Arktické město ožívá největší expedicí

27.01.2020 - Nikol Patíková

Loni v září vyplul z norského přístavu Tromsø výzkumný ledoborec Polarstern na největší vědeckou expedici k severnímu pólu, jaká se kdy uskutečnila. Vědci museli dokonce uprostřed ledové pustiny vybudovat improvizované město pro stovku obyvatel

<p>Ledoborec <strong>Polarstern</strong> vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.</p>

Ledoborec Polarstern vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.


Reklama

Tým odborníků z Helmholtzova centra polárního a mořského výzkumu Institutu Alfreda Wegenera odplul z Norska a vstoupil do moře Laptěvů na okraji Severního ledového oceánu. Při cestě do centra Arktidy mu pomohl ledoborec Akademik Fedorov, provozovaný ruským Arktickým a antarktickým výzkumným ústavem. Badatelé se ponořili do nejtemnější tmy a extrémní zimy. Čekalo je 150 polárních nocí a teploty až −45 °C. Nyní je jejich domovem ledoborec pevně zamrzlý v ledu, zatímco se z mise pomalu ukrajuje první čtvrtina. Devět měsíců zůstává před nimi. 

V projektu MOSAiC – česky „multidisciplinární driftující výzkumné stanice pro studium arktického klimatu“ – mají vědci za úkol co nejdetailněji prozkoumat Arktidu jako epicentrum globálního oteplování a lépe tak poznat jeho dopady na zatím zamrzlý region i na celý svět. Šéf mise Markus Rex na tiskové konferenci před vyplutím uvedl, že je situace v Arktidě víc než znepokojivá. Na začátku minulého roku bylo totiž v jejím nitru tepleji než v téže době v Německu. 

Neproniknutelná tma

Podle plánu se měl ledoborec Polarstern neboli „polárka“ připojit ke kře, která bude dost velká, silná a stabilní, aby mohli vědci na jejím povrchu pracovat po celý rok. Ideální kandidátku hledali krátce, zato intenzivně pomocí vrtulníků, satelitních snímků i výsadků v motorových člunech. Nešlo o snadný úkol, jelikož typický led, se kterým se setkávali, byl převážně tenký a vykazoval známky intenzivního tání. Po několika dnech od vyplutí se však poštěstilo najít vhodnou kru o rozměrech 2,5 × 3,2 km, načež posloužila jako výchozí bod pro založení komplexního výzkumného tábora. 

Hledání kry představovalo tu lehčí část. Jako skutečná výzva se ukázala nutnost postavit na ní tábor. Pracovníci totiž musejí čelit nejen neproniknutelné tmě, ale také drsnému počasí a ledním medvědům.

Stovky expertů, jedna expedice

Nyní se vědci po zbytek mise nechají unášet vodami Severního ledového oceánu. Jde o jediný způsob, jak se dostat do střední Arktidy, jelikož tamní led je příliš silný i na prorážení ledoborcem. Během 390 dnů se na lodi vystřídá okolo 600 účastníků z 20 zemí, z toho polovinu tvoří vědci. Naráz se může na palubě nacházet 44členná posádka a 55 badatelů i techniků

Pro výzkum mají k dispozici devět laboratoří: Budou zkoumat dno, složení vody, atmosféru i mořskou faunu a flóru. Stejně tak budou monitorovat a studovat interakce mezi vzduchem, oceánem a ledem. Pokud porozumí dynamice arktického systému, budou moct přesněji modelovat, jaké dopady má změna klimatu na celou Zemi. Markus Rex nedávno uvedl, že se Arktida zahřívá nejrychleji a nejdramatičtěji z celé planety. 

Dílky do skládačky

Jakmile Polarstern zakotvil na kře, vyrostly na ledovém povrchu jednotlivé menší tábory, kde probíhá většina výzkumu. Vědci z různých týmů zkoumají rozdílné aspekty, ale jejich výsledky tvoří vždy dílek do celkové skládačky obrazu klimatu Země.

Například skupina, jež studuje místní ekosystém, chce zjistit, zda se pod ledem na otevřeném moři vyskytují nějaké populace ryb. A pokud ano, jak velké jsou a jakou roli hrají v potravním řetězci Severního ledového oceánu. Hydroakustická data sbírají vědci pomocí echolokátoru, videozáznamy pak díky podvodnímu kamerovému systému, který se zvládne ponořit až do hloubky 375 m. Ze vzorků vody dokážou badatelé získat informace o rybí DNA.

Biogeochemici zkoumají chemii v mořském ledu, oceánu a atmosféře. Zvlášť se zaměřují na stopové plyny, které souvisejí se změnou klimatu. V terénu shromažďují led, vodu i sníh a následně je na lodi analyzují.

Život na palubě

Náročné klimatické podmínky, výskyt medvědů a stísněný prostor vyžadovaly ještě před misí rozsáhlou přípravu. Vědci, kteří na expedici míří, musejí absolvovat trénink, který je na výzvy dostatečně nachystá. Nejběžnější dril se týká opuštění plavidla v případě požáru a následného nouzového přežití na ledě. Základní techniky k záchraně života patří také do tréninkové náplně výzkumníků. 

Mnohem důkladnější přípravou ovšem procházejí specializovaní technici, kteří zodpovídají za bezproblémový chod lodi, udržování stanových měst a nekonečné uklízení přistávací plochy pro letadla a vrtulníky. Intenzivní výcvik pro případ ohně probíhal v co nejrealističtějších podmínkách – v hasičských uniformách přímo na palubě, uprostřed dusivého kouře a při nulové viditelnosti. Podle účastníků šlo o zdaleka nejtvrdší zkoušku před naloděním. 

Medvěd, kam se podíváš

V posádce jsou dokonce speciální „medvědí hlídači“, vybavení nočním viděním a automatickými zbraněmi. Nejméně šest jich neustále hlídá asi tříkilometrový perimetr okolo lodi. Tvrdá služba zahrnuje dlouhé hlídkování za jakéhokoliv počasí, ale strážci jsou prý zvyklí: Většina z nich sloužila v armádě či jako horští vůdci. 

Zdůrazňují však, že si rozhodně nepřišli zalovit. Při spatření medvědů se totiž okamžitě stahují a cestou „sbírají“ vědecké týmy, které se právě nacházejí na ledové ploše. Pokud už na evakuaci nezbývá čas, pokoušejí se zvířata zahnat zvukem lodní sirény. Střílejí pouze v případě, že ani tento pokus nezabere. Zatím to ale udělat nemuseli: Bílé šelmy nebývají agresivní, a obvykle jsou pouze zvědavé.  

Mezinárodní úsilí

Expedice pracuje s rozpočtem přesahujícím 3,5 miliardy korun: Polovinu hradí německá vláda, o zbytek se dělí Spojené státy a další evropské země. Polarstern je německá loď, své ledoborce pro zásobování poskytly Rusko, Čína a Švédsko. Americké ministerstvo energetiky navíc zapůjčilo rozsáhlý arzenál měřicích přístrojů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907