Zneuznalí poslové jara: Svítivé květy jaterníků

24.02.2020 - Pavel Sekerka

Jen málokdo přehlédne při procházce předjarní přírodou svítivě modré květy jaterníků (podléšek), které společně se sasankami a dymnivkami patří mezi nejznámější představitele jarní hajní květeny

<p>Jaterníky se v několika málo druzích vyskytují v lesích Severní Ameriky, Evropy a Asie. Počet popsaných druhů se různí, protože mnoho autorů považuje americké a většinu asijských druhů za pouhé poddruhy naší domácí podléšky. <strong>Někteří botanici dokonce neuznávají samostatný rod jaterníků a spolu s konikleci je řadí do rozsáhlého rodu sasanek.</strong></p><p>Především díky brzké době kvetení patří jaterníky k oblíbeným zahradním rostlinám. Také u nás můžeme v lese najít rostliny s květy růžovými nebo téměř bílými. Především v Japonsku se pak mnozí sběratelé zabývají vyhledáváním a sběrem těchto odchylně kvetoucích rostlin v přírodě. Dále je mezi sebou kříží a získávají tak podléšky plnokvěté nebo až monstrózní – s nejrůznějšími barvami jak okvětních lístků, tak i prašníků. Ceny odrůd často šplhají do závratných výší.</p>

Jaterníky se v několika málo druzích vyskytují v lesích Severní Ameriky, Evropy a Asie. Počet popsaných druhů se různí, protože mnoho autorů považuje americké a většinu asijských druhů za pouhé poddruhy naší domácí podléšky. Někteří botanici dokonce neuznávají samostatný rod jaterníků a spolu s konikleci je řadí do rozsáhlého rodu sasanek.

Především díky brzké době kvetení patří jaterníky k oblíbeným zahradním rostlinám. Také u nás můžeme v lese najít rostliny s květy růžovými nebo téměř bílými. Především v Japonsku se pak mnozí sběratelé zabývají vyhledáváním a sběrem těchto odchylně kvetoucích rostlin v přírodě. Dále je mezi sebou kříží a získávají tak podléšky plnokvěté nebo až monstrózní – s nejrůznějšími barvami jak okvětních lístků, tak i prašníků. Ceny odrůd často šplhají do závratných výší.

<h3>Jaterník podléška <em>(Hepatica nobilis)</em></h3><p>Jaterník podléška je jednou z domácích hajních bylin, která u nás na jaře vykvétá mezi prvními. Její přízemní listy jsou výrazně řapíkaté a trojlaločnaté. Tyto kožovité lupeny zůstávají na rostlině přes zimu až do jara. Přímé stonky jsou chlupaté a nesou jediný květ, který je podepřen třemi listeny, jež připomínají kalich. Na noc a za deště se květ uzavírá a sklání. Plodem této rostliny je nažka, na jejímž okraji je olejnatý výrůstek. Jím se živí mravenci, kteří tak semena rozšiřují do okolí. <strong>Jaterník se používal jako léčivka při nemocech jater a žlučníku. Místy sloužil i jako náhražka čaje.</strong></p><p><strong>Výška: </strong>až 25 cm<br /><strong>Barva květu: </strong>modrá, vzácně růžová nebo bílá<br /><strong>Doba květu: </strong>březen až květen<br /><strong>Rozšíření: </strong>Evropa, rostliny ze Španělska, S. Ameriky a východní Asie se dnes řadí jako samostatné druhy. V Anglii nejspíše zplanělá již z období Římské říše.<br /><strong>Ekologie: </strong>Roste v prosvětlených, humózních, především listnatých lesích na slabě vlhkých až vysychavých půdách často na kamenitém podkladu.<br />Status: Chráněná v Maďarsku, Švýcarsku a severských zemích</p>

Jaterník podléška (Hepatica nobilis)

Jaterník podléška je jednou z domácích hajních bylin, která u nás na jaře vykvétá mezi prvními. Její přízemní listy jsou výrazně řapíkaté a trojlaločnaté. Tyto kožovité lupeny zůstávají na rostlině přes zimu až do jara. Přímé stonky jsou chlupaté a nesou jediný květ, který je podepřen třemi listeny, jež připomínají kalich. Na noc a za deště se květ uzavírá a sklání. Plodem této rostliny je nažka, na jejímž okraji je olejnatý výrůstek. Jím se živí mravenci, kteří tak semena rozšiřují do okolí. Jaterník se používal jako léčivka při nemocech jater a žlučníku. Místy sloužil i jako náhražka čaje.

