Archeologové vyřešili záhadu nevysvětlitelných úmrtí u turecké Pekelné brány

22.02.2018 - Martin Reichman

Archeologům se podařilo rozluštit tisíce let trvající tajemství nevysvětlitelných úmrtí v okolí tureckého jeskynního chrámu přezdívaného „Pekelná brána“

<p><em>„Toto místo je plné výparů tak hustých, že není vidět ani na zem. Každý živý tvor, který sem vstoupí okamžitě zahyne,“</em> napsal o vstupu do chrámu starořecký filosof, historik a geograf Strabón.</p>

„Toto místo je plné výparů tak hustých, že není vidět ani na zem. Každý živý tvor, který sem vstoupí okamžitě zahyne,“ napsal o vstupu do chrámu starořecký filosof, historik a geograf Strabón.


Reklama

Vstupu do jeskynního chrámu, ležícího nedaleko starověkého města Hierapolis v jižním Turecku, se od nepaměti přezdívá „Pekelná brána“. Za svůj název vděčí množství nevysvětlitelných úmrtí, ke kterým v okolí brány docházelo. Z nejasných příčin zde po staletí umírali lidé, ptáci i zvířata. Nyní se zdá, že tajemství „Pekelné brány“ má své racionální vysvětlení.

Hádův smrtelný dech

„Toto místo je plné výparů tak hustých, že není vidět ani na zem. Každý živý tvor, který sem vstoupí okamžitě zahyne,“ napsal o vstupu do chrámu starořecký filosof, historik a geograf Strabón. Jeho slova potvrzuje i italský profesor Francesco D'Andria, který v oblasti Hierapolisu prováděl archeologický výzkum.

TIP: Hierapolis-Pamukkale: Bavlněný hrad a lázně římských císařů

D'Andria a jeho tým objevil množství kosterních pozůstatků mrtvých ptáků a savců, kteří v okolí chrámové brány zahynuli. Příčinou jejich smrti ale nebyl dech boha podsvětí Háda, nýbrž extrémně vysoká koncentrace oxidu uhličitého

Podle archeologů se chrám nachází na místě tektonického zlomu a výpary oxidu uhličitého zde dosahují smrtící úrovně 91 %. Dodnes zde umírá hmyz, ptáci i savci. Toxické účinky oxidu uhličitého podle všeho využívali i dávní kněží, kteří zde přiotráveni plynem halucinovali během náboženských obřadů.

  • Zdroj textu:

    Archaeological and Anthropological Sciences, New York Post

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907