Američtí odborníci použili stimulaci mozku čipem proti závislosti na opiátech

07.11.2019 - Stanislav Mihulka

Lidé těžce závislí na opiátech by mohli dostat šanci díky zavedení čipu do mozku

<p>Implantace čipu pro hlubokou stimulaci mozku pacientovi</p>

Implantace čipu pro hlubokou stimulaci mozku pacientovi


Reklama

Autoři science-fiction snili o čipech v lidském mozku celá desetiletí. V medicíně se ale začaly používat relativně nedávno. Čipy pro hlubokou stimulaci mozku (DBS, podle anglického Deep Brain Stimulation) se uplatňují hlavně u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Nedávno se takové čipy začaly používat i u lidí s epilepsií.

Američtí odborníci nedávno poprvé v USA nasadili čip pro hlubokou stimulaci mozku u pacienta s těžkou závislostí na opiátech. Použití této léčby zahrnuje umístění elektrod čipu do klíčových oblastí mozku. Tam pak čip vysílá elektrické impulzy na pečlivě vybraných frekvencích, jejichž cílem je příznivě ovlivnit fungování mozku pacienta.

TIP: Podkožní biosenzor ohlídá lidi závislé na alkoholu a drogách

Prvním příjemcem této léčby je 33 letý Gerod Buckhalter, který je na opiátech závislý déle než 10 let, prodělal několik neúspěšných pokusů s odvykáním a má za sebou několik život ohrožujících předávkování. Čip v mozku je pro něj nejspíš poslední nadějí na přemožení závislosti. Navzdory pokroku v neurochirurgii nejsou podobné zákroky bez rizika. Zavedení elektrod nemusí být úplně přesné a do mozku se může dostat infekce.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907