Než by se podvolil mnichovskému diktátu, rozhodl se četař Arnošt Hrad raději spáchat sebevraždu. Zastřelil se služební pistolí v objektu československého opevnění
Arnošt Hrad se narodil v pražské čtvrti Bohnice jako nejmladší ze čtyř dětí. Učil se na obecné a občanské škole a poté studoval na odborné živnostenské škole pokračovací, po jejímž absolvování se stal číšníkem. Vojenskou službu nastoupil 1. října 1936 v Litoměřicích u 4. roty pěšího pluku 2. Mezi listopadem 1936 a dubnem 1937 absolvoval poddůstojnickou školu s výtečným prospěchem. Byl povýšen na svobodníka v říjnu téhož roku na desátníka.
Od 11. září sloužil jako velitel stráže a velitel družstva u 1. strážní roty Strážního praporu III v Králíkách. Z jeho části byl 15. ledna 1938 zřízen IV. prapor hraničářského pluku 6 a Arnošt Hrad byl k němu v únoru formálně přemístěn. Ještě před tím absolvoval speciální výcvik osádek těžkého opevnění. Dnem 16. dubna byl povýšen na četaře.
Při všeobecné mobilizaci v září 1938 se stal příslušníkem osádky pěchotního srubu K-S 14 U cihelny poručíka pěchoty Karla Kociána. Poté, co přišel rozkaz k opuštění objektu se 3. října v době prací na vyklizování objektu postřelil služební pistolí. Na následky zranění ještě téhož dne před půlnocí zemřel v nemocnici v Červené Vodě.
Zanechal po sobě trojici dopisů, ve kterých svůj čin vysvětloval neochotou opustit hranici odvolávaje se na svou povinnost vůči obraně vlasti a k památce svého otce padlého na východní frontě během první světové války. Dopisy byly určeny matce, veliteli a podřízeným. Podle jeho přání byl 10. října pohřben ve svém rodišti. Smuteční akt se stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací a jeho symbolem je Arnošt Hrad dodnes. Na památku jeho činu byla 2. října roku 1994 odhalena na stěně objektu, kde svůj čin spáchal, pamětní deska.
Wikipedia
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)