Aligátor na heliu a jiné zásadní objevy: Kdo letos získal Ig Nobelovu cenu?

Ig Nobelovy ceny vyzdvihují výzkum, který na první pohled působí naprosto bláznivě, ale zároveň se dotýká témat, jež v důsledku vedou k zamyšlení. Cenu za management například letos získala pětice nájemných vrahů z Číny...

17.12.2020 - Vilém Koubek



Jubilejní 30. ročník Ig Nobelových cen se každopádně vinou pandemie koronaviru musel odehrát po internetu. Uznání v oblasti akustiky se dočkal mezinárodní tým vědců z Rakouska, Švédska, Japonska, USA a Švýcarska. Výzkumníci se zaměřili na řev aligátorů a zkoušeli zjistit, zda podobně jako ptáci či savci „prozrazují“ zmínění plazi skrz výkřiky velikost svého těla – ať už aby zastrašili protivníka, nebo naopak nalákali protějšek v období páření. V rámci experimentu zavřeli badatelé samici aligátora čínského do vzduchotěsné komory a pouštěli jí nahrávky samčího řevu. 

Zatímco aligátořice odpovídala, vědci její okolí střídavě plnili běžným vzduchem a směsí kyslíku s heliem. V upravené atmosféře u ní pak zaznamenali změnu hlasu podobně jako u ptáků či savců a domnívají se, že za to může stejný mechanismus, který za normálních podmínek reflektuje velikost těla. Svou tezi dál podporují přesvědčením, že vzhledem k dávnému společnému předkovi ptáků a aligátorů je jen logické, aby jejich hlasivková ústrojí fungovala obdobně. 

Pozor na obočí

V oblasti psychologie získal cenu kanadsko-americký tým, který hledal co nejspolehlivější způsob identifikace jedinců s narcistickou poruchou osobnosti: Tito lidé jsou posedlí sami sebou, sžírá je neodbytná touha po uznání a snaží se ho dosáhnout bez ohledu na ostatní, neboť jejich schopnost empatie značně pokulhává. Například ve vztazích představují velmi vyčerpávající protějšek a je lepší se jim zcela vyhnout. Jak je ovšem bezpečně poznat? Pokusy oceněných výzkumníků dokázaly, že narcistu nejsnáz odhalí tloušťka a hustota obočí – čím hustší a širší porost nad očima, tím spíš se jedná o problematického jedince.

Mírovou cenu obdržely vlády Indie a Pákistánu za incident, o němž zpravodajské weby psaly před dvěma lety: V roce 2018 došlo k jemnému „požďuchování“ mezi diplomaty jmenovaných zemí. Jejich automobily byly údajně sledovány tajnými službami hostitelského státu a na ambasádách za záhadných okolností vypadávaly dodávky proudu a netekla voda. Ironickou cenu si však obě strany odnesly za to, že jejich zástupci ve zcela „dospělém“ gestu v brzkých ranních hodinách zvonili na rodiny svých diplomatických protějšků a poté z místa činu utíkali. Provokace se naštěstí dál nestupňovaly a zůstalo pouze u dětinského špičkování.

Když se vrahům nechce

Líbání na ústa se stalo hlavním bodem výzkumu mezinárodního týmu, který si odnesl cenu za ekonomiku. Vědci vycházeli z předpokladu, že při polibcích nejen odhadujeme zdraví partnera, ale zároveň vytváříme a udržujeme dlouhodobé pouto. Následně proto zkoumali, jak se liší frekvence a vnímání zmíněného tělesného kontaktu v závislosti na zemi, konkrétně na jejím zdravotnictví a hrubém domácím produktu. Z výsledků vyplývá, že polibků si lidé víc cení v pokročilejších fázích vztahu než při námluvách, přičemž jejich množství roste v závislosti na majetku a kvalitě zdraví. 

Cenu za management získala pětice nájemných vrahů z Číny: První měl zabít nejmenovanou osobu, do práce se mu však nechtělo, a tak si na úkol objednal dalšího zabijáka. Snad vinou příliš dobře zabezpečeného cíle nebo jiných komplikací se ani druhému vrahovi objednávka nepozdávala, a tak si na ni najal dalšího kolegu. Situace se nicméně ještě dvakrát opakovala, až skončila u pátého muže. K činu nakonec vůbec nedošlo a všichni „zbabělí“ pachatelé byli zatčeni. Ocenění obdrželi za fakt, že každý z nich najímal svou náhradu za menší obnos, než byl přislíben jemu, a tudíž z potenciálního trestného činu všichni vycházeli se ziskem.

Nůž na ho*no

Richard Vetter obdržel cenu za výzkum v oblasti entomologie: Dokázal, že se mnoho vědců studujících hmyz ve skutečnosti bojí pavouků – a že to nevadí, protože osminozí tvorové sice stejně jako hmyz patří mezi členovce, ale náležejí do jiné třídy, mezi pavoukovce.

TIP: Mezi šílenstvím a genialitou: Vítězové Ig Nobelových cen v roce 2019

Americko-britský tým se pak rozhodl ověřit, zda platí lidové tvrzení, že si Inuité dovedou vyrobit nůž z vlastních zmrzlých exkrementů. V kontrolovaných podmínkách připomínajících domovinu zmíněného etnika vědci skutečně jeden fekální nástroj zhotovili a otestovali jeho funkčnost. Z jejich závěrů vyplývá, že jsou výměškové nože nepraktické a nefungují. Odborná i populárně-naučná literatura by se k nim proto měla přestat vracet. 

Zdravá vláda

Speciální cena se letos udělovala také za „vzdělávání v oblasti zdravovědy“. Získali ji mimo jiné britský premiér Boris Johnson, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, hlava USA Donald Trump nebo první muž Ruska Vladimír Putin. Pánové se dočkali ocenění, jelikož při pandemii koronaviru jasně prokázali, že vlády jednotlivých zemí mohou mít na lidské zdraví mnohem větší dopad než počínání lékařů či vědců.


Další články v sekci