Archeologové objevili pod hladinou Bodamského jezera „švýcarský Stonehenge“

26.11.2022 - Stanislav Mihulka

V hlubinách Bodamského jezera archeologové objevili téměř 200 kamenných staveb pocházejících z doby kamenné. Podle vědců je postavila neznámá neolitická kultura

<p>Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)


Reklama

V roce 2015 archeologové objevili na jižním konci Bodamského jezera asi 170 kamenných mohyl. Nalézají se asi 300 metrů od břehu, v místech, kde je jezero hluboké méně než pět metrů. Tyto mohyly přitom společně vytvářejí monument o délce okolo 10 kilometrů, který se celý nachází pod vodou.

O této stavbě se hovoří jako o „švýcarském Stonehenge“, i když jeho přiřazení zemi helvétského kříže vlastně není úplně jednoznačné – Bodamské jezero totiž leží na pomezí hned tří evropských zemí: Německa, Švýcarska a Rakouska a na hladině jezera nejsou definované žádné oficiální hranice.

Starší než Stonehenge

Švýcarští archeologové v roce 2021 potvrdili, že jde o lidmi vybudované struktury pocházející z období neolitu. Přinejmenším některé kamenné mohyly vznikly před více než 5 500 lety, tedy nejspíš ještě dříve než slavné Stonehenge v Anglii. Stavby ale určitě vznikly na souši. Voda je zatopila až později, když stoupla hladina Bodamského jezera.

Archeologové s potápěčským vybavením zkoumají neolitické stavby na dně Bodamského jezera. (foto: Museum für Archäologie Thurgau, Urs LeuzingerCC BY 4.0)

Archeolog Urs Leuzinger z Archeologického muzea kantonu Thurgau se nedávno účastnil nové expedice na „švýcarském Stonehenge“. Pro archeology šlo o náročnou výzvu, protože šlo o podvodní výzkum. Leuzinger s kolegy zde sice dosáhli nových objevů, to hlavní se ale nezměnilo. Smysl dávné stavby je stále záhadou.

TIP: Tajemný Stonehenge: Kdo byli jeho první stavitelé?

Archeologové nevědí téměř nic o lidech, kteří „švýcarské Stonehenge“ postavili. Nalezli sice stopy po stavbách na kůlech, které se nacházely ve stejné oblasti, není ale jasné, zda měly něco společného se staviteli kamenných mohyl. „Stále netušíme, proč zdejší lidé v neolitu postavili 10 kilometrů dlouhou strukturu z kamení. Možná jde o pasti na ryby, obranný systém osídlení, odhozené kameny z farem, kultovní nebo pohřební stavba či snad astronomický kalendář? Kdo ví?“ přiznává pro web IFL Science archeolog Leuzinger.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: PexelsCC0)

Historie

Polar Bear 81 

autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství

Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)

Revue

Sovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Světlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)

Věda

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907