V Tichomoří na těchto strojích létala největší esa, jako Richard Bong a Thomas McGuire
Lightningy si němečtí stíhači skutečně nemohli splést s žádným jiným spojeneckým typem. Tyto dvoumotorové elegantní stroje se vyznačovaly neobvyklou, takzvanou dvoutrupovou koncepcí. Šlo o jednoplošník s centrální trupovou gondolou a se dvěma nosníky ocasních ploch vycházejících z gondol motorů. Díky nezvyklým tvarům byly lightningy mezi německými stíhači známy jako „der Gabelschwanzteufel“ (Ďábel s vidlicovým ocasem).
Prototyp byl zalétnut 27. ledna 1939. Předsériové YP-38 americké armádní letectvo přebíralo od podzimu 1940, úvodní sériovou variantou se stal P-38. Poprvé se typ zapojil do bojů roku 1942 v Pacifiku a v severní Africe. Celkem bylo vyprodukováno 9 393 stíhacích a průzkumných lightningů.
Ve variantách P-38J a P-38L, u kterých se již podařilo vyřešit většinu komplikací trápících úvodní lightningy, šlo o poměrně rychlý, dobře stoupající a silně vyzbrojený stroj. A vlastně také jediný rozšířený dvoumotorový stíhací letoun druhé světové války schopný bojovat s jednomotorovými stíhačkami jako rovný s rovným.
Největší popularity v rámci USAAF dosáhl lightning během nasazení v Tichomoří, kde na něm létala největší americká esa – Richard Bong (40 sestřelů) a Thomas McGuire (38 sestřelů). Tváří v tvář Luftwaffe lightningy uspěly poněkud méně, nejlépe si vedly právě stroje 15th Air Force (15. letecké armády), která si je podržela až do konce války.
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)