Archeologové objevili část lebky nejstaršího Evropana: Je stará 1,4 milionu let

20.07.2022 - Stanislav Mihulka

Nově objevená fosilie ze španělské Atapuerky naznačuje, že naši příbuzní žili v Evropě již před 1,4 miliony let

<p><em>Homo Antecessor </em><em>(člověk předchůdce)</em>, který žil během spodního pleistocénu na území dnešního Španělska a Itálie, byl jedním z předků moderního člověka. <em>(foto: Flickr, jlmaral, CC BY-SA 2.0)</em></p>

Homo Antecessor (člověk předchůdce), který žil během spodního pleistocénu na území dnešního Španělska a Itálie, byl jedním z předků moderního člověka. (foto: Flickr, jlmaral, CC BY-SA 2.0)


Reklama

Lidská evoluční linie podle všeho pochází z Afriky. Naši dávní příbuzní ale putovali i na další kontinenty. Ve slavné krasové oblasti Atapuerca v severním Španělsku paleontologové nacházejí pozůstatky nejstarších známých hominidů, kteří žili na území Evropy. Jejich stáří se přitom posouvá stále hlouběji do minulosti.

Do nedávné doby byly nejstaršími známými pozůstatky obyvatel Evropy z lidské linie fosilie objevené v roce 2008 na lokalitě Sima del Elefante, což lze přeložit jako „Jáma slona“. Vědci určili jejich stáří na zhruba 1,2 milionů let. Letos v červnu ale na stejném místě došlo k překvapivému objevu, který posunul „nejstaršího Evropana“ ještě hlouběji do minulosti.

Nejstarší Evropan

Tým paleontologů objevil část lebky, která zahrnuje kus horní čelisti ze zubem. Lebka patřila hominidovi, který žil v oblasti Atapuerky asi před 1,4 milionu let. Badatelé přitom nečekali, že by v Jámě slona mohli najít ještě něco staršího než předtím.

Šťastným objevitelem se stal doktorand Édgar Téllez z Národního centra pro výzkum lidské evoluce v nedalekém Burgosu. Téllez věří, že fosilie patří hominidovi druhu Homo antecessor, jehož postavení v lidské evoluci není úplně jasné, mohl být ale naším blízkým příbuzným.

TIP: Vědcům se podařilo získat genetickou informaci z 800 000 let starého předka

Objevená fosilie má nemalý význam pro pochopení evoluce našeho druhu. „Tento nález naznačuje, že moderní podoba lidské tváře se ve skutečnosti objevila již poměrně dávno, nejméně před 1,4 miliony let,“  vysvětluje podstatu nálezu Édgar Téllez. Objevenou část lebky nyní čeká další výzkum a detailní analýzy, od kterých si vědci slibují co nejvíce zajímavých detailů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907