Želvušky: Nezničitelní vodní medvědi okem elektronového mikroskopu

29.05.2021 - Marek Telička

Želvušky patří k nejodolnějším organismům na Zemi. Mimo jiné dokážou přežít obrovské dávky radiace a na své vzkříšení z hibernace umí čekat až deset let.

<p>Na snímku z elektronového mikroskopu je dravý druh želvušky <em>Paramacrobiotus craterlaki</em>, který se živí hlísty a vířníky. Vzorek mechu, v němž byla tato želvuška objevena, pochází z jezera Naivasha v Keni</p>

Na snímku z elektronového mikroskopu je dravý druh želvušky Paramacrobiotus craterlaki, který se živí hlísty a vířníky. Vzorek mechu, v němž byla tato želvuška objevena, pochází z jezera Naivasha v Keni


Reklama

Želvušky (Tardigrada) jsou kmenem, jenž patří mezi prvoústé (Protostomia). Latinský název Tardigrada lze přeložit jako „pomalochodci“, ale v anglické literatuře se těmto primitivním organismům říká water bears (vodní medvědi) nebo také moss piglets (mechová selátka). Žijí mezi lišejníky a mechy a jejich potravou jsou buňky rostlin, řasy, bakterie a malí bezobratlí tvorové. 

TIP: Těžký život na hraně extrému: Kdo jsou nejodolnější organismy na Zemi?

Želvušky nejsou obvykle větší než půl milimetru, ale přes svoji nepatrnost jsou považovány za jeden z nejodolnějších organismů na Zemi. Dokážou totiž přežít radiaci o intenzitě až tisíckrát vyšší, než jaké by odolal člověk. Smrtícímu záření takto vzdorují ve stavu anabiózy, která je jakousi formou hibernace. K životu totiž potřebují vodu a v případě, že se ocitnou v suchém prostředí, zjednodušeně řečeno samy naprosto vyschnou. V tomto stavu vydrží až deset let a k životu je probere zase jen voda.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

V tradiční koridě jsou přesně určené nástroje, které má matador k dispozici. V první fázi se používají kopí varas a pláštěnka capote, v další pak barevné tyče s háky banderillas. V závěrečné části přichází ke slovu muleta, meč espada či dýka puntilla.

Historie

Expert ochrany přírody připravuje sterilizační šipky pro hrochy v Kolumbii

Věda

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Vesmír

Tato stíhačka Ki-43 se dochovala v leteckém muzeu v americké Pimě.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907