Zkrocení zlé Sibiře: Krvavá historie země za Uralem

22.02.2021 - Tomáš Konečný

Nezájem vládců sjednocené Rusi o území za Uralem umožnil v carské říši něco do té doby nevídaného: Rozsáhlé teritorium obsadil soukromý vlastník, s výsadním právem jej hospodářsky využívat

<p>Donští kozáci v ruských službách drtili domorodé sibiřské obyvatelstvo v krvavých řežích. Jednu z nich ztvárnil roku 1895 malíř Vasilij Surikov. </p>

Donští kozáci v ruských službách drtili domorodé sibiřské obyvatelstvo v krvavých řežích. Jednu z nich ztvárnil roku 1895 malíř Vasilij Surikov. 


Reklama

Car Ivan IV. Hrozný vyhověl 4. dubna 1558 žádosti kupce Anikeje Stroganova o výlučnou správu pustého území podél řeky Kamy a na východ od města Perm. Stroganov, jehož rodina zbohatla díky těžbě soli a z obchodu s kavkazskými kmeny, měl velké plány. Carský výnos mu povolil kácet lesy, lovit v jezerech a řekách, těžit sůl či nerosty a osidlovat pustý kraj bezzemky z jiných částí Ruska, dokonce i zběhlými vojáky a nevolníky.

Aby mohl kupec své investice zabezpečit, svěřil mu car právo vybírat daně, najímat žoldnéře a stavět pevnosti. V roce 1563 se Stroganovovo oprávnění rozšířilo na všechna východní území, která dokáže osídlit a zajistit. Přidělování půdy soukromníkům představovalo v carské říši extrémně vzácný jev, ale ojedinělý počin se stal základem pozdějšího ovládnutí Sibiře.

Na březích Jeniseje

Když v roce 1573 přinesl posel caru Ivanovi kožešinový šat chána Kučuma, jenž ovládal povodí řeky Irtyše a padl rukou stroganovovských donských kozáků, dostala zmíněná kupecká rodina odměnou právo dědičně spravovat veškeré území za Uralem. V průběhu 17. století jí již plynuly ze Sibiře slušné zisky. Doba „smuty“, politické krize moskevského státu, rozšířila zástupy uprchlíků, kteří pustý region osidlovali. Místo zemědělství se však věnovali lovu, těžbě i boji s domorodými kmeny. 

Stroganovové provozovali konvoje a zásobovali osadníky jídlem. Snaha zajistit co nejvyšší výnosy přiměla cara Borise Godunova zřídit v roce 1601 na Jeniseji tvrz Mangazej, kam měli zástupci kupeckého rodu každoročně odvádět třetinový podíl ze zisku. Řeka se tak stala hospodářským srdcem sibiřské kolonie, neboť na jejích březích se usedlíci zabývali zemědělstvím.

Zapomenutý objev

Roku 1637 položili Stroganovové základy Jakutska coby nového centra kolonie a záhy narazili na netušené bohatství: Ke kožešinám, mrožím klům, rybám a kovům přibylo zlato. Expedice, které rod financoval, prošly při pátrání po solných a zlatých ložiskách téměř celou Sibiř. O deset let později založili průzkumníci obchodní stanici u Bajkalu a v roce 1648 stanuli kozáci vedení Semjonem Děžněvem na Kamčatce a u Beringovy úžiny. 

TIP: Ruský Klondike: V čem byla jiná zlatá horečka na Uralu a na Sibiři

Jejich objev ovšem upadl v zapomnění: Na Kamčatce se nepodařilo najít žádné nerosty, a když tedy dánský mořeplavec Vitus Bering téměř o století později podnikal vlastní objevitelské výpravy, o existenci starších záznamů se nevědělo. Vynořily se až zhruba dvě dekády po jeho plavbě. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907