Ztroskotané krasavice: Historické koráby vezly poklady nedozírné hodnoty

02.06.2020 - Jaroslav Szymonik

Odhaduje se, že od počátku mořeplavby se potopilo milion lodí. Za přesnějšími čísly šel do archivů Richard Glover z kartografického ústavu amerického námořnictva a spočítal, že od roku 1500 se jich ročně potopilo na 2 200, z toho mnohé s drahocenným nákladem, a to zejména na trase z Karibiku do Španělska, po níž dobyvatelé Ameriky dopravovali zlato

<h3>Mary Rose Jindřicha VIII.</h3><p><strong>Čtyřstěžňová karaka patřila od roku 1511 do válečné flotily Jindřicha VIII.</strong> Osudnou se jí stala<strong> bitva s Francouzi 19. července 1545</strong>, kdy přetížena 700 vojáky v kovové zbroji se pod náporem větru převrhla, aniž by se výrazněji zapojila do boje. <strong>Stalo se tak přímo před očima krále nedaleko Portsmouthu</strong> v jižní Anglii. Vrak byl částečně vytěžen již v roce <strong>1836</strong> a roku 1982 byl z moře vynesen celý zachovalý bok lodi. Našlo se 170 lidských koster, na 17 000 různých dobových předmětů, výzbroje a výstroje lodi i vojáků. To vše i restaurovaná část vraku je vystaveno v Muzeu Mary Rose v Portsmouthu.</p>

Mary Rose Jindřicha VIII.

Čtyřstěžňová karaka patřila od roku 1511 do válečné flotily Jindřicha VIII. Osudnou se jí stala bitva s Francouzi 19. července 1545, kdy přetížena 700 vojáky v kovové zbroji se pod náporem větru převrhla, aniž by se výrazněji zapojila do boje. Stalo se tak přímo před očima krále nedaleko Portsmouthu v jižní Anglii. Vrak byl částečně vytěžen již v roce 1836 a roku 1982 byl z moře vynesen celý zachovalý bok lodi. Našlo se 170 lidských koster, na 17 000 různých dobových předmětů, výzbroje a výstroje lodi i vojáků. To vše i restaurovaná část vraku je vystaveno v Muzeu Mary Rose v Portsmouthu.

<h3>Chlouba španělské flotily</h3><p><strong>6. září 1622</strong> zuřil u Floridy hurikán a <strong>z osmadvacetičlenné španělské zlaté flotily šlo sedm lodí ke dnu</strong>, včetně nejslavnější <strong>Nuestra Señora de Atocha</strong> (Panna Marie Atošská). Zbytky čtyřstěžňové galeony dlouhé 34 a široké 10 metrů našel v roce<strong> 1967</strong> v hloubce 17 metrů americký hledač pokladů Mel Fisher. Obětoval jejímu hledání 17 let a přišel při něm o manželku a syna. <strong>Loď vezla zlaté a stříbrné  mince, ingoty a šperky, sochy a jiné artefakty v hodnotě dnešních 400 milionů dolarů.</strong> Přizvaní archeologové získali mnoho cenných poznatků o stavbě lodí v 17. století.</p>

Chlouba španělské flotily

6. září 1622 zuřil u Floridy hurikán a z osmadvacetičlenné španělské zlaté flotily šlo sedm lodí ke dnu, včetně nejslavnější Nuestra Señora de Atocha (Panna Marie Atošská). Zbytky čtyřstěžňové galeony dlouhé 34 a široké 10 metrů našel v roce 1967 v hloubce 17 metrů americký hledač pokladů Mel Fisher. Obětoval jejímu hledání 17 let a přišel při něm o manželku a syna. Loď vezla zlaté a stříbrné  mince, ingoty a šperky, sochy a jiné artefakty v hodnotě dnešních 400 milionů dolarů. Přizvaní archeologové získali mnoho cenných poznatků o stavbě lodí v 17. století.

<h3>Čeští potápěči zachraňují Slunce</h3><p><strong>Solen (Slunce), třístěžňová třicetimetrová galeona patřila do flotily válečných lodí švédského krále Gustava II. Adolfa.</strong> Za třicetileté války blokovala vjezd do Gdaňského přístavu na severu Polska. V námořní <strong>bitvě u Oliwy</strong> 28. listopadu 1627 se polské eskadře podařilo Švédy překvapit a Seveřané se po potopení několika svých lodí obrátili na útěk. <strong>Aby Solen Poláci nezajali, vyhodil ji člen posádky do povětří.</strong> Zbytek lodi klesl do hloubky 17 m, kde byl nalezen v roce 1970. Zachovala se celé dno lodi s roztrženou přídí, kde byla umístěna prachárna. <strong>Archeologických prací se s polskými odborníky účastnili i čeští potápěči.</strong> Zachránili 12 bronzových děl, zbytky ručních palných zbraní, měděné a stříbrné mince, předměty denní potřeby posádky a také ostatky dvou švédských námořníků. To všechno je vystaveno v námořním muzeu v Gdaňsku.</p>

