Uran se zařadil do rodiny planet Sluneční soustavy, u kterých jsme detekovali rentgenové záření. Zatím ale není jasné, jak přesně vzniká...
Planety nejsou jako hvězdy a nemají k dispozici obrovský fúzní reaktor, který by jim vyráběl ohromné množství energie. Přesto planety vydávají záření v různých oblastech elektromagnetického spektra. Týká se to i rentgenového záření. Doposud jsme ho detekovali u všech planet Sluneční soustavy s výjimkou Uranu a Neptunu. To už ale neplatí.
Astronomové nedávno zjistili, že rentgenové záření planety Uran jsme již vlastně pozorovali před delší dobou. Jen jsme o tom nevěděli. Při nové analýze starších dat americké vesmírné rentgenové observatoře se ukázalo, že Chandra ve skutečnosti detekovala rentgenové záření na Uranu hned třikrát, 7. srpna 2002, a pak 11. a 12. listopadu 2017.
Hlavním zdrojem rentgenového záření ve Sluneční soustavě je Slunce. Už víme, že atmosféry Jupiteru a Saturnu rentgenové záření Slunce rozptylují a odrážejí. Je pravděpodobné, že se to děje i v atmosféře Uranu. Badatelé jsou ale zároveň přesvědčeni, že část detekovaného rentgenového záření Uranu nepochází ze Slunce ale ze samotného Uranu.
TIP: Tajemství plynného obra: Uran smrdí jako zkažené vejce
Zdrojem tohoto záření mohou být prstence Uranu. Mnohem zřetelnější prstence Saturnu rentgenové paprsky vyzařují a není vyloučeno, že se to děje i na Uranu. Další možností je, že pozorované rentgenové záření pochází z polárních září Uranu. Jejich podstata není známá a určitě bude zajímavé na ně zaměřit pozornost.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)