestis ale i tak zůstává smrtelnou bakterií. Jakmile se infekce dostane do krevního oběhu nebo plic, může podle odborníka Richarda Martinella z Yale School of Medicine rychle skončit smrtí.

Největší obavy podle něj vyvolává právě plicní mor. Lidé s plicní infekcí způsobenou Yersinia pestis mohou vytvářet kapénky obsahující bakterie, které se mohou snadno přenášet na další osoby.

U plicního moru je proto zásadní zahájit léčbu antibiotiky velmi brzy. Pokud se podají příliš pozdě, infekci už nemusí zastavit. Bez léčby dosahuje úmrtnost plicního moru téměř 100 procent, při rychlém zahájení léčby jsou však šance na přežití výrazně vyšší.

Zatím není důvod čekat globální šíření

Plicní mor se může přenášet mezi lidmi prostřednictvím kapének a může se objevit všude, kde se bakterie moru vyskytuje. Martinello připomíná také případ z americké Arizony: podle zprávy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí tam v červenci 2025 zemřel člověk na plicní mor. Šlo o první úmrtí na tuto formu nemoci v Arizoně od roku 2007.

Na základě současných informací o jediném podezřelém případu v Rusku však Martinello nepovažuje riziko globálního šíření za vysoké. Zároveň ale upozorňuje, že více času stráveného uvnitř znamená také častější kontakt s ostatními lidmi a jejich infekčními kapénkami.

Výrazné a rychlé množení případů by podle něj bylo důvodem k větším obavám. Mohlo by totiž naznačovat, že v případu hraje roli něco dalšího nebo že jde o neobvyklý kmen Yersinia pestis – pokud je původcem onemocnění skutečně tato bakterie.

Plicní mor přesto zůstává mimořádně nebezpečný: mezi lidmi se může přenášet kapénkami a bez včasné léčby je téměř vždy smrtelný. Právě proto podle Martinella záleží především na rychlé a účinné reakci zdravotnických úřadů.