Archeogenetici vystopovali v jeskyni na Krétě mor a břišní tyfus z doby bronzové

10.08.2022 - Stanislav Mihulka

Genetické objevy v jeskyni Hagios Charalambos vracejí do hry infekční choroby jako možnou příčinu pádu dávných říší a civilizací

<p>Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. <em>(foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)</em></p>

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)


Reklama

Před koncem třetího tisíciletí před naším letopočtem čelila ve východním Středomoří zhruba ve stejnou dobu závažným krizím řada civilizací doby bronzové. V té době se zhroutila Stará říše starověkého Egypta a také zanikla Akkadská říše, která zahrnovala prakticky celou Mezopotámii a východní část Sýrie. Vylidňovaly se celé oblasti, docházelo ke konfliktům, vytrácel se obchod a měnily se kultury.

V poslední době se stalo zvykem označovat za viníka takových krizí především změny klimatu. Archeogenetik Gunnar Neumann z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční archeologii a jeho kolegové ale nalezli v jedné jeskyni na Krétě důkazy pro to, že bychom měli brát v potaz i další faktor, který je schopen rozvrátit celé společnosti – infekční choroby.

Mor a tyfus doby bronzové

Badatelé analyzovali lidské pozůstatky z významného naleziště doby bronzové, jeskyně Hagios Charalambos, kde panuje chlad a velmi stabilní podmínky. Podařilo se jim izolovat DNA ze zubů celkem 32 lidí, pohřbených v letech 2290 až 1909 před naším letopočtem. V této DNA nalezli genetické stopy přítomnosti pár druhů běžných bakterií, což se dalo čekat.

Méně očekávaná, ale o to významnější byla stopa přítomnosti dvou bakterií, které jsou původci smrtících infekcí – morové bakterie Yersinia pestis a Salmonella enterica, která je zodpovědná za břišní tyfus. Jejich objev naznačuje, že oba dva tyto patogeny byly přítomny v této části světa v době bronzové a zřejmě se tam mohly i šířit.

TIP: Vědci izolovali DNA původce Velkého moru ze zubů koster obětí v Londýně

V obou případech byly na Krétě objeveny kmeny uvedených bakterií, které jsou dnes již dávno vyhynulé. Jak v případě moru, tak i břišního tyfu šlo o kmeny, které postrádaly některé znaky, zodpovědné za devastující důsledky onemocnění. Přesto ale tyto dávné bakterie mohly v hustě zalidněných oblastech vyvolávat epidemii a zabíjet. Archeogenetici se nyní na tyto dvě choroby zaměří a budou hledat jejich genetické stopy i u dalších společností doby bronzové.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907