Ztrácíme druh, který u nás po několik staletí nežil: Při nehodě zahynul další los

23.06.2017 - Česká krajina

Na jihočeských silnicích při dopravní nehodě zahynul další los. Zvíře přišlo o život přibližně 1,5 kilometru za obcí Studánky směrem ke státní hranici s Rakouskem. Automobil ho srazil ve chvíli, kdy přecházelo silnici, v neděli mezi půlnocí a jednou hodinou ranní

Obr mezi kopytníky -<p>Dospělý samec samec losa evropského váží výjimečně až půl tunym je 2–3 metry dlouhý a v kohoutku měří 180–235 cm</p>
Obr mezi kopytníky -

Dospělý samec samec losa evropského váží výjimečně až půl tunym je 2–3 metry dlouhý a v kohoutku měří 180–235 cm


Reklama

„Znovu jsme se obrátili na ministerstvo dopravy s žádostí o zavedení dopravní značky Pozor los!, jejíž instalaci na vybraných jihočeských silnicích jsme iniciovali přede dvěma lety. Jak se ukazuje, její zavedení je velmi potřebné,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Značka může rozhodnout o životě

„Opakované srážky aut s losy, i pozorování losů, které nám hlásí řidiči, jasně ukazují, že v Pošumaví je nejvyšší čas začít řidiče informovat o výskytu těchto zvířat zvláštní dopravní značkou,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

TIP: Vládci říjnových lesů aneb Jelení námluvy z první řady

Letos jde již o druhý případ, 17. března kolem šesté hodiny srazila řidička losí samici u Lipna, také v tomto případě zvíře střet nepřežilo. Další dva losi uhynuli loni v červnu vlivem stresu při nevydařeném odchytu migrujících zvířat v Brně. Vědci odhadují, že v Česku žijí zhruba dvě desítky losů. Z nich jen za poslední rok čtyři uhynuli.

Jak neztratit losy

„Počet losů, kteří u nás zbytečně hynou vlivem lidské činnosti, je opravdu alarmující. Jsou-li odhady velikosti české populace správné, pak jsme jen v posledních dvanácti měsících přišli o pětinu losů, kteří u nás žijí,“ upozornil Miloslav Jirků.

„Los evropský patří mezi nejohroženější savce v České republice,“ upozornil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Živočich podle něj potřebuje důkladnější ochranu. „V České republice patří los mezi zvláště chráněné a kriticky ohrožené druhy, ale specializovaná ochrana tohoto druhu u nás neexistuje. Pro státní správu ochrany přírody by mělo být prioritou vytvořit speciální režim ochrany, například v podobě záchranného programu, kde budou jasně definované krátkodobé a dlouhodobé cíle jak tento druh u nás udržet. Mezi základní prvky tohoto dokumentu by mělo být snížení rizika střetu s dopravními prostředky, především v oblastech jeho stálého výskytu,“ uzavřel Martin Šálek.

Návrat a nový ústup

Na území České republiky vymizeli losi evropští (Alces alces) mezi 12. a 15. stoletím. Důvodem vyhynutí místní populace ve středověku nejen u nás, ale v oblasti celé střední a západní Evropě byl především lov. Jeho návratu v pozdějším období bránila řada změn krajiny způsobených člověkem. Například odvodňování mokřadů, změny vegetace, plošný převod lesů i orné půdy na chudé monokultury i fragmentace prostředí cestami a zástavbou.

Od druhé poloviny 20. století se losi do Česka začali znovu vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Od té doby se losi na naše území přesouvali z Polska s různou intenzitou, vytvořili trvalou populaci na jihu Čech a šířili se odsud dále na jih a západ. Na počátku 80. let byla celková populace losů v Čechách odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. Další populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže. Tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku.

Od 90. let minulého století však stavy losů v Česku opět klesají. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích se snižují. V současnosti u nás patrně nežije více, než 15 až 20 zvířat. Kromě pytláctví ohrožují losy hlavně nehody na silnicích.


Spojené síly

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


I vy můžete pomoci

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

  • Zdroj textu:

    TZ organizace Česká krajina

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Karel Eibl

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.

Zajímavosti

Podle dřívějších teorií byl výbuch supervulkánu Toba natolik silný, že téměř způsobil vyhlazení nejen lidské rasy, ale i mnoha dalších živočišných druhů.

Věda

I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.

Zajímavosti

Podle posledního výzkumu odpovídá hmotnost naší Galaxie 1,5 bilionu sluncí. K uvedené hodnotě vědci dospěli pomocí měření rychlostí kulových hvězdokup, jež obíhají galaktické jádro.

Vesmír

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek

Příroda

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907