Zombie houby napadají mravence, ale jejich mozek nechají netknutý

10.11.2017 - Stanislav Mihulka

Ne každá zombie touží po mozku. To je případ i infekčních hub rodu Ophiocordyceps

Zombie houba - Mravenec, kterého přemohla zombie houba
Zombie houba - Mravenec, kterého přemohla zombie houba

Reklama

Nejsou zombie jako zombie. Zombie houby reálného světa jsou sice hodně hororové tím, jak ovládnou živého mravence a využíjí ho k šíření spor do mraveniště, v jedné věci se ale od filmových zombií liší.

Američtí vědci zjistili, že zombie houby, mezi odborníky známé jako parazitické houby rodu Ophiocordyceps, netouží po mozku mravenců. Pár dní po infekci sice mravenci z hlavy vyroste plodnice a mravenec zemře, do té doby je ale mozek prakticky netknutý.

TIP: Záludní drabčíci se vydávají za mravence a nenápadně je požírají

Na sérii 3D snímků s velmi jemným rozlišení bylo jasně vidět, že se buňky houby rozšíří do těla mravence, do jejich hlavy, hrudi, zadečku a nohou. Výsledkem podle badatelů je, že infikovaný mravenec se rychle stane spíše houbou v mravenčím převleku, kdy mravenec už nemá mnoho pod kontrolou.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Penn State University

  • Zdroj fotografií: David Hughes

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907