Výška: až 25 cm
Barva květu: modrá, vzácně růžová nebo bílá
Doba květu: březen až květen
Rozšíření: Evropa, rostliny ze Španělska, S. Ameriky a východní Asie se dnes řadí jako samostatné druhy. V Anglii nejspíše zplanělá již z období Římské říše.
Ekologie: Roste v prosvětlených, humózních, především listnatých lesích na slabě vlhkých až vysychavých půdách často na kamenitém podkladu.
Status: Chráněná v Maďarsku, Švýcarsku a severských zemích

<h3>Jaterník sedmihradský <em>(Hepatica transsilvanica)</em></h3><p>V Rumunských Karpatech neroste u nás obvyklá podléška, zato se v tamních lesích setkáte s mohutnějším jaterníkem sedmihradským. <strong>Od podléšky jej lze snadno poznat – je větší, jeho zubaté listy jsou obvykle pětilaločnaté. </strong>Často se pěstuje jako skalnička, vytváří větší trsy, bohatěji a dříve kvete. Snadno se kříží s podléškou.<strong> Místy zplaňuje, a proto je považována za potenciálně invazní druh.</strong></p><p><strong>Výška: </strong>30 cm<br /><strong>Barva květu: </strong>modrá<br /><strong>Doba květu: </strong>únor až duben<br /><strong>Rozšíření: </strong>jižní a východní Karpaty, Transylvánie<br /><strong>Ekologie: </strong>humózní lesy, místy i horské louky a pastviny</p>

Jaterník sedmihradský (Hepatica transsilvanica)

V Rumunských Karpatech neroste u nás obvyklá podléška, zato se v tamních lesích setkáte s mohutnějším jaterníkem sedmihradským. Od podléšky jej lze snadno poznat – je větší, jeho zubaté listy jsou obvykle pětilaločnaté. Často se pěstuje jako skalnička, vytváří větší trsy, bohatěji a dříve kvete. Snadno se kříží s podléškou. Místy zplaňuje, a proto je považována za potenciálně invazní druh.

Výška: 30 cm
Barva květu: modrá
Doba květu: únor až duben
Rozšíření: jižní a východní Karpaty, Transylvánie
Ekologie: humózní lesy, místy i horské louky a pastviny

<h3>Jaterník největší <em>(Hepatica maxima)</em></h3><p><strong>Jaterník největší je příbuzný korejským a japonským jaterníkům, od nichž se liší především mohutným vzrůstem.</strong> Tuhé kožovité listy jsou trojlaločnaté a stálezelené. Čepel listů může mít v průměru i přes 10 cm. Květy jsou naopak drobné, většinou schované v listech.</p><p><strong>Výška: </strong>40 cm<br /><strong>Barva květu: </strong>bílá nebo narůžovělá<br /><strong>Doba květu: </strong>březen<br /><strong>Rozšíření: </strong>sopečný ostrov Ullung-Do, 150 km východně od Korejského poloostrova<br /><strong>Ekologie: </strong>křovinaté porosty pěnišníků</p>

Jaterník největší (Hepatica maxima)

Jaterník největší je příbuzný korejským a japonským jaterníkům, od nichž se liší především mohutným vzrůstem. Tuhé kožovité listy jsou trojlaločnaté a stálezelené. Čepel listů může mít v průměru i přes 10 cm. Květy jsou naopak drobné, většinou schované v listech.

Výška: 40 cm
Barva květu: bílá nebo narůžovělá
Doba květu: březen
Rozšíření: sopečný ostrov Ullung-Do, 150 km východně od Korejského poloostrova
Ekologie: křovinaté porosty pěnišníků

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907