Arktický permafrost taje a vědcům přidělává vrásky na čele

„Permafrost“ označuje věčně, nebo alespoň dlouhodobě zmrzlou půdu. Takto zmrzlá půda se vyskytuje zejména v polárních oblastech, typicky na mnoha místech Aljašky, Grónska nebo Sibiře. Tloušťka vrstvy dlouhodobě zmrzlého permafrostu přitom bývá od jednoho metru až po jeden kilometr.

Postupující globální oteplování planety a změny klimatu ale zasahují i permafrost. Teploty v zemi stoupají a permafrost roztává. Odborníci tání permafrostu úzkostlivě sledují, protože ve věčně zmrzlé půdě je uložena spousta oxidu uhličitého a metanu. Tyto skleníkové plyny se kvůli tání permafrostu uvolňují do atmosféry a přispívají tím k účinkům skleníkového efektu.

TIP: Sibiřská města v ohrožení: Roztává pod nimi permafrost a budovám hrozí zřícení

Samotné tání permafrostu je teď místy již tak intenzivní, že podle badatelů vážně ohrožuje jejich práci. Podle nejnovějších zpráv se vědecké vybavení, používané ke sledování situace v Arktidě, najednou ocitá uprostřed celých řek bahna, které vědcům jejich přístroje ničí. V Arktidě se také kvůli tání permafrostu na mnoha místech propadá zem a komunikace ta doslova mizí před očima. Ani to vědeckému výzkumu pochopitelně příliš nepomáhá.