Zpátečnické elity: I velcí státníci se nezřídka potýkali s technickým pokrokem

02.05.2017 - Tomáš Konečný

Technický pokrok v 19. století vnesl do rutiny všedního dne záplavu nových vynálezů, které stávající život od základů změnily. Ne vždy se však setkávaly se zcela pozitivním přijetím – a to ani ze strany mnoha státníků

Prezidentův strach z elektřiny -<p>Prezident Harrison chodil do ložnice se svíčkou. Nedůvěřoval ani petrolejce, natož elektřině.</p>
Prezidentův strach z elektřiny -

Prezident Harrison chodil do ložnice se svíčkou. Nedůvěřoval ani petrolejce, natož elektřině.


Reklama

Císař František Josef téměř všechny technické novinky nesnášel, odmítal telefon i výtah a až do své smrti v roce 1916 žádnou z těchto věcí nepoužil. Když se k němu jednou jeho lékař – v souladu s pokrokem medicíny – dostavil v bílém plášti, vladař ho nepřijal, dokud si nebohý muž nevzal frak. Císaři se připisuje také výrok „Politická strana je ještě ohavnější vynález než lokomotiva!“. A i když panovník nejspíš nikdy nic podobného neřekl, téměř jistě si to myslel.

Naopak britská královna Viktorie byla známou stoupenkyní technologického pokroku. Jako jedna z prvních korunovaných hlav si vyzkoušela například jízdu vlakem. Když ovšem 13. června 1842 jela ze Sloughu do Paddingtonu, úvodník v deníku Times of London varoval před smělostí a lehkomyslností mladé panovnice, které by mohly zemi přivést do neštěstí.

Spojené státy zpátečnické?

Ani v USA, které se už tehdy považovaly za zemi pokroku, nebyl přístup prezidentů tak jednoznačný. Kolem poloviny století hlavy státu technologický pokrok nadšeně podporovaly – například Franklin Pierce považoval za svůj největší úspěch schválení zákona o stavbě transatlantického telegrafního kabelu, který by spojil Evropu s Amerikou. Předpis prošel rozdílem jediného hlasu, a to proto, že prezident večer před hlasováním uspořádal velký večírek, a někteří odpůrci se tak další den volby nezúčastnili…

Další fanoušek techniky, Abraham Lincoln, učinil o pár let později z telegrafu hlavní komunikační prostředek: Generálům i členům vlády zasílal instrukce výlučně touto cestou, a dokonce jim tak k jejich velkému úžasu odpovídal i na klasické dopisy.

Podezřívavý Harrison

Kyvadlo se ovšem na stranu konzervativců přehouplo v roce 1891, kdy bylo v Bílém domě zavedeno elektrické osvětlení. Tehdejší prezident Benjamin Harrison měl hlubokou nedůvěru k novinkám, zejména k elektřině, neboť „není vidět ani cítit“. Jednou dostal ránu od vypínače, načež se odmítal jakéhokoliv přístroje dotknout – i když ani nešlo o elektrické zařízení. Ze strachu vypínač nepoužíval a večer při odchodu nechával v úředních prostorách rozsvíceno. Do ložnice pak chodil se svíčkou – za stejně nebezpečný vynález jako elektřinu totiž považoval petrolejovou lampu.

TIP: Jak chytří byli prezidenti USA? Má Donald Trump vyšší IQ než Barack Obama?

V představách jeho současníků bylo množství světla přímo úměrné riziku požáru, a proto se petrolejky i elektrické lampy pokládaly ještě koncem 19. století za nebezpečnější než svíce, pochodně či smolné věnce.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907