Antarktida taje: Na kdysi pevném ledovém štítu je přes 65 tisíc nových jezer

30.09.2019 - Stanislav Mihulka

Podle nových satelitních snímků roztává Východoantarktický ledový příkrov podstatně intenzivněji, než jsme si doposud mysleli

<p>Tání východní Antarktidy je dobře patrné na pobřeží</p>

Tání východní Antarktidy je dobře patrné na pobřeží


Reklama

Východoantarktický ledový příkrov představuje největší masu ledu v Antarktidě a také na celé planetě. Zároveň je to nejstudenější, největrnější a také nejsušší místo na Zemi. Donedávna byl tento ledový příkrov velmi pevný, stabilní a na první pohled se nezdálo, že by ho mohlo cokoliv ohrozit do příchodu další doby ledové.

Jenomže zdání klame. Podle nového výzkumu britských vědců je tání na Východoantarktickém ledovém příkrovu intenzivnější, než jsme si mysleli. Podle satelitních snímků této části světa ve vysokém rozlišení tam v nedávné době na povrchu ledu vzniklo velké množství jezer a jezírek sladké vody.

TIP: Velké tání právě teď: V Antarktidě ročně roztaje přes 200 miliard tun ledu

Badatelé na satelitních snímcích objevili celkem více než 65 tisíc nedávno vzniklých sladkovodních jezer. Většina z nich má velikost průměrného plaveckého bazénu. Největší z těchto jezer má ovšem rozlohu přes 70 kilometrů čtverečních. Většina objevených jezer a jezírek se nachází v pobřežních oblastech. Některá z nich jsou ale celé stovky kilometrů ve vnitrozemí a objevují se až do 1 000 metrů nad mořem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zahrady ve Versailles čekají kvůli horku a suchu krušné časy.

Zajímavosti

Halucinogen DMT změní elektrickou aktivitu mozku tak, že se chová jako ve chvílích snění

Věda

Z Alexandra vyrostl vynikající vojenský stratég, státník, diplomat a politik.

Historie
Vesmír

Parašutisté ze 101. výsadkové divize si prohlížejí jeden ze zničených britských kluzáků

Válka

Mor může přenést na člověka i nenápadný králík

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907