Technický pokrok v 19. století vnesl do rutiny všedního dne záplavu nových vynálezů, které stávající život od základů změnily. Ne vždy se však setkávaly se zcela pozitivním přijetím – a to ani ze strany mnoha státníků
Císař František Josef téměř všechny technické novinky nesnášel, odmítal telefon i výtah a až do své smrti v roce 1916 žádnou z těchto věcí nepoužil. Když se k němu jednou jeho lékař – v souladu s pokrokem medicíny – dostavil v bílém plášti, vladař ho nepřijal, dokud si nebohý muž nevzal frak. Císaři se připisuje také výrok „Politická strana je ještě ohavnější vynález než lokomotiva!“. A i když panovník nejspíš nikdy nic podobného neřekl, téměř jistě si to myslel.
Naopak britská královna Viktorie byla známou stoupenkyní technologického pokroku. Jako jedna z prvních korunovaných hlav si vyzkoušela například jízdu vlakem. Když ovšem 13. června 1842 jela ze Sloughu do Paddingtonu, úvodník v deníku Times of London varoval před smělostí a lehkomyslností mladé panovnice, které by mohly zemi přivést do neštěstí.
Ani v USA, které se už tehdy považovaly za zemi pokroku, nebyl přístup prezidentů tak jednoznačný. Kolem poloviny století hlavy státu technologický pokrok nadšeně podporovaly – například Franklin Pierce považoval za svůj největší úspěch schválení zákona o stavbě transatlantického telegrafního kabelu, který by spojil Evropu s Amerikou. Předpis prošel rozdílem jediného hlasu, a to proto, že prezident večer před hlasováním uspořádal velký večírek, a někteří odpůrci se tak další den volby nezúčastnili…
Další fanoušek techniky, Abraham Lincoln, učinil o pár let později z telegrafu hlavní komunikační prostředek: Generálům i členům vlády zasílal instrukce výlučně touto cestou, a dokonce jim tak k jejich velkému úžasu odpovídal i na klasické dopisy.
Kyvadlo se ovšem na stranu konzervativců přehouplo v roce 1891, kdy bylo v Bílém domě zavedeno elektrické osvětlení. Tehdejší prezident Benjamin Harrison měl hlubokou nedůvěru k novinkám, zejména k elektřině, neboť „není vidět ani cítit“. Jednou dostal ránu od vypínače, načež se odmítal jakéhokoliv přístroje dotknout – i když ani nešlo o elektrické zařízení. Ze strachu vypínač nepoužíval a večer při odchodu nechával v úředních prostorách rozsvíceno. Do ložnice pak chodil se svíčkou – za stejně nebezpečný vynález jako elektřinu totiž považoval petrolejovou lampu.
TIP: Jak chytří byli prezidenti USA? Má Donald Trump vyšší IQ než Barack Obama?
V představách jeho současníků bylo množství světla přímo úměrné riziku požáru, a proto se petrolejky i elektrické lampy pokládaly ještě koncem 19. století za nebezpečnější než svíce, pochodně či smolné věnce.
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)