Zita Bourbonsko-Parmská: Cílevědomá žena a energická císařovna

26.12.2015 - Redakce Živá historie


Reklama

Zita byla dcerou posledního vládnoucího parmského vévody Roberta a Marie Antonie z královského rodu Braganca. Narodila se 9. května 1892 v Pianoze v italském kraji Lucca. Vyrůstala ve velkém kruhu sourozenců na otcových statcích v Pianoze a ve Schwarzau am Steinfelde v Dolních Rakousích. Byla vychována vícejazyčně a přísně katolicky. Od mládí byla vedena k přesvědčení o „panovnické moci z milosti Boží“ a k odmítání všech revolučních zvratů, v čemž ji ještě utvrzovalo vědomí o osudech jejích příbuzných z rodu Bourbonů a Braganca, kteří byli v minulosti z trůnu násilím svrženi.

Po boku následníka rakouského a uherského trůnu arcivévody Karla se roku 1916 stala rakouskou císařovnou a uherskou královnou. V této úloze projevila velkou rozhodnost, energii a cílevědomost a často stála v pozadí některých rozhodnutí císaře Karla, na něhož měla silný vliv. Osobně se velmi podílela na snahách o obnovení vlády v Maďarsku roku 1921.

TIP: Dáma v černém: Osudy ovdovělé císařovny Zity Bourbonsko-Parmské

Po smrti císaře Karla na Madeiře se věnovala výchově dětí a všestranně podporovala nejstaršího syna arcivévodu Otto v jeho snahách o restauraci vlády Habsburků v Rakousku. S dětmi žila nejdříve ve Španělsku, od roku 1929 v Belgii a po vypuknutí války v Kanadě a USA. Do Evropy se vrátila kvůli rodině v roce 1952, Rakousko však směla navštívit až o třicet let později. Zemřela 14. března 1989 v klášteře Zizers ve Švýcarsku a pohřbena je v Kapucínské kryptě ve Vídni po boku ostatních Habsburků.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907