Boleslav coby vládce zemí, jež hrály v obchodu velkou roli a byly zásobištěm zboží žádaného v jižních oblastech, představoval důležitého politického činitele a vítaného potencionálního partnera
Ibrahim ibn Jakúb ve své zprávě podává povšechný obraz zemí Slovanů, kde rozlišuje čtyři království a krále: krále Bulharů, „krále severu“ (tím měl být polský vládce Měšek), krále Nákona (kníže polabského slovanského kmene Obodritů) a nakonec krále Boleslava. Nazývá ho Bújisláw, král Frághy, což je označení pro Prahu.
TIP: Přečtěte si o prvních krocích andaluského cestovatele do Čech
České město na něj podle všeho udělalo dojem. Vedle pražských trhů zachytil i celkový vzhled místa. „Je vystavěna na řece, která je tam, z kamene a z vápna. Je menší, než jsou města a větší než jsou vesnice [...]. V její vyšší části je velká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prosakuje rovinaté části jejího údolí.“
Ona opevněná tvrz je bezpochyby Pražský hrad. O jakém prameni tu však Ibn Jakúb hovoří? Archeologické průzkumy objevily ve 20. století dodnes existující silný pramen, jenž vyráží v blízkosti takzvané Zlaté brány svatovítského chrámu. Právě to mohl být onen potok, kterého si andaluský návštěvník povšiml. Podle historika Dušana Třeštíka je nutné hledat pražské tržiště, jež Ibn Jakúb navštívil, rovněž na levém břehu Vltavy. Zde se mělo pod knížecím hradem rozkládat nejstarší jádro osídlení. Ne tedy na pravém břehu na území Starého Města, jak se mnohdy předpokládalo. Tržiště Třeštík umístil do oblasti dnešní Malé Strany, konkrétně mezi Malostranské náměstí a Karlův most.
Ibrahim ibn Jakúb se však v Praze nejspíš příliš nezdržel. Zpět domů se vydal jiným směrem, než přišel. Zamířil vyšlapanou cestou kupců do Mohuče, pak podél řeky Mosely do Francie a odtud na jih domů, do Španělska. O jeho dalších osudech bohužel nevíme nic. V historické paměti zůstává pouze prostřednictvím toho, co uvedl ve své zprávě.
Tajemství české minulosti 9/2013
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)