Freska znázorňující mučení Jana Sarkandera v Holešově. Freska se nachází v Sarkandrově kapli v Olomouci. (zdroj: Wikimedia Commons, Michal Maňas, CC BY 4.0)
Náboženský neklid, který zavládl v českých končinách na počátku 17. století, nepřivedl zemi pouze na práh třicetileté války. Vzájemné boje mezi katolíky a protestanty zasáhly také osoby, které byly ve špatný čas na špatném místě. Takový byl i osud holešovského kněze Jana Sarkandera, který 17. března 1620 podlehl následkům mučení za zradu, které se nedopustil.
O tom, že se jednalo o pravověrného katolíka, není pochyb. Právě víra ho ale přivedla do olomouckého vězení. Aby ochránil Holešov před drancováním polských vojsk, která měla za úkol moravské nekatolické stavy a jejich počínání „srovnat“, ve chvíli, kdy se blížila k městu, vyšel jim za zpěvu náboženských písní v ústrety. Když kozáci procesí uviděli, seskákali ze svých koní, knězi se poklonili a odjeli pryč.
Moravští protestantští direktoři ale vnímali tento krok jako zradu, za kterou měl Sarkander tvrdě zaplatit. Kněz byl zatčen, uvězněn v Olomouci a vyslýchán útrpným právem. K domnělému selhání se i přes všechnu katovu snahu nepřiznal. Mučení mu ale způsobilo vážná zranění, která ho stála život.
HistorieJak dostát svým závazkům? Pomůže vhodná strava, nebo je nutno přikročit k razantnějším úpravám? (ilustrace: Midjourney AI, CC0)
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
ZajímavostiČlánek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemian, CC0)
