Zoufalství pruského kancléře: Proč chtěl Bismarck vyskočit v Mikulově z okna?

09.11.2017 - František Stellner

V roce 1866 probíhala na zámku v Mikulově jednání o příměří mezi zástupci poraženého Rakouska a vítězného Pruska. Co způsobilo „železnému kancléři“ pořádný bolehlav?

Mikulovská jednání - Soudobá rytina znázorňující jednání v Mikulově roku 1866. Kancléř Bismarck stojí uprostřed
Mikulovská jednání - Soudobá rytina znázorňující jednání v Mikulově roku 1866. Kancléř Bismarck stojí uprostřed

Reklama

Prusko-rakouská válka z roku 1866 představovala důležitý mezník při sjednocování Německa. Pruskému vojsku se v bitvě u Hradce Králové podařilo dosáhnout rozhodujícího vítězství nad Rakušany. Poté se zastavilo na Moravě, kde se na zámku v Mikulově pruský král Vilém I. radil se svým štábem i premiérem Otto von Bismarckem o dalším postupu.

Kancléř versus panovník

Bismarck, skvělý diplomat, politik a vlastní strůjce „prvního“ sjednocení Německa, byl velkolepý ve všem – v rozhodnosti, lásce, nenávisti, zlosti i pomstě. Jeho vztah s vojáckým králem byl plný rozporů. Chytřejší a schopnější Bismarck ho sice ctil, ale současně na něj shlížel spatra. Dokonce o něm řekl, že „nekouří, nečte žádné noviny, jen akta a depeše, bylo by užitečnější, kdyby si vykládal karty“.

Většinou měl Bismarck problém přimět nerozhodného krále k akci, ale v Mikulově jakoby se monarcha napil kouzelného lektvaru a sršel bojovností a rozhodností. Nadchnul se úspěchy svých vojsk a chtěl v jejich čele pochodovat vídeňskými ulicemi. Jenže Bismarck hodlal vůči Rakousku prosadit umírněný postup. K rozhodnutí rychle ukončit válku ho mimo jiné vedla i epidemie cholery mezi vojáky, selhání spojenců a obava, že se Francie a Rusko začnou vměšovat do jednání o uspořádání Německa. Král si však postavil hlavu.

Vášnivé jednání obou hlavních pruských představitelů popsal Bismarck ve svých pamětech: „[...] prodloužení této debaty bylo nemožné a já jsem opustil místnost s dojmem, že mé pojetí bylo zamítnuto, a s myšlenkou, že požádám krále, aby mi dovolil vrátit se k mému pluku jako důstojník. Po návratu do svého pokoje jsem byl v takovém rozpoložení, že mi vytanulo na mysli, zda by nebylo lepší vypadnout z okna ve čtvrtém patře.“

Vilémova kapitulace

Uražený a zklamaný Vilém I. si v dopise posteskl: „Poté, co mě můj ministerský předseda nechal před nepřítelem na holičkách a já nejsem nyní schopen ho nahradit, projednal jsem otázku se svým synem. Když se i on přiklonil k názoru ministerského předsedy, jsem nucen k vlastní lítosti a po skvělých vítězstvích své armády přijmout tak hanebný mír.“ A tak vojska na Vídeň netáhla, a na mikulovském zámku uzavřeli předběžný mír, na jehož základě vznikl Severoněmecký spolek a Prusko anektovalo několik německých území.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: archiv autora

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907