Americká observatoř Chandra pozorovala rentgenové záření Uranu

06.04.2021 - Stanislav Mihulka

Uran se zařadil do rodiny planet Sluneční soustavy, u kterých jsme detekovali rentgenové záření. Zatím ale není jasné, jak přesně vzniká...

<p>Rentgenové záření Uranu jak je zachytila observatř Chandra.</p>

Rentgenové záření Uranu jak je zachytila observatř Chandra.


Reklama

Planety nejsou jako hvězdy a nemají k dispozici obrovský fúzní reaktor, který by jim vyráběl ohromné množství energie. Přesto planety vydávají záření v různých oblastech elektromagnetického spektra. Týká se to i rentgenového záření. Doposud jsme ho detekovali u všech planet Sluneční soustavy s výjimkou Uranu a Neptunu. To už ale neplatí.

Astronomové nedávno zjistili, že rentgenové záření planety Uran jsme již vlastně pozorovali před delší dobou. Jen jsme o tom nevěděli. Při nové analýze starších dat americké vesmírné rentgenové observatoře se ukázalo, že Chandra ve skutečnosti detekovala rentgenové záření na Uranu hned třikrát, 7. srpna 2002, a pak 11. a 12. listopadu 2017.

Kde se vzalo rentgenové záření na Uranu?

Hlavním zdrojem rentgenového záření ve Sluneční soustavě je Slunce. Už víme, že atmosféry Jupiteru a Saturnu rentgenové záření Slunce rozptylují a odrážejí. Je pravděpodobné, že se to děje i v atmosféře Uranu. Badatelé jsou ale zároveň přesvědčeni, že část detekovaného rentgenového záření Uranu nepochází ze Slunce ale ze samotného Uranu.

TIP: Tajemství plynného obra: Uran smrdí jako zkažené vejce

Zdrojem tohoto záření mohou být prstence Uranu. Mnohem zřetelnější prstence Saturnu rentgenové paprsky vyzařují a není vyloučeno, že se to děje i na Uranu. Další možností je, že pozorované rentgenové záření pochází z polárních září Uranu. Jejich podstata není známá a určitě bude zajímavé na ně zaměřit pozornost.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907