Reklama


Africký šakal čabrakový: Nebojácný lovec s promyšlenou taktikou

27.11.2017 - Radek Klimeš

Šakalové jsou obdobně jako například hyeny vnímány lidmi velmi negativně a jejich jméno je často synonymem mrchožroutského příživníka. Přitom vůbec nejsou špatnými lovci a stejně jako ostatní tvorové mají v přírodě své nezastupitelné místo

S dekou na zádech -<p>Šakal čabrakový dostal jméno podle výrazného zbarvení zad, které připomíná čabraku (ozdobnou pokrývku koně). Je to jeho typické zbarvení, stejně tak jsou pro něj charakteristické velké uši</p>
S dekou na zádech -

Šakal čabrakový dostal jméno podle výrazného zbarvení zad, které připomíná čabraku (ozdobnou pokrývku koně). Je to jeho typické zbarvení, stejně tak jsou pro něj charakteristické velké uši


Reklama

Většina návštěvníků Afriky je dnes už úplně zmanipulovaná cestovními agenturami a touží vidět jen zvířata patřící do tzv. Big Five, která je pouze nesmyslným výmyslem člověka. Člověk má bohužel v povaze touhu za něčím nebezpečným, „akčním“ a často mu tak unikají věci, které si pozornost nezaslouží o nic méně. Mnohá zvířata sice nejsou na první pohled tak lákavá, ale rozhodně žijí velice zajímavým životem. Mezi ně lze určitě počítat šakala.

Malí, ale nebojácní

Šakaly jsem pozoroval mnohokrát, ať už ve východní nebo v jižní Africe. Jen jednou se mi ale vedle šakalí nory podařilo objevit mláďata, která se zcela nezvykle nebála lidí. Bylo to v místech, kde se turisté nevyskytují, takže mláďata zřejmě neznala riziko, které jim hrozí od lidí pohybujících se pěšky. Zvířata v Africe si totiž už zvykla na turisty v autech, ale pokud z vozu vystoupíte, většinou okamžitě zpozorní. Poté většinou kousek odběhnou, v závislosti na útěkové vzdálenosti a osobní zkušenosti s lidmi.

TIP: Soužití afrických velikánů aneb Boj o africké království mezi slony a lvy

Tihle malí šakali ale neutekli, ani když jsem se vydal směrem k nim. Dokonce jsem se přiblížil až na několik metrů a oni jen zvedli hlavy. Napadlo mne, jestli nejsou nějak nemocní. Lehl jsem si, udělal několik fotografií a zkusil jsem se dostat ještě blíž. Teprve pak se mláďata zvedla, ale neutíkala. Pomalu odešla do blízkého křoví, kde se znovu uvelebila. Z jejich výrazu bylo možné číst: „Neotravuj, chceme spát.“

Rodinný kruh a nepřátelé

V Africe žijí tři druhy šakala – čabrakový, pruhovaný a obecný. Nejnápadnější šakal čabrakový (Canis mesomelas) je malá šelma, jen o málo větší než naše liška. V Africe žijí dvě oddělené populace tohoto druhu – jedna z nich ve východní a druhá v jižní Africe. Tyto šelmy žijí jako jednotlivci nebo v párech, které většinou rozdělí až smrt jednoho z nich. Jsou přísně teritoriální, ale v období nedostatku potravy jsou nuceni vyhledávat potravu i za hranicemi svých území. V tomto čase se dokonce u mršin potkávají různé rodiny a teritoriální chování ustupuje do pozadí.

Partnerské šakalí svazky se pojí i s výchovou potomstva, které se rodí po zhruba 60 dní dlouhé březosti. Většinou přichází na svět 3–4 mláďata, ale jejich počet je variabilní. Rodiče se tak mohou starat o jedináčka, ale kolem doupěte se může motat i osm novorozeňat. S výchovou mláďat rodičům velmi často pomáhají jejich potomci z předchozího vrhu. Šakalové jsou hraví tvorové, a tak není vzácností vidět, jak se rodiče s mláďaty honí a jinak dovádějí. Velkým predátorům je šakal zdánlivě neškodný, ale občas se při lovu zaměřuje na jejich mláďata. Dost možná je důvodem podvědomá snaha zbavit se nepříjemné potravní konkurence. Dospělí šakalové zase bývají pronásledováni a zabíjeni lvy, levharty nebo hyenami.

Šance na konci řady

Několikrát jsem měl možnost pozorovat šakaly u sloní mršiny. Obrovské tělo většinou poskytuje dostatek potravy všem zvířatům, která se na něm živí. Přesto tady panuje určitá hierarchie. Jako první většinou žerou největší zvířata a teprve až se nasytí, přicházejí na řadu ti menší. Šakal je malá šelma, a tak ho od žrádla může odehnat i hejno supů nebo několik čápů marabu.

