Alternativní historie: Mohla existovat dinosauří civilizace?

14.07.2019 - Vladimír Socha

Co by se stalo, kdyby před 65 miliony let nedopadl na Zemi meteorit? A nebo dopadl, ale dinosauři by se dokázali přizpůsobit? Stále by ovládali planetu? Používali by nástroje? Vzrušující otázky, ale bez snadných odpovědí...

<p>V roce 1982 vytvořil Dale Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu <em>Troodon formosus</em>.</p>

V roce 1982 vytvořil Dale Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu Troodon formosus.


Reklama

Člověk je velmi mladým a vlastně ještě poměrně novým druhem na této planetě. Naše rozvinutá kultura je v širším pojetí stará kolem třiceti tisíc let, v užším však jen pár tisícovek roků. V porovnání s délkou lidského života je to stále hodně dlouhá doba, ale proti miliardám let, které nás dělí od vzniku Země a života na ní, neznamenají tato čísla skoro nic. Stačí si uvědomit, že první buňky vznikly už před nějakými čtyřmi miliardami let. Složitější mnohobuněčný život pak existuje přes miliardu let a obratlovci poprvé plavali v mořích nejstarších prvohor před více než půl miliardou let.

Dnes se obecně předpokládá, že to byli teprve mladopaleolitičtí lovci (cca 40–10 tisíc let př. n. l.), kteří před geologicky zcela nedávnou dobou poprvé vzhlédli k hvězdné obloze a byli schopni žasnout nad krásou tohoto světa… Stalo se tak po stovkách milionů let předchozího vývoje, vyplněného jen intelektuální prázdnotou a nesmírně pomalým pokrokem ke stále dokonalejším formám života.

Jenže bylo to tak doopravdy? Jsme to skutečně až my, lidé, kteří dokázali vytvořit civilizaci a vyspělou formu kultury? Byla cesta k rozvoji intelektuálních schopností nastoupena až na samotném sklonku mladších třetihor? Proč nám – počítáno od prvních člověku podobných tvorů - stačilo „pouhých“ několik desítek milionů let, zatímco dinosauři se celé stovky milionů let nehnuli z místa? 

Před nástupem savců ovládali suchozemské ekosystémy naší planety dinosauři. Tito velmi úspěšní plazi se vyvíjeli mnohem déle než my a v dnešním světě nemají obdobu nejen co do rozměrů. Nejednou se přitom objevil názor, že nebýt jejich katastrofického vyhynutí, způsobeného dopadem meteoritu na konci křídy (před cca 65 miliony let), mohla jejich evoluční pouť nerušeně pokračovat i v průběhu „věku savců“. Nebo snad ještě dříve? Mohli těsně před svým zánikem dostat také šanci? 

Dinosauroidé

Tematika vysoce inteligentních, kulturně vyspělých dinosaurů (neboli dinosauroidů) je stará již mnoho desetiletí. Je logické, že koncept rozvinuté dinosauří civilizace, vzkvétající ještě před jejich vyhynutím, poprvé rozpracovali autoři fantastické literatury. Stalo se tak už v první polovině minulého století. Vědci se této vysmívané a znevažované myšlence dlouhodobě vyhýbali. První krok udělal až počátkem osmdesátých let kanadský paleontolog Dale Russell (* 1937), tehdy kurátor paleontologických sbírek obratlovců v National Canadian Museum v Ottawě.

V roce 1982 vytvořil Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu Troodon formosus. Pokud jde o mozkovnu, je troodon přeborníkem mezi neptačími dinosaury. Jeho mozek byl zřejmě až šest a půl krát větší, než orgán dnes žijícího, stejně hmotného krokodýla. Tento asi dva metry dlouhý dravec žil v období svrchní křídy a možná se dožil i samotného konce druhohorní éry před 65,5 miliony let. Není tedy divu, že si jej Russell vybral pro své úvahy jako modelového dinosaura. Paleontolog přitom vycházel z vlastního výzkumu a zjištění, že velikost mozku těchto dinosaurů měla v průběhu geologického času vzestupnou tendenci. Přestože byl stále ještě velmi malý ve srovnání s lidským nervovým centrem, pokrok byl podle Russella více než patrný.

