Země utnutých hlav: Jarní putování přírodní rezervací Pouzdřanská step

20.03.2019 - Jaroslav Monte Kvasnica

Pouzdřanská step je nádherné místo, které jako by se v naší republice ocitlo z mnohem jižněji položených oblastí. Zdejší katrány tatarské na jaře připomínají stáda oveček a na podzim zase utnuté hlavy. Nad těmi vašimi hlavami zas při troše štěstí zakrouží třeba i vzácné vlhy pestré

<p>Pouzdřanská step – ostrov divočiny v kulturní krajině</p>

Pouzdřanská step – ostrov divočiny v kulturní krajině


Reklama

Sedím na kraji moře kavylů, v nichž tančí teplý květnový vítr, a takřka na dosah přede mnou se tyčí charakteristická silueta Pavlovských vrchů. Zenbuddhisté tvrdí, že svět je nehybný a zároveň neustále vlaje a proudí. Asi to bude pravda… alespoň tady na Pouzdřanské stepi.

Ovce s kořeny i bez

Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step-Kolby je bezesporu jednou z nejvýznamnějších lokalit stepní flóry a fauny v České republice. Byla vyhlášena na výměře 47,09 hektarů již v roce 1956 na svazích kopce Strážná nad obcí Pouzdřany a na svazích Uherčické hory. Převažuje zde souvislý porost kavylu sličného (Stipa pulcherrima) a místní velkou atrakcí jsou bíle kvetoucí katrány tatarské (Crambe tatarica). Tyto neobvyklé rostliny v době květu (od dubna do května) připomínají pasoucí se stáda oveček.

Až do poloviny 20. století byla step využívána k pastvě a na vzácné stepní ploše lidé vysázeli ovocné stromy, vinnou révu a lékořici. Horní okraj stepi pak zabírala pole. Lokalitu, na niž navazují druhově bohaté teplomilné doubravy a dubohabřiny panonského typu, dříve často ovlivňovaly požáry a přemnožené kolonie divokých králíků. Současná ochrana území radikálně tlumí invazní nálet akátů a rovněž se začíná experimentovat s řízenou pastvou ovcí.

Odetnutí stepní běžci

Pomyslným heraldickým znakem Pouzdřanské stepi je bezesporu katrán – vytrvalá, až jeden metr vysoká bylina z čeledi brukvovitých. Vyskytuje se v panonské oblasti střední a východní Evropy, její areál však zasahuje až na jihozápadní Sibiř. V ČR je možné rostlinu vidět vzácně jen na nejjižnějších lokalitách Moravy.

Katrán je úchvatný v kteroukoli roční dobu, ale nejvíc asi upoutá na jaře, kdy je rozsvícen bělostnými květy jako obří koule. Na podzim zase keře předvádí, proč se jim říká „stepní běžci“. Po odkvětu se totiž jejich nadzemní část odlomí a je unášena větrem. Tak se kutálí jako „uťatá hlava Tatara“ (právě takovou asociaci měl při pohledu na keře básník Jan Skácel) a za běhu stepí rozsévá semena.

Kromě katránů a kavylu sličného však na stepi rostou mnohé další botanické šperky – například v květu nepřehlédnutelný koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec nízký (Iris pumila) a hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) nebo kavyl Ivanův (Stipa joannis). Jen na jednom místě se zde vyskytuje nesmírně vzácný panonský endemit pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii) a na vrcholové plošině můžete obdivovat vzácné kozince.

Setkání s noční obryní

„Bože, díky!“ vyjekla za mými zády fotografka Zdena. Překvapeně jsem se otočil, a spatřil ji, jak klečí s fotoaparátem přitisknutým k oku a objektivem namířeným na samičku martináče hrušňového zavěšené na drobné větvičce.
Martináč hrušňový (Saturnia pyri) je největším evropským nočním motýlem s rozpětím křídel 85–165 mm (samičky jsou výrazně větší než samečci). Je nádherně zbarven a každé z jeho křídel zdobí výrazné oko. V rámci ČR se vyskytuje jen na jižní Moravě, která je severní hranicí jeho výskytu.

Velké a těžké samičky toho příliš nenalétají. Po vylíhnutí z kukly se líně usadí někde na spodní části kmene a ze zadečku vypouštějí feromon, jímž lákají samečky. Nápadníci dokážou své vyvolené najít na velkou vzdálenost, k čemuž jim pomáhají široká „keříčkovitá“ tykadla. Těmi jsou schopni zachycovat i jednotlivé molekuly feromonu.

Housenky martináče hrušňového jsou skutečnými otesánky – po vylíhnutí z vajíčka měří pouhých 5 mm. Před zakuklením ovšem narostou do délky až 12 cm a váží 15 gramů!

Zavrtaný unikát

Martináč hrušňový ovšem není jediným vzácným zástupcem zdejší říše hmyzu. Na území rezervace žije například kobylka sága (Saga pedo), roháč obecný (Lucanus servus) nebo tesaříci Glaphyra umbellatarum a Rhopalopus macropus. Lokalita je také jediným místem výskytu pavouků cedivečky sousedské (Dictyna vicina) a pavučinky vývrtkové (Hylyphantes nigritus) v celé České republice.

Pod povrchem na Pouzdřanské stepi žije vzácná hlubinná žížala Allolobophora hrabei, kterou objevil profesor Sergej Hrabě, zoolog Masarykovy univerzity v Brně. Za pomoci ruského emigranta Lva Černosvitovova byl dosud neznámý kroužkovec, který dorůstá úctyhodné délky až přes půl metru, vědecky popsán v roce 1935. Vyskytuje se pouze na malém území Moravy, Slovenska, Rakouska a Maďarska. Na povrchu se žížala objevuje jen vzácně několikrát do roka; spíše můžete ve stepi narazit na úhledné kupičky jejího trusu.

Okřídlené skvosty

V lokalitě Pouzdřanské stepi hnízdí několik vzácných ptačích druhů, např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Miliaria calandra), ťuhýk obecný (Lanius collurio) nebo bramborníček černohlavý (Saxicola torquata). V doupných stromech na okraji stepi donedávna hnízdil dudek chocholatý (Upupa epops). V posledních letech tudy ale zřejmě jen protahuje, nebo si zde pouze vyhledává potravu.

TIP: Ohrožené populace polní zvěře: Proč se pole v Evropě mění ve sterilní poušť?

„Uru – uru – uru“, zaznělo z povětří. Elegantním letem nad námi zakroužily velké barevné „vlaštovky“ – vlhy pestré (Merops apiaster). Těchto vzácných ptáků na jihu našeho území díkybohu v posledních letech utěšeně přibývá. Hnízdí i na Pouzdřanské stepi v kolmých stěnách bývalých hlinišť, kde si hnízdní páry vyhrabávají zemní nory.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907