Život na oltáři vědy: 5 nešťastných vynálezců a jejich zhoubných objevů

15.04.2016 - Vilém Koubek

Vynálezce tvrdý chleba má. Celý život bojuje s neúspěchem, přestože se snaží posunout lidstvo kupředu, a jeho okolí se na něj často dívá skrz prsty. A když pak vyrobí něco „pořádného“, existuje poměrně velká šance, že ho jeho vynález zabije – stejně jako pětici následujících nešťastníků

<h3>Smrtonosná hloubka</h3><p><strong>Vynálezce:</strong> Horace L. Hunley (1823–1863)</p><p>Horace Hunley proslul jako vědec, jenž se za americké občanské války pokoušel vybavit Konfederaci první funkční ponorkou. Prototyp Pioneer, který stavěl spolu s Jamesem McClintockem a Baxterem Watsonem, však museli potopit, aby neskončil v rukou nepřítele. Jejich následující stroj šel rovněž ke dnu, i když tentokrát samovolně – a při neštěstí zemřeli čtyři lidé.</p><p>Další ponorku už Hunley konstruoval sám, a dokonce se jako člen posádky zúčastnil jejího testování. <strong>Zařízení nicméně opět selhalo a vynálezce se utopil spolu s dalšími sedmi pasažéry</strong>.</p>

Smrtonosná hloubka

Vynálezce: Horace L. Hunley (1823–1863)

Horace Hunley proslul jako vědec, jenž se za americké občanské války pokoušel vybavit Konfederaci první funkční ponorkou. Prototyp Pioneer, který stavěl spolu s Jamesem McClintockem a Baxterem Watsonem, však museli potopit, aby neskončil v rukou nepřítele. Jejich následující stroj šel rovněž ke dnu, i když tentokrát samovolně – a při neštěstí zemřeli čtyři lidé.

Další ponorku už Hunley konstruoval sám, a dokonce se jako člen posádky zúčastnil jejího testování. Zařízení nicméně opět selhalo a vynálezce se utopil spolu s dalšími sedmi pasažéry.

<h3>Oběť dětské obrny</h3><p><strong>Vynálezce:</strong> Thomas Midgley (1889–1944)</p><p>Coby člen týmu chemiků v čele s Charlesem Ketteringem přispěl Thomas Midgley k objevu tetraethylolova, které našlo uplatnění jako antidetonační přísada do motorového benzinu. Jeho poslední vynález však spatřil světlo světa až poté, co vědec v 51 letech těžce onemocněl dětskou obrnou.</p><p>Midgley ovšem neklesal na duchu, a <strong>aby si usnadnil vstávání z postele, sestrojil komplikovaný systém lan a kladek. Bohužel se do něj později nešťastnou náhodou zamotal a uškrtil se</strong>. </p>

Oběť dětské obrny

Vynálezce: Thomas Midgley (1889–1944)

Coby člen týmu chemiků v čele s Charlesem Ketteringem přispěl Thomas Midgley k objevu tetraethylolova, které našlo uplatnění jako antidetonační přísada do motorového benzinu. Jeho poslední vynález však spatřil světlo světa až poté, co vědec v 51 letech těžce onemocněl dětskou obrnou.

Midgley ovšem neklesal na duchu, a aby si usnadnil vstávání z postele, sestrojil komplikovaný systém lan a kladek. Bohužel se do něj později nešťastnou náhodou zamotal a uškrtil se

<h3>Létající krejčí z Francie</h3><p><strong>Vynálezce:</strong> Franz Reichelt (1879–1912)</p><p>Pařížský krejčí Franz Reichelt byl odjakživa posedlý touhou sestrojit oblek, který by mohl zachránit letce při nuceném opuštění stroje. Coby průkopník parašutismu navrhl a ušil řadu „tělových“ padáků, jež pak testoval s figurínami.</p><p>Domníval se však, že jeho pokusům schází výška, a <strong>proto se rozhodl sám seskočit z Eiffelovy věže. Padák ovšem selhal a vynálezce se před zraky veřejnosti a novinářů zabil.</strong></p>

Létající krejčí z Francie

Vynálezce: Franz Reichelt (1879–1912)

Pařížský krejčí Franz Reichelt byl odjakživa posedlý touhou sestrojit oblek, který by mohl zachránit letce při nuceném opuštění stroje. Coby průkopník parašutismu navrhl a ušil řadu „tělových“ padáků, jež pak testoval s figurínami.