Mozek jako lidský

Russell dále uvažoval v čistě hypotetické rovině (pravda, na vědce až příliš v rovině spekulací). Představil si, že neptačí dinosauři na konci křídy nevyhynuli a vyvíjeli se další desítky milionů let. Jeho troodon by se této „šance“ s gustem chopil a pokračoval směrem k rozvíjení svých intelektuálních schopností, abstrakce, sofistikovaného myšlení a nakonec i kultury v užším slova smyslu. Zkrátka k pravé dinosauří civilizaci.

Objem mozkovny tohoto dinosauroida by dnes podle jeho propočtů činil asi 1 100 cm3, tedy jen o pětinu méně než u průměrného moderního člověka. Russell si také povšiml stavby přední končetiny troodona, která podle jeho názoru umožňovala manipulaci s předměty díky přítomnosti vratiprstu (jakým je lidský palec). Další předností (zřejmě v noci a za šera lovícího troodonta) byly dopředu namířené oči – tedy podobně jako u člověka.

Ještě v roce 1982 navázal Russell spolupráci s výtvarníkem Ronem Seguinem a vznikl dnes již proslulý model dinosauroida, majícího vzhled dvounohé vzpřímené humanoidní bytosti s některými dinosauřími rysy. Matně zelený tvor měl podle paleontologova záměru obrovské oči, zkrácený čenich, ústa bez rtů a tříprstou ruku s vratiprstem. Genitálie měly být interní a nevyčnívat z těla, pro rozvoj velkého mozku u mláďat však byla třeba placenta (a tedy pupek na břiše). Pochopitelně nebyly přítomny žádné mléčné žlázy, dinosauroidi by tedy krmili své mladé předem natrávenou potravou, podobně jako to běžně dělají ptáci. Rovněž jako ptáci se měli podle Russella dorozumívat – pípáním, cvrlikáním a celou další paletou zvuků. 

TIP: Zpátky do minulosti: Jak vypadalo hvězdné nebe nad hlavami dinosaurů?

U obecné veřejnosti vzbudil děsivě vyhlížející dinosauroid o velikosti nedospělého člověka velký ohlas a zájem. Dodnes je tento neexistující tvor často zpodobňován a nechybějí ani nesmyslné ohlasy, že se k nám dinosauroidi vracejí v létajících talířích (podoba mezi modelem a obecnou představou vzhledu „ufonů“ je skutečně značná).

Přes všechny spekulace a zbožná přání je však přežití dinosaurů hluboko do třetihor velmi nepravděpodobné. Savci projevili mnohem lepší schopnost adaptovat se na nenadálé změny a to je také důvod, proč jsou to oni a ne plazi, kdo nyní dominuje planetě Zemi

Je „dinosauroid” nesmysl?

Russellův hypotetický inteligentní dinosauroid byl podrobován kritice již od svého vzniku, a to zcela právem. Paleontologové jako Thomas R. Holtz (* 1965) nebo Gregory S. Paul (* 1954) již koncem 80. let vyslovili názor, že i kdyby některý dinosaurus do třetihor přežil a vyvinul se v inteligentní bytost (o čemž pochopitelně nemáme žádné doklady), rozhodně by ani vzdáleně nevypadal jako „troodontidní humanoid”. Neptačí dinosauři existovali po celých 170 milionů let své existence v poměrně uniformním tělesném plánu, který by se velmi pravděpodobně ani v dalších 65 milionech let výrazně nezměnil. 

S předměty by zřejmě manipuloval zejména čelistmi a zadními končetinami, „ruce” by k velkému užitku nejspíš nebyly. Tito „reálnější” dinosauroidi by se vyvíjeli spíše cestou dalšího zlepšování spolupráce při lovu ve smečkách a formování složitějších sociálních vazeb. Snad by vylepšili i techniky hnízdění; určitě by však nestavěli mrakodrapy a raketoplány.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Canadian Museum of Nature

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907