Aktivita Slunce se díky radioaktivnímu uhlíku zapsala do letokruhů stromů

01.02.2021 - Stanislav Mihulka

Jak se měnila aktivita Slunce za posledních 1000 let? Odpověď přinesla analýza uhlíku v letokruzích stromů…

<p>Sluneční aktivita za posledních 1000 let (modře a bíle) a sluneční skvrny za posledních 400 let (červeně).</p>

Sluneční aktivita za posledních 1000 let (modře a bíle) a sluneční skvrny za posledních 400 let (červeně).


Reklama

To, co se děje na Slunci, můžeme pozorovat jen nepřímo. Užitečné je například sledování slunečních skvrn, jejichž počet a velikost odrážejí intenzitu sluneční aktivity. Problém je v tom, že použitelná data o slunečních skvrnách máme k dispozici jen za posledních cca 400 let. Dále do minulosti se sluneční aktivita stopuje jen obtížně. Musejí se k tomu používat chytré nápady.

Hans-Arno Synal ze švýcarské techniky ETH Zürich s kolegy propojili astronomii s botanikou a vyčetli sluneční aktivitu od současnosti až do roku 969 našeho letopočtu, tedy pro více než 1000 let, z letokruhů stromů. V letokruzích za tímto účelem měřili množství radioaktivního izotopu uhlíku-14.

Kosmické záření a radioaktivní uhlík-14

Tento uhlík je přitom pozemský a ani ho přímo nevytváří sluneční záření. Atomy radioaktivního uhlíku-14 vznikají především díky působení kosmického záření. Sluneční aktivita přitom souvisí s množstvím kosmického záření, které zasahuje Zemi. Jednoduše řečeno, čím aktivnější je Slunce, tím lépe chráněná je Země magnetickým polem Slunce, a tím méně kosmického záření zasáhne Zemi. Proto je možné vyvodit změny sluneční aktivity ze změn množství radioaktivního uhlíku-14, například právě v letokruzích.

TIP: Nový největší solární teleskop světa pořídil první snímek sluneční skvrny

Radioaktivní uhlík-14 je v letokruzích dřeva nesmírně vzácný. Nachází se tam jeden atom uhlíku-14 na každý jeden bilion běžných atomů uhlíku-12. Badatelé i přesto dokázali analyzovat jeho množství v jednotlivých letokruzích, pomocí moderní technologie urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS, anglicky Accelerator Mass Spectrometry), využívající částice z urychlovače. Díky tomu získali záznam sluneční aktivity s obdivuhodným rozlišením na jeden rok, který pokrývá více než tisíc let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ETH Zürich

  • Zdroj fotografií: ETH Zürich

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907