Domníval se však, že jeho pokusům schází výška, a proto se rozhodl sám seskočit z Eiffelovy věže. Padák ovšem selhal a vynálezce se před zraky veřejnosti a novinářů zabil.

<h3>Vražedná rychlost</h3><p><strong>Vynálezce:</strong> Valerian Abakovskij (1895–1921)</p><p>Osudný projekt lotyšského vynálezce Valeriana Abakovského se jmenoval Aerovagon: Vysokorychlostní železniční vozidlo osazené letadlovým motorem mělo sloužit k bleskové přepravě komunistických činitelů.</p><p>Vrtulový vagon dosahoval rychlosti až 140 km/h, a dokonce bez problémů zvládl zkušební jízdu z Moskvy do Tuly. <strong>Na zpáteční cestě však ve vysoké rychlosti vykolejil a zřítil se ze svahu poblíž města Serpuchov. Při nehodě zemřel nejen Abakovskij, ale i dalších pět pasažérů.</strong></p>

Vražedná rychlost

Vynálezce: Valerian Abakovskij (1895–1921)

Osudný projekt lotyšského vynálezce Valeriana Abakovského se jmenoval Aerovagon: Vysokorychlostní železniční vozidlo osazené letadlovým motorem mělo sloužit k bleskové přepravě komunistických činitelů.

Vrtulový vagon dosahoval rychlosti až 140 km/h, a dokonce bez problémů zvládl zkušební jízdu z Moskvy do Tuly. Na zpáteční cestě však ve vysoké rychlosti vykolejil a zřítil se ze svahu poblíž města Serpuchov. Při nehodě zemřel nejen Abakovskij, ale i dalších pět pasažérů.

<h3>Emigrantův život v sudu</h3><p><strong>Vynálezce:</strong> Karel Souček (1947–1985)</p><p>Po roce 1968 emigroval Karel Souček z Československa, načež si ve světě vytvořil jméno jako kaskadér, který sjel Niagarské vodopády zavřený ve vlastnoručně navrženém a postaveném „sudu“. Na oslavu svého úspěchu chtěl potom v Americe otevřít muzeum, jež by dokumentovalo jeho nebezpečný kousek.</p><p>Peníze na realizaci tohoto snu hodlal vydělat tím, <strong>že ve svém sudu spadne z 55metrové budovy houstonského astrodómu do vodní nádrže. Barel se však ve vzduchu roztočil a místo do vody dopadl na okraj bazénu. Souček utrpěl těžká zranění, jimž posléze podlehl.</strong></p>

Emigrantův život v sudu

Vynálezce: Karel Souček (1947–1985)

Po roce 1968 emigroval Karel Souček z Československa, načež si ve světě vytvořil jméno jako kaskadér, který sjel Niagarské vodopády zavřený ve vlastnoručně navrženém a postaveném „sudu“. Na oslavu svého úspěchu chtěl potom v Americe otevřít muzeum, jež by dokumentovalo jeho nebezpečný kousek.

Peníze na realizaci tohoto snu hodlal vydělat tím, že ve svém sudu spadne z 55metrové budovy houstonského astrodómu do vodní nádrže. Barel se však ve vzduchu roztočil a místo do vody dopadl na okraj bazénu. Souček utrpěl těžká zranění, jimž posléze podlehl.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikipedie



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907