Zita Bourbonsko-Parmská: Cílevědomá žena a energická císařovna

26.12.2015 - Redakce Živá historie


Reklama

Zita byla dcerou posledního vládnoucího parmského vévody Roberta a Marie Antonie z královského rodu Braganca. Narodila se 9. května 1892 v Pianoze v italském kraji Lucca. Vyrůstala ve velkém kruhu sourozenců na otcových statcích v Pianoze a ve Schwarzau am Steinfelde v Dolních Rakousích. Byla vychována vícejazyčně a přísně katolicky. Od mládí byla vedena k přesvědčení o „panovnické moci z milosti Boží“ a k odmítání všech revolučních zvratů, v čemž ji ještě utvrzovalo vědomí o osudech jejích příbuzných z rodu Bourbonů a Braganca, kteří byli v minulosti z trůnu násilím svrženi.

Po boku následníka rakouského a uherského trůnu arcivévody Karla se roku 1916 stala rakouskou císařovnou a uherskou královnou. V této úloze projevila velkou rozhodnost, energii a cílevědomost a často stála v pozadí některých rozhodnutí císaře Karla, na něhož měla silný vliv. Osobně se velmi podílela na snahách o obnovení vlády v Maďarsku roku 1921.

TIP: Dáma v černém: Osudy ovdovělé císařovny Zity Bourbonsko-Parmské

Po smrti císaře Karla na Madeiře se věnovala výchově dětí a všestranně podporovala nejstaršího syna arcivévodu Otto v jeho snahách o restauraci vlády Habsburků v Rakousku. S dětmi žila nejdříve ve Španělsku, od roku 1929 v Belgii a po vypuknutí války v Kanadě a USA. Do Evropy se vrátila kvůli rodině v roce 1952, Rakousko však směla navštívit až o třicet let později. Zemřela 14. března 1989 v klášteře Zizers ve Švýcarsku a pohřbena je v Kapucínské kryptě ve Vídni po boku ostatních Habsburků.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací.

Zajímavosti

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Masaryk v Karlových Varech v roce 1931, jízda na koni patřila k jeho zálibám. Na prezidenta si stěžoval policejní ředitel Šlechta, že kluše při jízdě na koni přes koleje.

Historie

Stíhací letouny Sopwithy Camel připravené odstartovat k náletu na Tondern.

Válka

Motýl Greta oto žije ve Střední a Jižní Americe až po jižní oblasti Chile. Migruje však na velké vzdálenosti a byl pozorován až v Mexiku a Texasu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907