Ze sukně do kalhot: Emancipace žen za první světové války (1)

10.12.2019 - Miroslav Mašek

Brzo po vypuknutí 1. světové války se v zázemí nedostávalo pracovních sil, neboť statisíce mužů mašírovaly na frontu. Na uvolněné pozice nastoupily ženy a poprvé se tak objevily v řadě povolání dosud vyhrazených jejich partnerům a otcům. Velká válka však ovlivnila život žen i v mnoha dalších ohledech

<p>Britské „muničky“ se podílely na produkci 80 % zbraní i nábojů pro královské vojsko.</p>

Britské „muničky“ se podílely na produkci 80 % zbraní i nábojů pro královské vojsko.


Reklama

Do dosavadních konfliktů bývaly příslušnice něžného pohlaví zataženy především v roli ošetřovatelek a jejich život se nevymanil z aktivit vyjádřených německým úslovím Kinder, Kirche, Küche (děti, kostel, kuchyně). Teprve Velká válka – první „totální“ konflikt světa – si vyžádala účast mnohem většího počtu žen ve zcela nových rolích. Některé dámy sloužily vlasti spíše z nutnosti, jiné se o podíl na válečném úsilí aktivně hlásily. Kupříkladu v Británii působilo silné hnutí za práva žen, jehož vůdkyně Emmeline Pankhurstová požadovala „právo sloužit“ ve větším rozsahu než jen „ošetřovat raněné a plést punčochy“.

V muničních továrnách

Zatímco mezi britskými sufražetkami se pohybovaly vzdělané ženy, většina novopečených pracovnic ve fabrikách připadala na nekvalifikované osoby. Mnohdy dosud pracovaly jako pomocné síly v domácnostech, takže musely projít rekvalifikací, díky níž mohly obsluhovat soustruhy či vyrábět výstroj a výzbroj od plynových masek přes náboje po součástky letadel. Osvojily si přitom mnoho zajímavých dovedností, jež dosud tvořily doménu mužů. Nejvíce pronikla do povědomí práce žen v muničních továrnách – artilerie kralovala frontám a hladové kanony potřebovaly krmivo.

Britský ministr zbrojní výroby Lloyd George v oficiálním apelu požádal spoluobčanky z mateřských ostrovů, aby nástupem do zbrojovek urychlily příchod dne, kdy Dohoda zvítězí a jejich manželé se vrátí domů. Výzvu vyslyšely tisíce žen, jimž se dostalo uznání i přízviska „munitionettes“ („muničky“).

Vlasy jako kanárci

Šlo o špinavou a nebezpečnou práci – ne náhodou se „muničkám“ přezdívalo též kanárci, neboť jim kvůli manipulaci s TNT zežloutla pleť (o poškození jater a chudokrevnosti nemluvě). Carolin Webová si napsala: „Všude rez, vlasy i tváře jsme měly žluté. Jednou nás prohlédl lékař a prohlásil, že polovina děvčat nebude moct mít děti. Bůh s námi…“

Celkově však ženy snášely svůj úděl srdnatě, což dokládá vzpomínka Naomi Luganové: „Ruce samá skvrna a měděné vlasy. A co má být? Cožpak se bojíme pomíjivých vad na kráse, když mužům hrozí smrt, zmrzačení či ztráta zraku?“ Vedle výroby granátů se zapojily do kompletace přileb nebo práce v továrnách na žíraviny a koksovnách. V polovině roku 1917 se už podílely na produkci 80 % výzbroje pro královskou armádu. Zůstává smutnou skutečností, že ve srovnání s muži braly jen poloviční mzdu. 

U soustruhů i v tramvajích

Podobný impuls vyvolala válka ve Francii. Nejprve ženy najímali podnikatelé stojící v čele fabrik, posléze i samotný stát. V roce 1918 působil v oborech souvisejících se zbrojním průmyslem milion Francouzek. Dobové fotografie je zachycují i při méně obvyklých zaměstnáních – třeba jako písmomalířky označující železniční vagony. Většina dobrovolnic ale pracovala v chemickém, dřevozpracujícím a dopravním odvětví, kde plnily úkoly spojené s manipulací. Odvážnější z nich se zapojily do soustružení či svařování.

Pokračování: Ze sukně do kalhot: Emancipace žen za první světové války (2) (vychází v pátek 13. prosince)

Přeorientování žen od tradičních povolání na mužskou práci se projevovalo i v centrálních mocnostech. V Rakousku-Uhersku 42,5 % dělníků v těžkém průmyslu tvořily v roce 1916 ženy (oproti 17,5 % v roce 1913). Ve vilémovském císařství působily už v roce 1915 ve všech technických odvětvích od produkce chemikálií a elektrických zařízení přes obrábění kovů po výrobu přesných přístrojů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.

Zajímavosti

Slovenský umělec propojuje ve své tvorbě užitkovost i umění. Díla mladého skláře lze najít po celém světě.

Zajímavosti

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Historie

Čisticí prostředky mohou mít i stinnou stránku

Věda

Tvář robota Affetto

Věda

Sonda MMX u svého cíle

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907