Archeologové vykopali velkolepé ztracené dálnice Arábie z doby bronzové

20.01.2022 - Stanislav Mihulka

Před 4 500 lety byl Arabský poloostrov protkán sítí cest mezi oázami. Tyto „dálnice“ doby bronzové byly lemovány hroby

<p>Dávná pohřební cesta lemovaná hrobkami.</p>

Dávná pohřební cesta lemovaná hrobkami.


Reklama

Dávné cesty v Arabské poušti byly doslova lemovány mrtvými. Ne, že by tam docházelo k nějakým masakrům. Na Arabském poloostrově se lze běžně setkat s cestami mezi oázami, kolem nich jsou uspořádané hroby s mrtvými. Jak nedávno zjistili archeologové, kteří pracují v Saúdské Arábii, kdysi byly takové cesty klíčovými komunikacemi.

Archeolog Matthew Dalton ze Západoaustralské univerzity a jeho kolegové použili satelitní snímky i terénní průzkum, s jejichž pomocí odkryli množství neuvěřitelně hustě uspořádaných pohřebních monumentů, především kolem cest. Jen v jediném okrese Khaybar jich napočítali nejméně 10 tisíc, většinou v blízkosti trvalých zdrojů vody.

Cesty doby bronzové

Jak uvádí Dalton, především v blízkosti oáz se objevené monumenty nacházejí v jedněch z největších koncentrací pohřebních staveb na světě. Zmíněné cesty a hrobky vznikly v době bronzové, asi před 4 500 lety. Podle Daltona byli v té době lidé beduínských kmenů, kteří obývali Arabský poloostrov, sociálně a ekonomicky propojení daleko víc, než jsme si mysleli.

TIP: Rozsáhlé kamenné monumenty v Saúdské Arábii představují záhadu

Když badatelé detailně prozkoumali vybrané oázy, zjistili, že z nich vybíhala síť paprsčitě uspořádaných cest a pěšin. Zřejmě šlo o cesty, jimiž lidé hnali stáda dobytka v sezónách, kdy spadlo více srážek. Během období sucha byly pro dávné beduíny nejspíše užitečnější cesty s hrobkami spojující oázy, jimiž šlo urazit velké vzdálenosti. Podle badatelů se po doposud objevených pohřebních „dálnicích“ lze dostat až 530 kilometrů daleko, aniž by z nich člověk sestoupil.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907