Americká observatoř Chandra pozorovala rentgenové záření Uranu

06.04.2021 - Stanislav Mihulka

Uran se zařadil do rodiny planet Sluneční soustavy, u kterých jsme detekovali rentgenové záření. Zatím ale není jasné, jak přesně vzniká...

<p>Rentgenové záření Uranu jak je zachytila observatř Chandra.</p>

Rentgenové záření Uranu jak je zachytila observatř Chandra.


Reklama

Planety nejsou jako hvězdy a nemají k dispozici obrovský fúzní reaktor, který by jim vyráběl ohromné množství energie. Přesto planety vydávají záření v různých oblastech elektromagnetického spektra. Týká se to i rentgenového záření. Doposud jsme ho detekovali u všech planet Sluneční soustavy s výjimkou Uranu a Neptunu. To už ale neplatí.

Astronomové nedávno zjistili, že rentgenové záření planety Uran jsme již vlastně pozorovali před delší dobou. Jen jsme o tom nevěděli. Při nové analýze starších dat americké vesmírné rentgenové observatoře se ukázalo, že Chandra ve skutečnosti detekovala rentgenové záření na Uranu hned třikrát, 7. srpna 2002, a pak 11. a 12. listopadu 2017.

Kde se vzalo rentgenové záření na Uranu?

Hlavním zdrojem rentgenového záření ve Sluneční soustavě je Slunce. Už víme, že atmosféry Jupiteru a Saturnu rentgenové záření Slunce rozptylují a odrážejí. Je pravděpodobné, že se to děje i v atmosféře Uranu. Badatelé jsou ale zároveň přesvědčeni, že část detekovaného rentgenového záření Uranu nepochází ze Slunce ale ze samotného Uranu.

TIP: Tajemství plynného obra: Uran smrdí jako zkažené vejce

Zdrojem tohoto záření mohou být prstence Uranu. Mnohem zřetelnější prstence Saturnu rentgenové paprsky vyzařují a není vyloučeno, že se to děje i na Uranu. Další možností je, že pozorované rentgenové záření pochází z polárních září Uranu. Jejich podstata není známá a určitě bude zajímavé na ně zaměřit pozornost.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907