Čeští potápěči zachraňují Slunce

Solen (Slunce), třístěžňová třicetimetrová galeona patřila do flotily válečných lodí švédského krále Gustava II. Adolfa. Za třicetileté války blokovala vjezd do Gdaňského přístavu na severu Polska. V námořní bitvě u Oliwy 28. listopadu 1627 se polské eskadře podařilo Švédy překvapit a Seveřané se po potopení několika svých lodí obrátili na útěk. Aby Solen Poláci nezajali, vyhodil ji člen posádky do povětří. Zbytek lodi klesl do hloubky 17 m, kde byl nalezen v roce 1970. Zachovala se celé dno lodi s roztrženou přídí, kde byla umístěna prachárna. Archeologických prací se s polskými odborníky účastnili i čeští potápěči. Zachránili 12 bronzových děl, zbytky ručních palných zbraní, měděné a stříbrné mince, předměty denní potřeby posádky a také ostatky dvou švédských námořníků. To všechno je vystaveno v námořním muzeu v Gdaňsku.

<h3>Slavná pyšná Vasa</h3><p><strong>Další válečná loď švédského krále Gustava II. Adolfa</strong>, velká 67 x 12 metrů, byla spuštěna na vodu roku 1628. <strong>Potopila se však hned během panenské první plavby</strong> kvůli špatné stabilitě (64 bronzových děl bylo umístěno příliš vysoko oproti nedostatečné zátěži v kýlu lodi) a usedla na dno Baltu u Stockholmu v hloubce asi 32 metrů. Pětimetrová vrstva bahna, která ji během staletí pokryla, ji dokonale zakonzervovala. V roce 1961 byl vyzvednut celistvý trup bohatě zdobený dřevěnými plastikami ve zcela zachovalém stavu. Ačkoli se ve vraku nenašly drahocenné předměty, má nesmírnou archeologickou hodnotu.</p>

Slavná pyšná Vasa

Další válečná loď švédského krále Gustava II. Adolfa, velká 67 x 12 metrů, byla spuštěna na vodu roku 1628. Potopila se však hned během panenské první plavby kvůli špatné stabilitě (64 bronzových děl bylo umístěno příliš vysoko oproti nedostatečné zátěži v kýlu lodi) a usedla na dno Baltu u Stockholmu v hloubce asi 32 metrů. Pětimetrová vrstva bahna, která ji během staletí pokryla, ji dokonale zakonzervovala. V roce 1961 byl vyzvednut celistvý trup bohatě zdobený dřevěnými plastikami ve zcela zachovalém stavu. Ačkoli se ve vraku nenašly drahocenné předměty, má nesmírnou archeologickou hodnotu.

<h3>Nuestra Señora de la Concepción</h3><p>Obří galeona, dosud největší, jakou Španělé měli (délka 45–50 metrů), vyplula z filipínské Manily, plná orientálního zboží: zlatých šperků, slonoviny, porcelánu a koření. <strong>Její osud zpečetila velká bouře 20. září 1638. Tehdy se potopila u ostrova Saipan (Severní Mariany) v Tichém oceánu i se čtyřmi sty pasažéry</strong>. Roku 1987 ji objevil tým amerických podmořských archeologů z <strong>Pacific Sea Resources</strong>. Během dvouleté kampaně obnášející asi 10 000 ponorů potápěči vyzvedli na 1 300 zlatých šperků či vzácný čínský porcelán z dynastie Ming.</p>

Nuestra Señora de la Concepción

Obří galeona, dosud největší, jakou Španělé měli (délka 45–50 metrů), vyplula z filipínské Manily, plná orientálního zboží: zlatých šperků, slonoviny, porcelánu a koření. Její osud zpečetila velká bouře 20. září 1638. Tehdy se potopila u ostrova Saipan (Severní Mariany) v Tichém oceánu i se čtyřmi sty pasažéry. Roku 1987 ji objevil tým amerických podmořských archeologů z Pacific Sea Resources. Během dvouleté kampaně obnášející asi 10 000 ponorů potápěči vyzvedli na 1 300 zlatých šperků či vzácný čínský porcelán z dynastie Ming.

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: guampedia, Wikimedia, www.vasamuseet.se, National Board of Antiquities, CNMI museum, Mary Rose Trust, Harvard Semitic Museum



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907