Antická divadelní scéna: V Řecku se představení stala doslova věřejnou vášní

11.05.2020 - Redakce Živá historie

Přestože herci po celé věky nesli hanlivou přezdívku komediantů, představení vždy vábila davy nadšených diváků. Patrně největší přízně dosáhla služba divadelní múze Thalii v antickém Řecku

<p>Divák mohl v hledišti setrvat až deset hodin!</p>

Divák mohl v hledišti setrvat až deset hodin!


Reklama

Počátky divadla lze hledat v prastarých obřadech, které provázely svátky spojené s bohem plodnosti Dionýsem. Tehdy prý před obecenstvo předstoupili muži odění v kozlích kůžích, aby publiku předali umělecké poselství. Radost z mluveného slova, stejně jako z tance a zpěvu, přerostla na Peloponéském poloostrově doslova ve vášeň.

Za málo peněz hodně muziky

Divadelní představení se stala pravidelnou akcí, jejíž diváci kvůli lepšímu výhledu usedali na stupňovité dřevěné lavice. Z nich měli skvělý výhled na kruhovou orchestru, kde se za pomoci důmyslných technických zařízení odehrával děj. Výjimkou nebyly kladky, propadliště či zdvihala. Právě ta sehrála jedinečnou roli. V určitém okamžiku tragédie totiž k hercům sestupovali bohové, aby zdánlivě nevyřešitelný příběh nasměrovali ke zdárnému konci.

Stavba původní konstrukce sestávající z vyvýšených lavic vzala za své po nehodě v Athénách, kde se lešení pod náporem diváků zhroutilo. Od té doby upřednostňovali Řekové přírodní svah, do něhož bylo divadlo zasazeno. Obliba antických tragédií a komedií neustále rostla, snad i díky tomu, že se jednalo o levnou zábavu. Vstup byl totiž možný za pouhé dva oboly, po jejichž zaplacení mohl divák setrvat v hledišti bezmála deset hodin. 

Římané kopírují Řeky

Na řeckou tradici navázali Římané, přestože jejich zápal pro múzický svět zdaleka nedosahoval řecké náruživosti. Národ Apeninského poloostrova však přece jen dodal divadlu jisté novum, i když jen po stránce architektonické. Římští stavitelé vyňali konstrukci z přírodního terénu a umístily stupňovitá sedadla do robustní stavby. První kamenné divadlo vzniklo již v polovině 1. století př. n. l. a získalo jméno po svém mecenáši Pompeiovo.

TIP: Divadlo ve službách společnosti: Jak se hrálo v době baroka?

Podobně jako v Řecku, ani v Itálii neměli herci na růžích ustláno. Přestože byli hojně zváni do vyšší společnosti a leckdy se jim dostávalo velké pozornosti dam a dívek, ze sociálního hlediska byli stále přijímáni jako lůza. Přitom antický herec musel splňovat hned několik kritérií. Základní dispozicí byl mohutný hlas s dokonalou výslovností. Obličej římského herce se totiž ukrýval za maskou hrdiny, přičemž jeden představitel ztvárnil na jevišti vždy několik rolí najednou. Pro každou novou postavu navlékl novou tvář a změnil hlas. Zkušenější a nadanější herci navíc ztvárňovali i ženské role.

Římanům se hranice divadla nepodařilo posunout za mez stanovenou jejich řeckými předchůdci. Ani s náklonností veřejnosti to nebylo valné. Známe případy, kdy se hlediště vyprázdnilo, neboť publikum dalo přednost mnohem oblíbenějším gladiátorským zápasům

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Co se stane s objekty, které spadnou do černé díry? Podle všeho zmizí. Odporuje to však základním principům kvantové fyziky.

Vesmír

Němečtí vojáci pozdravili krátce po příjezdu Sovětů „slavnou Rudou armádu“.

Zajímavosti

Silénos byl vychovatelem boha vína Dionýsa – a bujarý život plný alkoholu se na něm podepsal vrchovatě, byť nejspíš nepil žádný z níže uvedených supercloumáků…

Historie

Tyto stopy zanechaly lidské nohy v blátě na břehu jezera před 120 tisíci let

Věda

<p>Pokud hledáte místa, která nahánějí hrůzu, máme pro vás tip: Isla de las Muñeca, neboli Ostrov panenek.</p>

Revue

 Německé útočné dělo StuG III Ausf. G projíždí kolem skupiny vyřazených „čtyřiatřicítek“.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907