Antibiotika z medvědích slin: Lékárnička východosibiřského huňáče
Jestliže zblízka hledíte do otevřené tlamy živého medvěda, je velmi pravděpodobné, že se už na moc dalších věcí nepodíváte. Přitom ten stejný pohled inspiroval vědce z univerzity Rutgers v New Jersey k testování metody, která by mohla mnoho životů zachránit
Výzkumníci použili bakterie přítomné ve slinách medvěda východosibiřského (Ursus arctos collaris), který je poddruhem medvěda hnědého. Jak sami uvedli, hlavním důvodem bylo, že medvěd byl odchycen v divočině daleko od lidských obydlí a tedy neovlivněn civilizací. Podle jednoho z vedoucích výzkumu Konstantina Severinova, byl právě fakt medvědovy divokosti podstatný: „Dřívější studie ukazují, že rozličnost mikroorganismů žijící ve zvířecích sekretech je závislá na potravě a velmi klesá u jedinců držených v zajetí.“ A proč se tým o mikroorganismy tolik zajímá? Mikrobiota pocházející z divoce žijících zvířat jsou totiž potenciálním zdrojem nových antibiotik.
TIP: Tváří v tvář grizzlymu: Jak (ne)potkat velkou šelmu
Vědci otestovali účinek medvědích slin na zlatém stafylokoku (Staphylococcus aureus), který je odolný proti mnoha druhům antibiotik a může vést až k pneumonii a celkové sepsi organismu. Severinov a jeho kolegové přivedli medvědí sliny a stafylokoka do „ringu“ tvořeného kapkou oleje. Ukázalo se, že sliny stafylokoka zneškodnily a dalším výzkumem se ukázalo, že zodpovědným za tento účinek je už dříve objevené antibiotikum známé jako amicoumacin. V budoucnosti by se na základě podobného výzkumu mohly objevit i dosud neznámé látky, které by lidstvu pomohly v boji proti smrtícím chorobám.