U každé z těchto obrovských mrtvol je ovšem chování šelem trochu jiné a střídání „u tabule“ probíhá jinak. U jednoho sloního těla nechali lvi šakaly hodovat, kdežto u druhého je pokaždé odháněli, i když měli břicha nacpaná k prasknutí. Šakali se pak ukrývali v okolí pod stromy nebo v křovinaté buši. Na tom je vidět, že ve světě zvířat neplatí žádná absolutní pravidla, jak byste se často mohli mylně dozvědět ze starších knih nebo i ze současných televizních dokumentů.

Nepromešká žádnou příležitost

Šakal je veliký oportunista, který ke svému prospěchu dokáže využít jak všechny vlastnosti získané tisíciletým vývojem druhu, tak znalosti nabyté během svého života. Kořist šakalů se liší v závislosti na oblasti a dostupnosti potravy v konkrétní lokalitě. V praxi to znamená, že šakal čabrakový z Botswany se může živit jiným druhem kořisti, než šakal z Tanzanie. Prvním důvodem je skladba případné kořisti vyskytující se v šakalím teritoriu. U šakalů navíc v menší míře platí totéž co u lvů – co je naučí lovit a žrát rodiče, tím se pak mladí šakali většinou živí po celý život a dávají tomu přednost. Vždyť i lidé mají většinou rádi především jídlo od maminky.

V období nedostatku jakékoli potravy šakal nepohrdne ničím. V blízkosti měst a vesnic se živí i odpadky, je schopen požírat trus, hmyz, brouky, pavouky, různé menší druhy plazů, savců a velice dobře si umí nacpat žaludek u nějaké mršiny. Tady ale pestrost jeho jídelníčku nekončí, protože šakal se umí živit i ptáky, jejich mláďaty nebo vejci. Dokonce dokáže zabít i supa, který je větší než on sám. Na druhou stranu se někdy stává kořistí orla bojovného.

Lovec s promyšlenou taktikou

Šakali loví sami, ale také v párech. V tom případě například jeden z nich odlákává matku malé antilopy a druhý se snaží ukořistit její mládě. Jde o poměrně známou a zdokumentovanou taktiku. Šakal si ovšem troufne i na dospělé jedince menších druhů gazel a antilop, které jsou mnohonásobně větší, než on sám. Loví je velice zajímavým způsobem, který odhaluje chytrost vlastní většině psovitých šelem. Jakoby nic se prochází kolem potencionální kořisti. Antilopa drobnému šakalovi nevěnuje pozornost, protože spoléhá na svoji fyzickou převahu. V některých případech se ale přepočítá. Šakalové se přiblíží do těsné blízkosti a zakousnou se zvířeti do šlach na zadních nohách. Pokud se jim povede zranit antilopu natolik, že ji dostanou na zem, jeden z nich se okamžitě vrhá po krku a snaží se býložravce zardousit. Tato lovecká taktika byla pozorována pouze párkrát v určitých oblastech. Já sám jsem o ní slyšel od mého známého, který žije v jižní Africe a několikrát měl to štěstí, že vše viděl na vlastní oči.

Obecně si lidé o šakalech myslí, že nejsou moc dobří lovci. Vždyť z televizních dokumentů je znají převážně ze situací, kdy okusují mršinu nebo se snaží ukrást nějaké to sousto lvům či hyenám. Tohle je ovšem jen jeden ze způsobů, jakým si tato zvířata obstarávají potravu. Šakal umí využít nenadálé situace pro svoji potřebu a dokáže se dobře přizpůsobit novým okolnostem. Tahle vlastnost je pro něj typická a velmi důležitá a snad mu pomůže přežít i v blízké budoucnosti, která pro africká zvířata není vůbec příznivá.


 

Rodný list šakala čabrakového (Canis mesomelas)

  • Řád: Šelmy (Carnivora)
  • Čeleď: Psovití (Canidae)
  • Velikost: Výška v kohoutku 38–45 cm, délka těla 70–100 cm, délka ocasu 30–38 cm, hmotnost 7–13,5 kg.
  • Mláďata: Délka březosti 60–65 dnů, počet mláďat 2–9, nejčastěji 2–4.
  • Délka života: V zajetí se dožívá cca 12 let.
  • Potrava: Je to velký oportunista. Loví malé savce, ptáky a plazy. Požírá i hmyz, ale dokáže ulovit i mládě antilop. V ojedinělých případech i dospělé jedince antilopy menších druhů.
  • Zdroj textu: časopis Příroda
  • Zdroj fotografií: Radek Klimeš

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konferenčním stolku ve stylové pracovně profesora Pirka leželo startovní číslo z běžeckého závodu, kterého se účastnil předchozího dne.

Zajímavosti

Údajná podoba Lochnesské příšery

Historie

Historické centrum Bangkoku v obležení moderní metropole dokonale ilustruje zážitky, které vás čekají.

Cestování

Bez lepku určitě přežijete, pokud svému tělu dodáte jinak pestrou a výživnou stravu.

Zajímavosti

Mořský nomád Bajau ve svém živlu

Věda

Planeta Uran na snímku americké sondy Voyager 2

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907